Po 59. kongresu CSSK v Londonu
Nebyl to ani nejvetsi ani nejdulezitejsi kongres v
historii Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade. Ale - az na
nekolik drobnosti - jeden z nejpratelstejsich. Londonskym - predsedovi
odbocky, Josefu Marovi a jeho pani, Janu Komarkovi a dvema nebo
trem clenkam - se podarilo vytvorit atmosferu, ktera by jim vetsi
krajanska strediska mohla zavidet. Dik patri i torontskym - Janu
Waldaufovi za pokladni zpravu a zpracovani statistik a Vere Kohoutove,
Radmile Locherove a Barbare Sherriffove za pripravu pozvanek a
kongresovych brozur. Patri take vsem (vyrazne Ivanu Satorimu,
ale i dr. Vere Sailerove, dr. Hornemu z Montrealu a delegatkam
z Alberty, Calgary a Edmontonu), kteri se zucastnili debaty behem
zasedani.
I kdyz tento kongres nebyl nejdulezitejsi, doslo na nem k vymene
strazi, ktera muze vyznamne poznamenat budouci vyvoj organizace,
ktera za svuj zrod vdeci mnichovskemu debaklu. Milos Suchma, ktery
funkci predsedy zastaval sest obdobi, na dalsi obdobi nekandidoval.
At souhlasime nebo nesouhlasime s jeho pojetim funkce Sdruzeni,
Milos mu venoval tisice hodin obetave prace, za kterou si zaslouzi
respekt i tech, kteri nesdili jeho ideove zamereni. Novym predsedou
byl zvolen dr. Gustav Pliva, jako Milos clen ottawske odbocky.
Teziste jejich zajmu se nezda byt totozne. Zatimco Milos se soustredoval
na politickou situaci v Ceske republice, zvlast v souvislosti
s otazkami tykajicimi se krajanu zijicich v zahranici (restituce,
korespondencni volby, viza), dr. Pliva se zda spis inklinovat
k cinnosti Sdruzeni v Kanade, pocinaje rozsirenim clenske zakladny.
Oba se lisi temperamentem a zpusobem prace.
Nekandidoval ani Jan Waldauf, mnoholety znamenity pokladnik Sdruzeni.
Ani na funkci pokladnika, ani na clenstvi ve vyboru. Dal si vzneseny
ukol: dokoncit dejiny sokolstva. Rozloucila se s nim mistopredsedkyne
(a byvala predsedkyne) Sdruzeni, Blanka Rohnova: "Jan Waldauf
je jednim z nejcestnejsich a nejsolidarnejsich lidi, s jakymi
jsem se kdy setkala." Novym pokladnikem byl zvolen Ing. Miroslav
Princ (stejne jako novy predseda dobre akademicky fundovany),
ktery se uvedl zajimavym planem na ziskani novych clenu a noveho
zpusobu prace. Nasledovat Jana Waldaufa nebude snadne.
Na kongresu, ktereho se zucastnil velvyslanec Pavel Vosalik (byl
ve skvele forme), nova kulturni atase Petra Klobusiakova (a na
banketu i generalni konzul Richard Krpac, ktery pronesl nejkratsi
statnicky projev za poslednich deset let) byly predany Masarykovy
ceny: Milade Horakove in memoriam (27. cervna ji na Torontske
univerzite preda Blanka Rohnova dceri dr. Horakove, pani Jane
Kahnove), Josefu Marovi za celozivotni praci v mnoha oborech a
Novemu domovu. Cenu Novemu domovu prevzali byvala redaktorka Vera
Rollerova a soucasny redaktor Jan Rotbauer.
Zdarily byl i banket (cely porad kongresu, vcetne banketu, se
konal ve stejnem sale), pri nemz ucinkovala velmi dobra triclenna
kapela. Obdivovali jsme nekolik tanecnich paru: dr. Horny a jeho
partnerka oslnovali nejen vyspelym tanecnim umenim, ale i zdanlive
nevycerpatelnou energii. Jedinou konkurenci meli v manzelske dvojici
Satoriu. Znacne usedlejsi - ale docela elegantni - vykon predvedli
manzele Sammrovi. Zato ja - navzdory umeni i snaze Blanky Rohnove
- bylo naprosto zrejme, proc mne tanecni mistr na studentskych
tanecnich prakticky prosil, abych se vzdalil ze salu.
Sdruzeni neni bez problemu - ne vsichni clenove vidi v ostatnich
clenech sve spolupracovniky. Nekteri - ale pravdepodobne bych
nemel mluvit v mnoznem cisle - se na Ceskou republiku divaji jako
na zlocinny stat, na sve kolegy jako na protivniky a proces jednani
vidi jako valku. Nekolik clenu se vic soustreduje na problemy
ceske politiky (Slovaci - jak se zda - si alespon nektere problemy
tykajici se zahranicnich Slovaku uz vyresili) nez na cinnost Sdruzeni
v Kanade a nejsou si jisti, zda diplomaticti zastupci Ceske republiky
(ti ze Slovenske republiky jsou nejak prijatelnejsi) nezastupuji
nepratelskou mocnost. Ale muzeme snit, ze jedno krasne letni rano
vsichni sobe i svetu vyhlasime mir.
Josef Cermak