Josef
Lnenicka: Medvedar
Byla prosincova nedele. Na ulicich hlavniho mesta vladl pomerne
klid proti jinym vsednim dnum. Po tride Prezidenta Masaryka jsem
sel do kina. Mel jsem dost casu. Nahle jsem si vsiml, ze z vedlejsi
ulice vysel mlady cikan s takovym divnym psem. Pes sel velmi poslusne
vedle neho. Pridal jsem do kroku. Tahla me zvedavost zjistit,
jaky je to druh psa. Pripominal mi novofundlanda, ale videl jsem
take jasny rozdil. Vsiml jsem si, ze mlady cikan ma na zadech
bubinek. Za chvili mi to konecne doslo. Je to medvedar!
Vedel jsem, ze tady na ulici a za penize poradaji s medvedem nekolikaminutova
predstaveni. To jiz jsem se k cikanovi priblizil a navazal s nim
rozhovor.
Rekl jsem mu otevrene, ze bych chtel o nem napsat neco zajimaveho
do krajanskeho tydeniku Jednota v Daruvaru. Aby mi neco
s tim medvedem predvedl. Cikan sice poslouchal, ale kdyz jsem
skoncil, zacal se kroutit jak psi vino, ze by sice byl rad, kdybych
o nem neco napsal, ale ze on zadarmo predstaveni s medvedem delat
nebude. Chvili jsme se dohadovali o cene, az pristoupil na tri
stovky. To jeste tehdy bylo dost penez a ja na to musel tri hodiny
delat na stavbe. Predstaveni jsem chtel nutne videt, tak jsem
zaplatil. Cikan vsunul tri stovky do kapsicky sve vesty, prehodil
si bubinek ze zad dopredu, z holinek bot vytahl palicky, z remenu
pustil ten ohromny balik vlastne medveda. Ten se po prvnich uderech
bubinku vzepjal a zacal do taktu tancovat. Vic toho asi chudak
stara neumel. Tak letem jsem si vzpomnel, ze jsem pri zajezdu
do Leningradu videl v cirkuse, jak medvedi jezdili na motocyklu.
To melo vetsi efekt. Behem medvediho tance se okolo nas soustredilo
mnoho lidi. Jedni sli totiz z kina a druzi do kina. Cikan se zazubil
a neco mi v tom rytmu bubinku rikal, ale ja jsem mu nerozumel.
Cikan mi strcil do ruky cepici a ukazal mi kolem na lidi. To jsem
jiz pochopil. Sel jsem vybirat od divaku. Za deset minut jsem
mel cepici plnou bankovek. Objevilo se tam i nekolik cervenych
stovek. Cikan se zubil a ja taky. Kdyz predstaveni skoncilo, vzal
jsem si z cepice pet stovek, abych si uhradil rezii a take neco
vydelal, a ostatni bankovky, ani jsem nevedel, kolik jich je,
vylovil z cepice cikan.
S bankovkami v hrsti me pozval k nedalekemu stanku. Tam nakoupil
opekane parky a dve lahvicky rakije. Ty jsem na jeho a medvedi
zdravi vypil. Medved, ktery mel na vsem nejvetsi zasluhu, nedostal
nic.
Z knihy
Ulomky zivotu. Otisteno se souhlasem autora