Navrat na hlavni stranu

....a nepoklonili se tomu braku!
Je jakousi ironii, ze clovek nema ani cas se podivat na dokumenty, ktere v techto dnech vysilala Ceska televize k tricatemu vyroci vzniku Charty 77. Vsechno to je uz davno, jako kdyby to ani nebyla pravda. Na cernobilych zaberech se objevi Plastici, bytove divadlo, tehdejsi mluvci Charty 77. Signatari vzpominaji, jejich pratele prikyvuji a par mladsich zajemcu posloucha.
Ale zajima to vubec dnes jeste nekoho, ten stale se opakujici pribeh poklony mocnym? Tri mladenci Sidrach, Mizach a Abdenago se maji poklonit sose krale Nabuchodonozora, neucini tak, radeji podstoupi dobrovolne smrt, ale paradoxne, Buh je zachrani i z pece ohnive, jak se dovidame v Danielove proroctvi. Satan slibuje Jezisovi vsechna kralovstvi na zemi. Nepochodil To je pro zmenu jiz Novy zakon.
Jan Hus ma odvolat, projevit respekt pred koncilem a poklonit se, ale je na to dost vzpurny; ani on se nepokoril pred svetskou moci, ale pouze pred Bohem. Jeho kolega Jeronym Prazsky klickuje, potka ho stejny osud; i on skoncil na hranici.
Zda se, ze dejiny jsou spravedlive, zachycuji pouze pribehy nepokloneni se. Pribehy vzdoru.
Neni to pravda, i v tom jsou nespravedlive. Mnozi, kteri vzdorovali upadli v zapomenuti, zrovna tak jako ti, kteri se patolizalsky pratelili s temi u vesla. Gustav Husak se v pamatnem roce 1977 pokusil o proroctvi, ze Charta 77 skonci na smetisti dejin. Neskoncila. Za to by vsak mnozi chteli vymazat ci pozmenit historicke zaznamy a podpisy pod Antichartou. Take je jiz na to pozde. Tato kapitola je uzavrena.
Pred casem se pokousel jeden prilezitostny dopisovatel dolozit, ze slavny zpevak nepodepsal Antichartu. Argumentoval tim, ze jeho jmeno uvedlo Rude pravo a to ze vzdycky lhalo. Ma to svou logiku. Ale pokud tomu tak bylo, tak zpevak mel dost prilezitosti TEHDY prohlasit, ze nic takoveho nepodepsal, ze nepatri do particky antichartistu. Jenze jemu vyhovovaly prebendy, ktere za to pobiral. Inu prisel o neco jineho, mozna o neco dulezitejsiho.
Pak znam i pripad opacny. Jeden basnik v euforii nad vznikem Charty 77 pripojil podpisy dvou svych pratel, kteri sympatizovali s timto hnutim. Ti se o svem podpisu dovedeli az z Hlasu Ameriky. Nez se vse vysvetlilo, nastalo mezi chartisty zdeseni. V prvni chvili se predpokladalo, ze se jedna o velmi rafinovanou provokaci StB. Pak se ti dva, i kdyz to nebylo pro ne lehke, k Charte prihlasili a nikdo to z tech dokumentu nevymaze. Nevymaze to ani z jejich zivotu, ktere se radikalne zmenily.
Neslo tedy o zapas play-off, kdy porazeny konci na smetisti dejin mezi Husakem a chartisty, ale co v tu dobu vystihl akademik Sacharov - o souboj mravni, a co jeho krajan spisovatel Alexandr Solzenicyn nazval "zivotem v pravde".
V te orwellovske dobe jsme se nechteli jednoduse poklonit tomu braku a odmenou nam byly pribehy, o kterych dnes chartiste vypraveji v televizi, ale ktere dnes bohuzel jiz nikdo nechape.
Nedavno jsem cetl jakousi uvahu, kde pisatel srovnaval Orwella s Huxleym. Priznavam se, ze mi to napadlo jiz predtim. Oba zili zhruba ve stejne dobe (v prvni polovine dvacateho stoleti). Zatimco Orwell ma strach z totality, ktera nas znici, Huxleyho obavy jsou v tom, ze se znicime sami. Misto nedostatku pozitku nas znici jejich nadbytek. Misto nedostatku informaci nas znici mnozstvi informaci. Informaci, kterym chybi vnitrni prozitek. Za kterymi by byl pribeh.
Pro mnoho lidi bylo takovou nadbytecnou informaci i zprava o tom, ze pred triceti lety vznikla Charta 77. Jak se nepoklonit tomu dnesnimu braku, kdy zivot jiz je bez pribehu, to by byl namet pro Chartu 2007.
Citat nepoklonit se tomu braku, jsem si vypujcil od basnika Dylana Thomase. Jeho basen vsak konci slovy: Slava bud nasim odvaznym srdcim!
Mejme tedy odvazna srdce podobne jako pred triceti lety a vydejme takovy manifest, ale do Huxleyovske doby.
Mejme tuto odvahu v roce 2007, nikoliv kvuli dejinam, ty si tohoto smesneho pokusu tezko vsimnou, ale kvuli nam samym, kvuli nasemu pribehu, kvuli nasemu zivotu. Stoji to za to!
Ales Brezina

 

Navrat na hlavni stranu