Mam pravdu, protoze tady
sedim
Charta 77 slavi v lednu tricet let od doby sveho vzniku.
Kolem petice, ktera upozornovala tehdejsi ceskoslovenskou normalizacni
vladu, ze nedodrzuje lidska prava, ac se k tomu v Helsinkach
zavazala, se utvorilo volne sdruzene disidentu nejruznejsich nazoru
i generaci.
Kdyz se moc pokousela nebezpecnou iniciativu co nejrychleji verejne
diskreditovat, oznacila chartisty mimo jine za "ztroskotance
a zaprodance". Pro nekoho Charta 77 predstavuje uz pouhou
kapitolu z ucebnice historie nebo muzeum zivych a podivuhodnych
figurin, kteri kdysi museli zit pro idealy a byt dostatecne sileni,
aby podepsali. Jinym chartiste pripominaji spatne svedomi a minulost,
na kterou by nejradeji "zapomneli". Naopak tem z nekdejsich
signataru, kteri se po listopadu 89 dostali k moci, se zavidi
jejich prebendy zvlast pokud se castecne sveho chartistickeho
kreditu zproneverili.
Nad timto vyrocim se jasat dvakrat nebude spise jen rozpacite
a ostudne preslapovat. Mimodek jej mezi svatky pripomenul i prezident
Vaclav Klaus, ktery tesne pred koncem roku odmitl jmenovat nove
navrzenou Topolankovu vladu a hlavne jejiho ministra zahranici
Karla Schwarzenberga, ktery kdysi prave ony "zaprodance"
podporoval z Vidne, aby lepe snaseli zivot policejnich represi.
Vyjadril obavu, ze by dostatecne nehajil nase narodni zajmy a
nebyl dost loajalni, protoze je "spojen s Ceskem pouze mensi
casti sveho zivota i majetku".
Je mozne stejne demagogicky (!) diskutovat o tom, kolik politiku,
manazeru transformujicich se firem a bank bylo po prevratu, receno
s Klausem, loajalnich k ceskych zajmum. A jak je na
tom vidensky knize a cesky senator (!), ktery u nas vydava nevydelecny
tydennik a podporuje radu kulturnich aktivit. Mozna Klaus jen
nechtel nahlas rict, ze Schwarzenberg je pro nej neprijatelny
kvuli svemu dvouletemu pusobeni ve funkci kanclere prezidenta Vaclava
Havla. A ze tedy byl casti onech hradnich kruhu, proti nimz Klaus
bojoval s neustupnosti drivejsich ucitelu, kteri nutili zaky
s dlouhymi vlasy se ostrihat.
Nicmene v Klausovych slovech ozil ton tricet let stare retoriky,
ktera se snazila diskreditovat chartisty, kdyz stejne utocila
na narodni citeni. Licila je jako outsidery a zaprodance cizaku,
aby z nich sel strach a vypadali jako ti, kteri inkasuji
zapadni penize. Dnes je jina doba, ale jde o stejnou logiku stamgastskeho
stolu vesnicke hospody: Ja mam pravdu a muzu tady sedet,
protoze jsem tu kazdy vecer, zatimco ty jsi z mesta. Ale
vlada stamgastu to uz je Kocourkov.
Michal Prochazka Praha
***