Je radostne videt rozzarene
tvare ucinkujicich i posluchacu...
Je 2. prosince 2006, sobota vecer. Do baptistickeho
kostela na rohu Annette St. A High Park Ave. se schazeji stari
i mladi, muzi i zeny. Zacina advent a s nim prichazi nyni
uz tradicni pasmo ceskych koled. Do hodinoveho vystoupeni
jde hodne priprav, discipliny i sebediscipliny. Monolog Natasi
Legierske o tom, jak tento program vznikl a jak se vyviji, pripravila
pro tisk A. Machova.
Prvni koncert vanocnich koled, ktery zde probehl, se konal v roce
1983, kdy v Torontu pusobil kazatel Milos Sulc. Od te doby se
konal v ruznych obmenach kazdy rok.
Puvodne bylo do programu zapojovano mluvene slovo a program byl
velmi dlouhy. Potom, co jsem se po odchodu kazatele Solce zpet
do Prahy zacatkem 90. let pripravy ujala sama, dosla jsem k nazoru,
ze duraz by mel byt na zpevu a hudbe. Uvedomila jsem si, ze toto
setkani krajanu se vlastne kona hlavne proto, abychom ozivili
udalosti, ktere si behem Vanoc pripominame, ve zpivanem slove.
Mluveneho slova slysime dost pri kazanich a jinych prilezitostech.
Soustredila jsem se proto jen na tradici koled.
Letos melo nase vystoupeni skutecne ekumenicky raz a navic se
na nem podilel velky pocet ucinkujicich. Doslo k tomu hlavne proto,
ze baptisticky sbor postrada v soucasne dobe deti a mladez. Generace,
ktera se na programu podilela v jeho pocatcich, uz je na studiich
nebo pracuje. Jeden rok jsem program dokonce nacvicila jen se
sborem dospelych. Bylo mi to velmi lito. Rozhodla jsem se proto
podchytit deti v krajanske verejnosti a nabidnout vsem krajanum,
nejen tem, kteri chodi do baptistickeho kostela, aby se do zpevu
vanocnich koled zapojili. Letos se mi to konecne podarilo, a to
hlavne proto, ze jsem zacala venovat svuj osobni cas praci v krajanskych
organizacich.
Vystoupeni se letos zucastnilo na 35 deti -- takrka vsechny deti
z Masarykovy doplnovaci skoly, to je skola nad kterou ma zastitu
Masarykuv ustav a ktera se kona kazdou sobotu v kostele sv. Vaclava.
Prislo take par deti ze Sokola. To skutecne predcilo moje ocekavani.
Myslela jsem si, ze jich tam v nejlepsim pripade prijde nejakych
deset.
Chci, aby se program koled lidem libil, snazim se proto o zapojeni
obecenstva spolecne zpivanymi koledami. Letos navic osvezil nase
vystoupeni farar Kozak ze slovenskeho luteranskeho kostela. Nejenze
zazpival, ale take zahral na fujaru dve pisnicky. Doufam, ze to
udelalo radost nejen vsem navstevnikum, ale i jemu.
Myslim, ze je dulezite ceske a slovenske vanocni tradice udrzovat.
Mladi lide k nim vztah urcite maji, a kdyz se jim nabidne prilezitost,
radi se zucastni.
Osobne se domnivam, ze hudba a zpev jsou klicovymi faktory ve
vyvoji cloveka od jeho narozeni a ze maji pozitivni dopad na vyvoj
vnitrniho zivota kazdeho cloveka.
U starsich lidi zpev koled vyvolava vzpominky na detstvi, pro
deti je to material pro vzpominky v budoucnosti. Je velice povzbudive
a radostne videt rozzarene tvare ucinkujicich i posluchacu.
Rada bych znovu podekovala vsem ucastnikum letosnich koled a take
Masarykove doplnovaci skole a Sokolu za to, ze jsem mohla s detmi
pracovat.
Vesele Vanoce a stastny novy rok!
am/nl