Navrat na hlavni stranu

Je radostne videt rozzarene tvare ucinkujicich i posluchacu...
Je 2. prosince 2006, sobota vecer. Do baptistickeho kostela na rohu Annette St. A High Park Ave. se schazeji stari i mladi, muzi i zeny. Zacina advent a s nim prichazi ­ nyni uz tradicni ­ pasmo ceskych koled. Do hodinoveho vystoupeni jde hodne priprav, discipliny i sebediscipliny. Monolog Natasi Legierske o tom, jak tento program vznikl a jak se vyviji, pripravila pro tisk A. Machova.
Prvni koncert vanocnich koled, ktery zde probehl, se konal v roce 1983, kdy v Torontu pusobil kazatel Milos Sulc. Od te doby se konal v ruznych obmenach kazdy rok.
Puvodne bylo do programu zapojovano mluvene slovo a program byl velmi dlouhy. Potom, co jsem se po odchodu kazatele Solce zpet do Prahy zacatkem 90. let pripravy ujala sama, dosla jsem k nazoru, ze duraz by mel byt na zpevu a hudbe. Uvedomila jsem si, ze toto setkani krajanu se vlastne kona hlavne proto, abychom ozivili udalosti, ktere si behem Vanoc pripominame, ve zpivanem slove. Mluveneho slova slysime dost pri kazanich a jinych prilezitostech. Soustredila jsem se proto jen na tradici koled.
Letos melo nase vystoupeni skutecne ekumenicky raz a navic se na nem podilel velky pocet ucinkujicich. Doslo k tomu hlavne proto, ze baptisticky sbor postrada v soucasne dobe deti a mladez. Generace, ktera se na programu podilela v jeho pocatcich, uz je na studiich nebo pracuje. Jeden rok jsem program dokonce nacvicila jen se sborem dospelych. Bylo mi to velmi lito. Rozhodla jsem se proto podchytit deti v krajanske verejnosti a nabidnout vsem krajanum, nejen tem, kteri chodi do baptistickeho kostela, aby se do zpevu vanocnich koled zapojili. Letos se mi to konecne podarilo, a to hlavne proto, ze jsem zacala venovat svuj osobni cas praci v krajanskych organizacich.
Vystoupeni se letos zucastnilo na 35 deti -- takrka vsechny deti z Masarykovy doplnovaci skoly, to je skola nad kterou ma zastitu Masarykuv ustav a ktera se kona kazdou sobotu v kostele sv. Vaclava. Prislo take par deti ze Sokola. To skutecne predcilo moje ocekavani. Myslela jsem si, ze jich tam v nejlepsim pripade prijde nejakych deset.
Chci, aby se program koled lidem libil, snazim se proto o zapojeni obecenstva spolecne zpivanymi koledami. Letos navic osvezil nase vystoupeni farar Kozak ze slovenskeho luteranskeho kostela. Nejenze zazpival, ale take zahral na fujaru dve pisnicky. Doufam, ze to udelalo radost nejen vsem navstevnikum, ale i jemu.
Myslim, ze je dulezite ceske a slovenske vanocni tradice udrzovat. Mladi lide k nim vztah urcite maji, a kdyz se jim nabidne prilezitost, radi se zucastni.
Osobne se domnivam, ze hudba a zpev jsou klicovymi faktory ve vyvoji cloveka od jeho narozeni a ze maji pozitivni dopad na vyvoj vnitrniho zivota kazdeho cloveka.
U starsich lidi zpev koled vyvolava vzpominky na detstvi, pro deti je to material pro vzpominky v budoucnosti. Je velice povzbudive a radostne videt rozzarene tvare ucinkujicich i posluchacu.
Rada bych znovu podekovala vsem ucastnikum letosnich koled a take Masarykove doplnovaci skole a Sokolu za to, ze jsem mohla s detmi pracovat.
Vesele Vanoce a stastny novy rok!
am/nl

 

Navrat na hlavni stranu