Tolerancni patent a vznik
Ceskoslovenska
Letosni oslavy 28. rijna byly v Toronte obzvlaste zdarile. Vystoupeni
Panochova kvarteta spolu s pianistou Borisem Krajnym prineslo
skutecne krasny kulturni zazitek. Navic se jednalo o hudbu ceskych
velikanu Smetany a Dvoraka. Ironii je, ze ani jeden z techto skladatelu
se nedozil Ceskoslovenske republiky, ale oba se opirali o ceske
dejiny a ceskou literaturu. Vzpomenme jen Smetanovu Mou Vlast,
ci Dvorakovy Biblicke pisne, kdy pouzil texty ze zalmu
v Bibli Kralicke. Ke vzniku Ceskoslovenske republiky by
nedoslo bez velkeho usili rady nadsencu a vlastencu v 19. stoleti,
at jiz to bylo v Cechach nebo na Slovensku.
Pri tom se vsak jaksi zapomenulo na jine datum, ktere bylo mozna
stejne dulezite pro novodobe dejiny jako 28. rijen 1918. Toto
datum neni v zadnem kalendari, neni to pamatny den, prestoze si
letos pripominame jeho kulate vyroci. V rijnu roku 1781, tedy
presne pred 225 lety vydal cisar Josef II. Tolerancni patent.
Nejednalo se o zakon, ktery by umoznoval naprostou nabozenskou
svobodu, ale znamenalo to, ze nabozenska vyznani luterske, helvetske,
pravoslavne a zidovske byla v Cechach nadale tolerovana. Po 160
letech tedy nikdo nemohl byt za sve vyznani trestan. Osviceny
Josef II. byl presvedcen, ze nelze nikoho nasilim nutit, aby zmenil
svou viru.
Nasledovalo obdobi prvni poloviny devatenacteho stoleti, kdy se
formovalo vlastenecke mysleni evangelickeho duchovniho Jana Kollara
(1793-1852). Temer ve stejnou dobu psal Frantisek Ladislav Palacky
(1798-1876) ceske dejiny. Josef II. totiz umoznil nejen nabozenskou
toleranci, ale i mel velkou zasluhu o uzakoneni svobody tisku.
Behem deseti let jeho vlady tak doslo k rade reforem, na ktere
se dnes jiz zapomnelo. Na protestantske tradice navazovali i zakladatele
Prvni Ceskoslovenske republiky Tomas Garrigue Masaryk a Milan
Rastislav Stefanik. Tento jedinecny demokraticky stat se opiral
prave o svobodu slova a nabozenskeho vyznani.
Ne vsechny reformy Josefa II. byly podarene, ale faktem je, ze
bez techto reforem by asi nevznikl ani spolecny stat Cechu a Slovaku.
Ne nadarmo prave vsechny diktatorske rezimy zavadely cenzuru a
oklestovaly lidska prava. Je jen ignoraci, hlouposti a neznalosti
dejin, kdyz dve nejsilnejsi strany nazvou opozicni smlouvu o rozdeleni
moci Tolerancnim patentem. Z nabozenske svobody totiz nemeli
zisk pouze cesti nekatolici, ale prave i katolici, kteri se museli
vyporadat s novymi myslenkovymi proudy.
Ales Brezina