Na okraj
MILADA BACKOVSKA 99
Ti z nas (jak jsem se priznal v zdravici k jejim devadesati deviti
narozeninam), kterym se podarilo dobelhat do sedmdesatky - o osmdesatnicich
uz vubec nemluve) a dosud se (jakkoliv neelegantne) pohybuji na
vlastnich koncetinach, k Milade Backovske ziraji s neskryvanym
obdivem (a skryvanou zavisti). Nejen, ze se dozila 99 let - jeste
cestuje po svete (loni byla v Praze), sama se sbali a vybali a
sama si udela nehty. A obcas zajde na cviceni (alespon se podivat,
jest-li to dobre delaji.)
Narodila se 31.rijna 1907 v Stravcicich u Prahy. Jeji tatinek
Ondrej Pukl byl v diplomaticke sluzbe - zastaval mimo jine urad
konzula v Lublani a pozdeji v Zahrebu, kde Milada chodila do skoly
dalsi tri roky. Tato rodina byla vubec talentovana - Miladina
teta (tatinkova sestra) byla operni zpevacka Bozena Elslegrova.
Po navratu do Prahy Milada navstevovala vyssi divci skolu ve Vodickove
ulici a stala se clenkou Sokola Praha. Gymnazium studovala v Hradci
Kralove a behem techto studii stravila 5 mesicu ve Francii. Na
Karlove univerzite studovala telocvik a francouzstinu - pred posledni
zkouskou v roce 1933 se vdala za prazskeho optika Karla Krale.
V patricne dobe se jim narodila dceruska, kitchenerska Sokolka
Andrea Sevcikova. Pak se zivot zamotal, manzel Milady odjel do
Rumunka, kde pracoval na dalkovem zamereni pro pusky a skoncil
v Kalkate v Indii, odkud se vratil na kratkou dobu a pak odjel
do Anglie. Miladu zatklo Gestapo - od koncentraku ji podivnou
hrou okolnosti zachranil muz, ktery se stal jejim druhym manzelem,
Ing. plukovnik Lubomir Backovsky. Zemrel v roce 1968 a Milada
zila v Praze az do roku 1983, kdy si ji jeji dcera privezla do
Kanady.
***
Ing. Vladimir Rydlo 75
11. listopadu se doziva 75 let oakvillsky Ing. Vladimir Rydlo,
ktereho do Kanady spolu s choti Dagmar zanesla invaze "pratelskych"
vojsk Varsavskeho paktu. Rydlovi stravili znacnou cast sveho kanadskeho
pobytu v Montrealu a i po prichodu do Oakville Vladimir stal -
na rozdil od sve zeny - v podstate mimo krajansky zivot.
Az iniciativa vybudovat Muzeum komunisticke hanby ho vybicovala
do mladistve vasniveho usili zachovat pro pristi generace svedectvi
o zlocinech komunistickeho rezimu. Bere sve usili skoro evangelizacne:
cteme ho v tisku, slysime ho na schuzich, na konferencich, jde
od cloveka k cloveku.
Prejeme mu, aby se mu jeho pozdni sen splnil.
Josef Cermak
M. Krajny, D. Rydlova, Vl. Rydlo, B. Krajny