Na okraj
Ing. Vladimir Kavan - otec CARE INTERNATIONAL
I kdyz sve osmaosmdesate narozeniny uz ma za sebou, Ing. Vladimir
Kavan zustava, i vzhledem, impozantni postavou: vysoky, stihly,
vzprimeny - jen v poslednim roce se trosku nachylil. Jeho intelektualni
vyzbroj je nedotcena (snad jen nejake jmeno se obcas nekam zatoula).
Nedoporucoval bych nikomu poustet se s nim do neuvazenych slovnich
putek. Prvni dojem: prisny, aristokraticky muz, nejspis diplomat
nebo prezident globalni prumyslove spolecnosti. Druhy - spis az
treti - dojem: ma smysl pro humor, dokonce (ale v tom pripade
v trochu uctivejsi forme) i na svuj ucet.
Vladimir Kavan se narodil 9. unora 1918 v Praze. Jeho otec Josef,
strojni inzenyr a jeden z prvnich, jimz byl udelen Vysokym ucenim
v Praze doktorat technickych ved, byl odbornikem na chlazeni.
Obcas prednasel na technice, ale v podstate byl podnikatelem.
A nejen v Cechach - jiz pred prvni svetovou valkou pracoval na
projektu v Egypte. V Egypte jednu dobu byl velitelem britskych
jednotek muz s podobnym jmenem - Earl of Cavan (podobnost jejich
jmen pozdeji, v roce 1946, pomohla Vladimirovi, aby mohl urychlene
navstivit Irsko). Dr. Kavan se jeste pred prvni svetovou valkou
zucastnil konference inzenyru v USA, kde reprezentoval (ceskym
patriotem) - Bohemii.
Vladimir Kavan veri, ze ma strazneho andela. A asi ma pravdu.
Napriklad, den nato, co naciste zavreli ceske vysoke skoly, se
Vladimirova maminka setkala docela nahodou v Praze na ulici se
sestrou ing. Vaclava Kamenicka, majitele tovarny na obrabeci stroje
v Hostivari (v te Hostivari, ktera v nasi historii zustane asi
navzdy spojena s jmenem Antonina Svehly). A do tydne Vladimir,
ktery rovnez vystudoval strojni inzenyrstvi, nastoupil v Kamenickove
tovarne jako jeho asistent se specialnim ukolem opravovat Kamenickovy
obrabeci stroje kdekoliv v Evrope. Ukol, ktery mu dovoloval ucast
na protinacisticke praci v evropskem meritku. Byl rovnez clenem
organizace, ktera zajistovala objednavky obrabecich stroju ceskymi
podniky a tim posilila povalecnou kapacitu ceskeho prumyslu. Stesti
se ho drzelo jako kliste (nebo ho tak dobre strezil jeho andel
strazny?): den po jeho navsteve Drazdan bylo toto starobyle mesto
k nepoznani zdemolovano spojeneckym naletem...
V cervnu 1945 se do jeho kancelare dostavil muz v kozenem kabatu.
Polozil na stul revolver a rozkazal: A ted des ty! (Ing.Kamenicka
z jeho podniku vykazali uz v kvetnu). Vladimir nastoupil povinnou
vojenskou sluzbu. Kratce po navratu do civilu mu namestek TOS
(Tovarny na obrabeci stroje - hlavne puvodni Kamenickuv podnik!)
nabidl zamestnani. Vladimir prijal.
Na jare 1947 byl v souvislosti s pripravovanym procesem (mel
byt jednim z obzalovanych) povolan do Peckarny, kterou
po valce po Gestapu prevzala ceska policie. Vysetrujici policista
se na nej podival a udelal nadherne (a pro sebe riskantni) gesto:
proces s Ing. Vladimirem Kavanem a dalsimi se konat nebude. Proc?
Vysetrujici ve Vladimirovi poznal clena rodiny, o kterou se holicsky
staral jeho otec. Ze by andel strazny?
V cervenci 1947 byl Vladimir poslan na vystavu a na staz do New
Yorku. Dodnes mluvi s obdivem a vdecnosti o vedeni podniku, v
kterych kratce pracoval, hlavne o Cincinnati Milling. Pred navratem
domu se zucastnil zajezdu na Niagara Falls (prakticky povinna
zastavka pro kazdeho navstevnika USA i Kanady). A s kym se nesetkal
na vyhlidkove lodi Maid of Mist, ktera se tak dramaticky
projizdi ve virici vode pod vodopady? Neuhodli jste. S Ing. Vaclavem
Kamenickem, ktery po vyhazovu ze sveho podniku necekal, presunul
se do Kanady a zacal budovat novy podnik. Andel strazny znovu
zapracoval...
Vladimir planoval svuj navrat do CSR na duben 1948. Jenze dubnu
predchazel unor a komunisticky puc. Ing. Kamenicek a jini pratele,
jako napriklad Richard Morawetz (odesel s rodinou v r. 1938) Vladimirovi
radili , aby se nevracel. Vladimir poslechl a na kanadskem Ministerstvu
dolu a emigrace (pamatuje-li si Vladimir jmeno spravne, je to
- pokud jde o imigranty - sugestivni spojeni resortu) pozadal
o prijeti do Kanady. Chovali se k nemu velmi laskave, pozadali
ho, aby se posadil a hodinku pockal. Vladimir si byl jisty, ze
ma "Kanadu" v kapse. Za hodinu si ho zavolali a dali
mu dokument - deportacni prikaz. Ale nez mel cas se zhroutit,
pozval si ho do sve kancelare vedouci urednik, ktery prikaz podepsal.
Poradil mu napsat kralovne. Napsali ji spolu a nez-li Vladimir
odesel, uslysel od urednika neuveritelna (na byrokrata) slova:
Kdybyste se kdykoliv dostal do potizi, ozvete se!
(Ze by zase andel strazny?)
Prvni dva roky v Kanade Vladimir pracoval (kde jinde?) u Batu.
Na kontrakt. Pak - zase zvlastni shodou okolnosti - mu vedouci
americke tovarny na vyrobu startovnich pistoli nabidl vyrobni
licenci pro Kanadu. Dohodli se na podminkach, Vladimir zalozil
firmu Ramset Ltd. (Ing. Kamenicek se stal spolecnikem)
a tim polozil zaklady sve vynikajici kariery v Kanade.
Obchodni uspech mu umoznil bohaty spolecensky zivot, cestovani
i charitativni cinnost. Navstivil mista v te dobe jeste skoro
neznama. Ve svem byte ma trofeje lovce africkych slonu a indickych
tygru (lyricky popisuje predranni cekani na tygry v sede na stromech)
i fotografie tance domorodych africkych kmenu (dokonce byl jednim
z tanecniku). Uvidite tam i fotografii, na niz si hraje s hrdinou
knihy Born free, nepochybne nejslavnejsim lvicetem na svete.
(Lvice ho kouslo.)
Na jedne schuzce Rotarianu upozornil recnika, predstavitele organizace
Care, ze ma pred sebou cloveka, ktery skutecne balicek
od jeho organizace dostal. Tim si neumyslne rekl o pozvani, aby
pro Care jako dobrovolnik pracoval. A tak zacala nejvyznamnejsi
kapitola Kavanova verejneho zivota. Netrvalo dlouho a byl zvolen
prezidentem kanadske pobocky Care. Kanadsky status omezoval
schopnost teto organizace prijimat dary od nekterych darcu. Kavan
prisel s myslenkou spojit kanadskou pobocku s materskou americkou
organizaci. Vysledkem byla Care International. Kavan byl
zvolen jejim prezidentem. Kdyz koncil svoji cinnost zacatkem devadesatych
let, rocni rozpocet Care International dosahl miliardy
dolaru. Jeji cinnost skoro po celem svete poznamenala zivot milionu
lidi.
Ing. Kavan neveri, ze jsme na svete jen na praci. Domniva se,
ze clovek se ma tesit z krasy sveta a daru zivota. Mezi ty dary
patri i uznani, ktereho se nam za nasi praci a usili dostane.
Ing. Kavanovi se ho dostalo bohate. Je nositelem Radu Kanady,
radu Paul Harris Fellow, ktery mu udelil Rotary Club (jehoz je
cestnym clenem), Radu Maltezskych rytiru, Radu sv. Lazara a nepochybne
nejzajimavejsiho ze vsech vyznamenani, Radu Chevalier du Taceinin,
udelovaneho organizaci, jejimz snad jedinym ukolem je propagace
burgundskeho vina. Byla mu rovnez udelena stribrna i zlata Jubilejni
medaile k 25. a 50. vyroci vlady kralovny Alzbety a (tehdejsim
ministerskym predsedou Chretienem) diplom za dobrovolnou praci.
Ing. Kavan byl prvnim evropskym clenem v prestiznim Rosedale
Golf Clubu a v techto dnech mu bylo udeleno dozivotni clenstvi
v Royal Canadian Yacht Club. Ing. Kavan nepredstira, ze
tato uznani jsou mu lhostejna. Naopak. Tesi se z nich s mladickym
elanem. Ale jeho poteseni neni ciste narcisticke. Tesi se z nich
i proto, ze jsou uznanim jeho cesstvi, jeho rodne zemi. Myslim
si, ze by byl vhodnym kandidatem na Gratias Agit, cenu,
kterou Ministr zahranicnich veci udeluje lidem, kteri se mimoradne
zaslouzili o sireni dobreho jmena Ceske republiky.
Pocit, ze nad nim bdi andel strazny neni jedinym znamenim Kavanovy
viry. Ta vira neni jen matrikova. A neni jen rodinou zalezitosti,
necim zdedenym po predcich (jeden z Kavanu byl knezem). Vyrusta
i z jeho zivotni zkusenosti. Svou viru verne zije. Kazdou nedeli
ho uvidite s zenou Ruzenou (nedavno jsem ji zastihl v desti sazet
macesky kolem plotu kostela) v uz vysezene lavici kostela sv.
Vaclava.
Josef Cermak