Navrat na hlavni stranu

Na okraj
Vymena strazi: Vladimir Bubak

Vyrocni schuzi odbocky Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade v Kitchener-Waterloo-Guelph v patek 23.brezna 2006 se uzavrela pozoruhodna kapitola v zivote predsedy odbocky, Vladimira Bubaka. Kapitola, ktera zacala prichodem Vladimirovy rodiny do Kanady v r. 1969.
Vladimir Bubak se narodil v Praze 28. dubna v jednom z osudovych roku nasich dejin, 1939. Po skonceni gymnazia studoval na Filosoficke fakulte Karlovy univerzity; chtel studovat politicke vedy, ale byl jako politicky nespolehlivy odmitnut. Dostal misto jako technik v podniku Tesla, kde pracoval do invaze v srpnu 1968, kdy se svoji zenou a synem opustil Ceskoslovensko a rok nato pristali v Kanade. I v Kanade mel Vladimir v podstate jen jednoho zamestnavatele, Epton Industries. Do penze odesel v r. 1995.
Krajanska Kanada - a predevsim kitchenersky kraj - je Vladimirovym dluznikem. Sve schopnosti a cas dal nejen Ceskemu a Slovenskemu sdruzeni, jehoz odbocku, dnes znamou jako Kitchener-Waterloo-Guelph, vedl jedenact roku. Je zajimavou shodou okolnosti, ze odbocka a Vladimir se prihlasili k zivotu ve stejnem roce. Odbocka to, myslim, mela tezsi: v dobe, kdy vznikala (v r.1939), vetsina obyvatel Kitcheneru byla nemeckeho puvodu (mesto se puvodne jmenovalo Berlin), kteri Cechoslovaky prilis nemilovali. A verejne se hlasit k organizaci, jejiz ucelem bylo bojovat proti Nemecku (byt i nacistickemu), nebylo bez rizika. J. Goc - jak ustredi hlasil Karol Stark, jeden z nejprednejsich osobnosti Sdruzeni nejen v Kitcheneru, ale v Kanade vubec - byl propusten ze zamestnani, protoze se stal clenem Sdruzeni. Ale mela se k svetu a jeji clenove maji duvod byt na jeji (vlastne svoji) praci jak ve valecnych letech tak behem ctyr desitek let moskevskych mistodrzitelu na prazskem hrade, hrdi. Jmena Stark, Karger, Kousal, Tvrdon, Janecka, Reinisovi, Dejmkova, Stankovi, Mysicka, Rektor, Stankovi, Matysova, Janglova, Otrubova, Vejvodova, Koristka, Bausova, Bubak patri nejen Kitcheneru, ale cele krajanske Kanade. Za Bubakova predsednictvi se odbocka velmi uspesne zucastnila nekolika sbirek, poradala divadelni predstaveni, koncerty a promitani filmu, pomahala imigrantum...
Ale Bubakova prace mela hlubsi ponor. Vladimir byl jednim ze zakladatelu televizniho programu Kronika Cechu a Slovaku v Kitchenerskem kraji, kterou v roce 1978 zakladal s Miladou a Stanislavem Renisovymi a Davidem Sevcikem. Vedle pravidelnych programu (zpravodajstvi, politicke komentare, rozhovory a hudba) Kronika uvedla mimo jine i dve jednoaktovky Vaclava Havla.Tento program obohacoval zivot kraje az do roku 1990.
Pravdepodobne Bubakovym nejvetsim prinosem je jeho cinnost novinarska. V roce 1984 zalozil casopis Dobry den, ktery redigoval 23 let. Do tohoto casopisu, jednoho z nejuspesnejsich krajanskych publikaci, dal svou dusi a sve srdce.
23. brezna 2006 se rozhodl, ze je cas ustoupit do pozadi a predat stafetu jinym. V tomto pripade Marii Vejvodove, byvale i nove predsedkyni odbocky, jejiz bohata cinnost byla odmenena udelenim cestneho predsednictvi. Pocta, kterou si - myslim - zaslouzi i Vladimir Bubak.
P.S. Jednim ze zajimavejsich problemu, jimiz se vyrocni schuze odbocky zabyvala, byla ucast odbocky na internetove strance ustredi. Priprava teto stranky je financovana odbockami; vyska prispevku je urcena poctem clenu odbocky. Vetsina clenu kitchenerske odbocky prekrocila sedesatku a - jak se zda - o internet nema zajem a vedle toho se domniva, ze tato sluzba je zbytecne draha. Problem: jestlize odbocka nema o tuto sluzbu zajem, musi na ni prispivat? Argument pro: protoze tato sluzba byla schvalena kongresem, zavazuje vsechny cleny. Argument proti: proc mame prispivat na neco, co neni podstatne, co nam nic nedava a o co nemame zajem? Odpoved zalezi na tom, je-li pro nas princip tak dulezity, ze budeme prosazovat jeho absolutni zavaznost i za cenu oslabeni nebo i rozpadu odbocky. Jsou situace, ktere zadaji vernost principu i za cenu nejvyssi. Nemyslim, ze internetovy problem kitchenerske odbocky je jednou z nich.
Josef Cermak

Navrat na hlavni stranu