Navrat na hlavni stranu

Ve ctvrtek 16. unora Vaclav Postranecky a Nina Jirankova v cerne komedii
Moje teta, tvoje teta

Pokud me moje pamet nemyli, pak jsme se tesili z navstevy dvou (soudobych a presto uz) hereckych legend ceskeho divadelnictvi Jany Hlavacove a Petra Kostky v unoru 2003. Jeste dlouho pote v nas doznivala neopakovatelna atmosfera komorniho predstaveni dvou hercu dramatika Alberta Ramsdella Gurneyho Milostne dopisy v rezii Ladislava Smocka. Vzpominate? Herci sedeli v kreslech a predcitali dopisy svych postav. Slova, slova, sama slova, rekl by Hamlet. Ale nam naskakovala husi kuze. A usmev, ktery vyvolala nase vzpominka shodujici se s textem postavy. A jeste si vzpominam, ze pani Hlavacova mela tenkrat srdce naplnene materskym neklidem, protoze se jeste ne dostatecne mohla radovat z narozeni vnucky Anicky. Uteklo to. Starosti o veci kolem hostovani si na sebe vzal reziser a herec Noveho divadla v Toronte Pavel Kral, tehdy v roli producenta.
Dnes stojime temer pred stejnou situaci: ve ctvrtek 16. unora se odehraje premiera inscenace kanadskeho dramatika Morrise Panycha s novym nazvem Moje teta, tvoje teta, kterou pro Nove divadlo rezijne upravil, scenu navrhl a hlavni roli sehraje predni herecka osobnost cinohry Narodniho divadla v Praze Vaclav Postranecky. Jeho partnerkou je Nina Jirankova.
Nechci se zabyvat dejem hry a jeji historii, to si rekneme priste ­ ackoliv, radeji bych se o deji ani nezminovala, abych neprozradila neco, co by mel objevovat divak sam. Dnes bych chtela nasemu ctenari priblizit herecke osobnosti alespon v utrzkovitych vzpominkach.
Pana Postraneckeho si vybavi zejmena ti nasi divaci, kteri maji radi Vasila Nikolajevice Gogola. Protoze prave od tohoto ruskeho dramatika z prvni poloviny devatenacteho stoleti uvadelo Nove divadlo po vsech strankach velice uspesnou hru Zenitba. A hostoval s ni v hlavni roli Podkolatova prave pan Postranecky. Bylo to v prosinci 1995, a kazde predstaveni zcela naplnilo sal. Podal uzasny vykon a k temuz strhl vsechny ostatni herce amaterske sceny. Doma byl za tutez roli ocenen prestizni Cenou Thalie.
Mozna ani nevite, ze se pan Postranecky, jak to o sobe tvrdi v knize Hvezdy ceskeho filmu (Praha 1997, III. dil, Radana Vitkova a Tomas Rizek), k herectvi vlastne prozlobil. Ctete spravne - prozlobil. Aby byl pod trvalym dohledem, vodil ho starsi bratr Jan do Dismanova detskeho rozhlasoveho souboru, kam si take chodila rada reziseru vybirat predstavitele detskych roli. Jeho prvni roli byl Smolicek, ktereho si v rozhlase zahral po boku Otomara Korbelare v roce 1949. V te dobe byl sestilety. O tri roky pozdeji se poprve objevil pred filmovou kamerou. Jednalo se o film Konec strasidel, pak nasledoval Punta a ctyrlistek a role Bohouska Honzatka ve filmu z roku 1955 Vzorny kinematograf Haska Jaroslava. Kde se take ­ a verim, ze snad i poprve jako kolegove - setkava s pani Jirankovou A od vzniku televize v roce 1953 se zacal objevovat v detskych poradech i tam. Ostatne, zadne z medii mu nebylo cizi, ve vsech velice rychle zdomacnel a zabydlel se. Ovsem cesta za umenim pana Postraneckeho nebyla ani zdaleka tak primocara, jak bychom u tak talentovaneho herce ocekavali.
Pres dlouhodobou zkusenost hereckou se na DAMU rodily Prazak nedostal. Takze cesta k divadlu vedla pres vyucni list - zamecnicky. Dlouho vsak cerne remeslo neohrival, protoze nastoupil jako jevistni technik do libereckeho divadla, odtud do Uherskeho Hradiste, kdyz ale velke prilezitosti si odehral pozdeji v brnenskem divadle. Na tamejsi angazma vzpomina jako na jedno z nejkrasnejsich. Pocatkem 70. let presel do Mestskych divadel prazskych a od roku 1979 je clenem Narodniho divadla v Praze.
Pavel Kral, ktery i v tomto pripade na sebe opet rad vzal ulohu producenta, si jej velice dobre pamatuje prave z pusobeni v Mestskych divadlech prazskych. Sam tam tehdy zastaval funkci sefa umelecko-technickeho souboru a o panu Postraneckem rika:
"Zazaril ve hre 14. hrabe Guerney v rezii dnes temer osmdesatileteho Frantiska Misky. Mlady herec podal uzasny vykon ­ ale i v ostatnich inscenacich byl vynikajici. Nastesti neni zaskatulkovan do jednoho typu postav, takze jej vidime jak v narocne dramaticke roli, napr. Oidipus, tak i v komedialnim filmu, kupr. S tebou me bavi svet. Mj. tuto komedii oznacili cesti divaci za komedii 20. stoleti... Pak jsem mladeho charakterniho herce ztratil z oci, emigroval jsem. Vaclav Postranecky patri k te herecke generaci, ktera navazala na sve vynikajici predchudce - vzpomenme treba Janu Hlavacovou, Ludka Munzara, Petra Kostku, Josefa Kemra, Rudolfa Hrusinskeho aj., kteri zase vystridali dnes jiz ceskou hereckou klasiku ztelesnenou v osobnostech panu Vaclava Vydry st., Josefa Pivce, Karla Högra, Zdenka Stepanka, Ladislava Peska a dalsich. V pameti mi utkvela zejmena vyrazna herecka osobnost Vaclava Vosky, ktery zemrel ve svych ctyriasedesati letech. Podle me brzy. Povazuji jej za jednoho z nejlepsich ceskych hercu dvacateho stoleti, byl to tenkrat takovy muj druhy tata...ale to je jina kapitola.
A Nina Jirankova? Zazil jsem ji take v Mestskych divadlech prazskych, i kdyz ji obsazovali i do ceskych filmu. (Vzpomenme treba Vzorny kinematograf Haska Jaroslava, ktery byl doslova prehlidkou ceskeho herectvi ­ pozn. autorky.) Vzdycky byla noblesni dama. Hravala vazne kusy, nikdy jsem ji nevidel v komedii. Je vyslovene dramaticka herecka. Pamatuji se na hru O'Casony Dum se sedmi balkony, ktera se davala jeste pred rokem 1980. Pak jsem ji videl ve Viole s Janou Preissovou .Obe byly vynikajici. Potkavali jsme se v klubu divadla ABC, kdyz jsme sedavali na sklenicce vina s neuveritelne vitalnimi a popularnimi hereckami Marenkou Rosulkovou a Evou Svobodovou, ci o generaci mladsimi Jaroslavou Adamovou, Danou Syslovou a Libusi Svormovou..."
Povidat si o ceskych hereckych generacich a jejich tvorbe v ruznych divadlech je vzdycky zajimave, zejmena mate-li jako ke karetni hre zasveceneho partnera. Kolik ceskych hereckych zivotnich pribehu jsme potkali uz i tady v Toronte? Pripomenme si treba Jiriho Voskovce, nedavno zesnulou Stellu Zazvorkovou, Pepicka Zimu, Viktora Preisse, Ladislava Smoljaka, Antonina Prochazku, ci Emilii Vasaryovou, Kamilu Magalovou a Michala Docolomanskeho ze sveta slovenskeho divadla.
A ze se mame i tentokrate na co tesit, dokumentuje i fakt, ze tato cerna komedie doslova obletla republiku a ze se v ramci svatecnich dnu dostala i na seznam nabidek podstromeckovych darku. .
Je nutne jeste upozornit, ze premiera se nezvykle kona jiz ve ctvrtek 16. unora ve 20 hodin, v patek ve 20 hodin je prvni repriza a v sobotu 18. unora se hraje v 16 a ve 20 hodin. Predstaveni se nekona v nedeli, protoze herci se svou inscenaci odletaji do Vancouveru a pote se hned vraceji do vlasti, kde na pana Postraneckeho ceka predstaveni Lucerna na domaci scene Narodniho divadla v Praze.
Rezervace jsou zcela nezbytne. Volejte pres den: 416/363-7686, vecer: 416/463-3182.
Vera Kohoutova

Navrat na hlavni stranu