Jeden za osmnact
Vazeny pane redaktore,
musim se s Vami podelit o sen, ktery jsem mel predevcirem,
a ktery mne jeste dnes strasi. Byl to takovy ten obvykly emigrantsky
sen, kdy najednou jdu v Praze po ulici, divim se, jak jsem
se tam dostal a bojim se, ze mne nekdo pozna, a ze mne seberou.
Z takoveho snu, ktery se zda vsem utecencum, se clovek hruzou
zpoti, ale probudi se a s ulevou vidi, ze je ve sve
stare posteli v Americe nebo v Kanade, jak kdo.
Tentokrat jsem se ale vcas neprobudil a chytili mne dva pani pod
pazi a nacpali mne do tatraplanu. Kde ho vzali v roce 2005
mne bylo divne. Pak zase jsem najednou byl v Bartolomejske
a jini dva pani mne zacali davat otazky. Ten starsi jsem myslel,
ze je otec Grebenicek, ten mladsi mi pripominal Filipa. Uz nevim,
co se mne ptali, ale najednou tomu Grebenickovi dosla trpelivost
a zacal na mne rvat a porad chtel vedet, koho navrhuji na prezidenta
a rikal, jestli to bude Klaus nebo Havel nebo Zeman. Ja nechtel
odpovedet, tak mi nastrkal draty do bot a pustil do nich elektriku
a ja vyskakoval ale neodpovidal. Ten Grebenicek uz z toho
byl nakonec cely zpoceny, tak rekl, ze si musi jit zapalit a abych
si to zatim rozmyslel nebo ze bude zle.
Jakmile za nim zapadly dvere, zacal mi ten hodny, ktery mi pripadal
jako Filip, domlouvat a rikal: clovece reknete, vzdyt to nic neni.
Reknete a my vas pustime. Prece si nenechate znicit rodinu. Ja
mu odpovidal, ze si takovou odpovednost na sebe nemohu brat a
on rekl, tak reknete treba Klaus, vzdyt je to svetoznamy ekonom
a ja odpovedel: jaky prosimvas ekonom, vzdyt on tu ekonomii zabil
s tou svou privatizaci, jeho dizertacni praci nemuze nikdo
najit, vzdyt rikal jen kdybychom meli vic Kozenych a docela nedavno
rekl, ze on neni zadny antikomunista. A taky rozdelil republiku,
protoze Slovaci ho nesnaseli a nechce do Evropy, protoze tam by
byl uplna nula.
Ten Filip povidal, no to je vsechno pravda, tak reknete treba
Havel. V tom vesel ten Grebenicek, mel jeste zapalenou cigaretu
a zacal mne palit na prirozeni. Ja rval a kricel jsem jenom ja
nemuzu, ja nemuzu.
Ten Filip povidal, soudruhu Grebenicku, nechte nas o samote, ja
to s tim panem nejak domluvim. Pak povida, tak reknete treba
Havel. Ja zase, ze to nejde, ze Havel rikal nejsme jako oni, ze
jsme vsichni vinni, ze tady nebude zadny hon na komunisty a vladl
podle toho, co mu Calfa, Jicinsky a Rychetsky nakukali a je zodpovedny
za ten propad moralky a za tu blbou naladu, kterou by chtel svalit
na nekoho jineho.
A zase vrazil ten Grebenicek do dveri a drzel v ruce baseballovou
palku. Divil jsem se, kde ji vzal, kdyz se v Cechach baseball
nehraje, ale ono to bylo v tom snu nejak popletene. Kdyz
mne s tou palkou prastil, zastal se mne ten Filip a zase
rikal, aby mne ten Grebenicek nechal, ze to se mnou nejak vyridi.
Tak rikal, abych rekl Zeman. Kdyz jsem mu rekl, ze Zeman neni
o nic lepsi, tak navrhl, abych rikal enyky benyky kliky be na
koho to padne, a ze mne potom pusti.
Zase vrazil do dveri Grebenicek, ale vtom jsem se probudil.
Jan Sammer
Czech Coordinating Office,
jan.sammer@sympatico.ca