Nepotrebny moralista
Jak mame spravne a spolehlive poznat, spatri-li svetlo sveta jednou
za sto let lidska bytost, jiz byla vdechnuta duse presahujici
dimense sve doby? Ne nad kazdou kolebkou je soucasnikum dano znameni
zarici hvezdou na nebi a tak nam soucasnikum nezbyva nez alespon
s uctou zaznamenat stopu velkeho cloveka, kdyz je povolan na vecnost.
V noci na 20. zari 2005 zemrel ve Vidni v biblickem veku devadesati
sesti let Simon Wiesenthal. Narodil se jako rakousko-uhersky poddany
na uzemi dnesni Ukrajiny, jeho materstinou byla jidis a polstina,
kvalifikaci architekta ziskal v Praze. Jako Zid musel projit dvanacti
koncentracnimi tabory a trikrat jenom o vlas prezil vlastni popravu.
Po valce se jeho zivotnim mottem stala nejen slova neni horsiho
hrichu nez zapomenuti, jez si precetl v deniku zidovskeho
devcatka, zavrazdeneho v koncentracnim tabore, ale take spravedlnost,
ne pomsta.
Podarilo se mu vypatrat ne mene nez 1100 nacistickych zlocincu,
jeho nejspekularnejsim uspechem bylo v roce 1960 odkryti prave
identity nenapadneho argentinskeho skladnika, jimz nebyl nikdo
jiny nez manager holocaustu Adolf Eichmann. Wiesenthal
prokazal nacistickou minulost cele rade vyznamnych povalecnych
rakouskych politiku a ne vzdy se mu za to dostalo uznani. Vyhrozovali
mu soudem, nucenym vystehovanim z Rakouska, byl obvinen, ze kali
do vlastniho hnizda a pred jeho domem vybuchla jeste v roce
1982 (!) bomba. Tehdejsi rakousky kancler Bruno Kreisky nazval
Wiesenthala nepotrebnym moralistou.
Nemensi obcanskou statecnost Simon Wiesenthal prokazal, kdyz
kratce po valce prohlasil, ze neni rozdil mezi mladymi Zidy a
Nemci. Na svatbu sve dcery pozval esesackeho dozorce, ktery ani
v nelidskych podminkach koncentracniho tabora neprestal povazovat
ponizene a vrazdene Zidy za lidske bytosti sobe rovne. Ani v techto
pripadech to Wiesenthalovi nevyneslo obdiv.
V dobe sporu o roli Svycarska za II. svetove valky nejen opakovane
vyzval zemi pod Alpami, aby se konecne vyporadala take s temnymi
strankami vlastni minulosti, ale vzal ji v ochranu pred neoduvodnenymi
utoky. Behem rozhovoru, ktery mi u prilezitosti svych devadesatin
poskytl pro Lidove noviny se ukazalo, ze porad jeste umi
pekne cesky. Se smichem predvedl i vyrazy, ktere se sice v citankach
nevyskytuji, ale zato je casto slysime na ulici. Mezi krasne vlastnosti
Simona Wiesenthala patrilo, ze pres hruzy zivota dokazal zustat
veselym clovekem.
Petr Chudozilov - Basilej
Hospodarske noviny - rijen 2005