Sklo s vlastni historii
(a historie s vlastnim sklem)
Pokud obetujete ten cas a vypravite se do obchodniho domu The
Bay v centru Toronta, a prekonate nekolikero barier v podobe koupechtivych
turistu ze vsech koutu sveta, a konecne se zastavite az v patem
patre teto budovy, budete odmeneni. Ne, neni to tip na novou hru
obchodniho giganta, ale docela proste pozvani. Ceka vas odmena
v podobe sklenene oazy hrajici vsemi moznymi barvami, trpytici
se ve svetlech kristalu i v roztodivnych fantazijnich variantach
sklenene hmoty stejne pohadkove jako v klasickem vyhotoveni, vytvorenem
ohnem a lidskym dechem.
Jak se zrodila tato vystava? Sklenenou nadheru obdivoval na svych
cestach prezident a Chief Executive Officer of Hudson's Bay Company
George Heller, ktery navstivil na devetadvacet sklarskych provozu
a usoudil, ze Cesko ma svetu co nabidnout, jen zacit prezentovat.
Nahoda dala dohromady tuto skvelou myslenku s kanadskou reprezentantkou
zname ceske firmy Adast Dagmar Benedik, ktera je stejneho nazoru
uz velice davno. Jen to chtelo realizovat. Podrobnostmi se uz
dnes nebudu zabyvat. Je treba vsak doplnit, ze vytvarne pojala
prostory a exponaty v nich uspesna graficka Zuzana Hahnova. Dale
pan Heller rozhodl, ze prostory v patem patre domu, doposud slouzici
cemukoliv, budou upraveny a ze se tak na dosud nevidane dlouhou
dobu - od 1. dubna do 9. srpna, promeni ve vystavu sklenene krasy.
A dokonce i s moznosti zakoupit si exponaty. Myslenkou zacala
Dagmar Benedik, ktera od dob, co si vlastne pamatuje, je obdivovatelkou
skla - umeleckeho zejmena - doslova zit. Chova nesmirnou uctu
ke vsemu, co z rukodelne dilny pochazi. Konecne sama vi, jakou
takove vyrobky maji hodnotu. Svoje soukromi totiz sdili mj. i
s tkalcovskym stavem, na kterem prirozene umi tkat. Ovsem kdyz
hovori o skle, vite, ze hovori predevsim o umeni. O umeni a o
fantazii a profesionalite designeru a remeslnosti foukacu ci rytcu.
A take o historii. Protoze stejne jako vsechno kolem nas, ma i
sklo svou historii, a historie sve sklo.
A tak to vsechno zaujeti z vystavy A Touch of Glass na vas pri
vstupu do interieru v onom patem patre obchodniho domu dychne.
Zprvu se vam chce pobihat, abyste tu nadheru stacili jedinym pohledem
absorbovat. Posleze ale pochopite, ze to neni mozne a ze veskera
snaha se nesetkava s uspechem, protoze co krok, to nova podivana,
to novy namet, jina technologie, jiny pribeh. A najednou si uvedomite,
ze nechcete o nic z toho prijit, a ze dokonce chcete i tech par
slov, dokumentujicich vlastni zivot kazdeho toho vystaveneho kousku,
vstrebat a nechat se motivovat tim, ze si to doma jeste dohledate
v chytrych knihach.
Jeden vyrobek predhani druhy, ale kazdy je jiny - a tak se nechate
inspirovat sklem z podniku AG Svoboda, Astera, Egermann, Rückl
Crystal, Preciosa, a umeleckymi - jak jinak - vytvory vytvarniku
Jiriho Suhajka a Radka Stehlika. A jeste jednou kuriozitou vystava
zije: mladymi vytvarniky vytvorene sklenene sperky - pochazeji
z dilny 12leteho Tomase a 14lete Zuzany Aligerovych. A vite, ze
patrily k tem exponatum, na ktere se take soustredil zivy zajem
obdivovatelu skla?
A to vsechno tam tone v objeti obrazu vehlasneho malire ceskeho
puvodu Jiriho Kaysera, ktere v te likotave podmanivosti tvori
neuveritelne svezi a vserozmerny dech. Ano, to je to, co po chvili
citite, kdyz si sednete na okraj toho prostoru a mate vsechno
takrikajic jako na dlani: sklo dycha a obrazy se na vas divaji.
Pri trosce fantazie si dokonate dej: predstavite si lidi kolem
svatecniho stolu, barokne vysperkovane damy s malovanymi pohary
v rukou. Stejne ale i moderni spolecnost, ktera zna hodnotu teto
prace a o ni umi obohatit varianty sveho zivota: stolovat s peknym
sklem, pit z brousene sklenicky, tesit se z listovaneho poharu,
lazurovane vazy, smaltovane misy, ci ze dzbanku z ledovaneho skla...
Napadlo me, ze by snad nebylo na skodu si o nekterych tvurcich
a sklarnach v Cesku neco povedet. Priblizit si jejich historii,
tradici i soucasnost. Takze, o tom zase priste. Dnes vam jen s
vrelou uprimnosti nabizim vydat se za tou krasou a nechat se unaset
vlastni fantazii. Vystava potrva do 9. srpna a vstupne se nevybira.
(Pokracovani priste.)
Vera Kohoutova