Horecka stoupala nejen v
El Pao,
ale i na Masaryktownu
Pres den sedmatricet, s vlhkosti relativni teplota cinila jedenactyricet.
Vzduch se temer nepohnul. Nebylo rozdilu mezi teplotou uvnitr
budovy anebo mimo ni. Vybrat si nebylo z ceho. Malounko se ulevilo
jedine ve stinu. Tam alespon nemohlo slunce. Kdyz to vypadalo
uz uz ze bude prset, lidi ani nereptali. Byla by to uleva, po
ktere touzil kazdy. Dostalo se ji tem, co se smocili v umyvadlech
socialnich zarizeni v arealu. Odpoledne se pak jako machnutim
kouzelneho proutku vlhkost rozpustila a tak prisla I citelna zmena.
Konecne zacal byt rozdil mezi tim, zda zustat uvnitr budovy objektu
anebo venku. Venku to zacinalo byt mnohem snesitelnejsi. A to
byl take - podle vetsiny pritomnych vcetne organizatoru Ceskoslovenskeho
dne, v poradu jiz sedmapadesateho - duvod k lehkemu poklesu poctu
navstevniku. Letos jich bylo snad o neco mene, ale i tak melo
tech nekolik stovek prijemny den i vecer. Mohu tak soudit z faktu,
ze se mnohym ani nechtelo domu. Posedavali po travniku az do setmeni.
Po cely den se nechavali unaset programem, v nemz se vystridaly
snad vsechny zabavni zanry: tanec, zpev, prednes.
Onen slavnostni den jako kazdym rokem zacal ekumenickymi bohosluzbami
za pritomnosti a prispeni reverendu Libora Svorcika, Norberta
Rouse, Ladislava Kozaka z evangelickeho kostela sv. Pavla a Jana
Banka z Ceskoslovenskeho baptistickeho sboru v Toronte. I kdyz
kolem hlavniho podia, kteremu se dostalo umisteni tentokrate na
plose hned vedle parkoviste (a parkoviste poslouzilo tentokrate
restauracnimu posezeni pod sirym nebem) bezel cvrkot obchodnickeho
zivota (jako obvykle knizky, domaci produkty vseho druhu, potraviny
z Cech i Slovenska, pochoutkove oplatky, videokazety s ceskymi
filmy, nabidky cestovnich kancelari a dokonce i nejnovejsi vysilani
svetove televize Sedna v nabidce samotneho sefa a majitele Creative
Post Ladislava Horaka), presto se zajemci o dobrou pohodu shlukli
kolem podia. Na nem predvadeli sva nadherna cisla tanecnici skupiny
Rozmarin, Moravanka, uzasna romska tanecni skupina Bachtale Cave
- Stastne deti, stejne jako znama velice muzikalni romska hudebni
skupina Baro Drom (ktera je na Dni jiz potreti), ci skupina Jiriho
Grosmana s vynikajicim hostujicim houslistou Jonathanem Marksem
a akordeonistou Fabrice Siccou (ktera tentokrate predvedla melodie
ve stylu qwing Valse). deti z ceskych skol s recitaci, sportovci
a deti s vybornymi vysledky v detskych soutezich. Vsichni si svym
zpusobem zasluhovali nasi pozornost, jako treba prtata ze Sokola,
z nichz nejmladsi byla tri roky stara, ktera zpivala cesky. Titiz
sikovnaci se zahy ukazali jako nadejni gymnaste. Na podiu mezi
vzacnymi hosty z Ceska, z mestskych a mistnich organu byli i zastupci
z ceskeho velvyslanectvi.
Co dodat? Snad jen uz malickost, kterou si clovek uvedomuje i
jako host - organizatori udelali velky kus dobre prace. Vim, vsechno
to "litani" kolem stalo hlavne na Julii Novotne, ale
mela kolem sebe velice dobry a sehrany - a mohu dokonce tvrdit,
ze i zkuseny tym. Vsechno vyslo na jednicku, a i tem po zasluze
ocenenym bojovnikum z druhe svetove valky srdce pookralo, kdyz
se rozhledli kolem sebe: o mladou generaci neni ani v tomto ohledu
nouze. Tak nejak se chape pozdvizene stafety, aby ji nesla za
zvuku ceskeho a slovenskeho jazyka dale. A MMI je patri k tem
pravym mistum, odkud se tyto mirove rozbehy startuji.
Text a foto Vera Kohoutova
