Navrat na hlavni stranu

Na okraj
Morawetz, Janacek, Martinu, Dvorak, Torontsky symfonicky orchestr, Torontsky Mendelssohn sbor, Jiri Belohlavek, Measha Brueggergosman, Russell Braun, Roy Thomson Hall a ...rada prazdnych mist
1.cervna se konal v torontske Roy Thomson Hall jeden z tech nemnoha koncertu, na ktere se dlouho vzpomina. Jiri Belohlavek ridil Torontsky symfonicky orchestr v koncertu vylucne ceske hudby. Zahajil jej s Overture to a Fairy Tale (snad Predehra k pohadce), kterou Oskar Morawetz napsal v r. 1957, prvne byla provedena v Halifaxu, Walter Susskind ji zahajil Stratfordsky hudebni festival, v Ceskoslovensku byla prvne hrana v r. 1963 v Brne (ridil ji Sir Charles MacKerras).
Skladba Taras Bulba (podtitulek Rapsodie podle Gogola) vznikala v letech 1915 -1918 a mela premieru v Brne 9. rijna 1921. Janacek ji potvrdil svoji lasku k ruske kulture: Taras Bulba byl kozacky nacelnik, ktery v 17. stoleti bojoval proti polskym utlacitelum (zda se, ze kdyz jdeme dost hluboko do historie, pravdepodobne kazdy nekdy nekoho utiskoval).
Field Mass (Polni mse) byla reakci Bohuslava Martinu na obsazeni Ceskoslovenska nemeckou armadou v r. 1939. Martinu, ktery tehdy zil ve Francii, se prihlasil do armady, ale (bylo mu tehdy skoro 50 let) neuspel. Zato uspel svou hudbou. Polni mse mela premieru v Praze v r. 1946 a byla to nejaka premiera: Rafael Kubelik ridil Ceskou filharmonii a sbor.
Posledni skladbou koncertu bylo Dvorakovo Te Deum. Text teto skladby pochazi ze 6. stoleti a za jeho autory jsou povazovani sv. Ambroz a sv. Augustin spolu s duchovnim Nicetou z Remesiany. Dvorak skladbu zkomponoval v New Yorku v r. 1892 a v temze roce ridil jeji premieru v Carnegie Hall.
Soliste, sopranistka Measha Brueggergosman (v Te Deum) a barytonista Russell Braun (v Polni msi a v Te Deum) hvezdy kanadskeho operniho nebe a nejlepsi kanadsky sbor Mendelssohn Choir stejne jako Torontsky symfonicky orchestr podali vrcholne vykony a Jiri Belohlavek (jehoz jmeno jsem bohuzel nezahledl v programu koncertu na pristi rok) je mistrne vedl v dilech skladatelu, ktere zna a snad miluje nejhloubeji.
Nadherny koncert. Tim vic mi bylo lito rady prazdnych sedadel...
***
Bitva o kreslo
A kdyby to alespon bylo kreslo ministerske. Ale tohle bylo kreslo, na kterem si hovel ridic autobusu. A jaka to byla bitva!
Zacalo to tak: vystoupil jsem z tramvaje na zastavce zvane Humber Loup a presedl do autobusu na trati Prince Edvard. Sedl si a cekal. Ridic sedel na svem kresle a na otazku nastupujicich davu (i kdyz nevelkych) hlasil stale hlasnejsim hlasem, ze autobus jede na stanici Old Mill. Veci se vyvijely dost normalne az do okamziku, kdy do autobusu vstoupila nevysoka, ale podsadita zena a hlucne a vybojne se zeptala, kam jako ten autobus miri. Ridic: "Uz jsem to zarval nekolikrat!" Podsadita zena: "Tak to zarvi jeste jednou!" Rozhostilo se napjate ticho. Ridic a zena si vyzyvave hledeli do oci. Ridic mlcky, ale zena to nevydrzela. Vztekle zajecela: "Tak bude to?" Ridic nic. Podsadita zena: "Na co platime dane? Na takovehle..." Chvili urputne patrala po vyrazu, ale pak se toho vzdala a rozbehla se do vnitrku autobusu. Cestou zajecela: "To vsecko ten Trudeau!" Ridic (s predstiranym klidem): "Pani, nevidel jsem Vasi jizdenku." To nemel rikat. Zena se obratila rychlosti baletky a hnala se k ridici: "Ty mi budes... ty jeden..." V tom okamziku se ridic dopustil osudne chyby. Zvedl se ze sveho kresla a vylezl z autobusu. Podsadita zena bleskem vletela na jeho ridicske kreslo a zahrimala: "Kdyz nepojedes ty, pojedu ja" a chopila se volantu. Ridic vletel nazpatek do autobusu a hrozive zavelel:""Ven, nebo zavolam policii." Podsadita zena: "Jen ji zavolej a uvidime." Ridic: "Uz jsem ji volal a pujdes do vezeni." Podsadita zena se vymrstila a zrejme (ale to jsem nestihnul postrehnout a asi neslo o nic zivotu nebezpecneho) udelila ridici policek. Ridic zbledl pod opalenou pokozkou a s vaznosti soudce ohlasujiciho rozsudek smrti oznamil, ze on nikam nepojede.
A vystoupil z autobusu, kolem ktereho se zatim shromazdila pekna skupinka jinych ridicu. Hulakajici podsadita zena za nim. Pak to zacalo byt znacne neprehledne. Zda se, ze podsadita zena nejak prilakala taxik a vhupla do nej. Nez vsak taxikar dokazal odejet, dobehl ho ridic a zrejme taxikari vylozil, ze zena se dopustila zlocinu ublizeni na tele a ze nesmi odejit, dokud neprijde policie a ze kdyby ji taxikar odvezl, byl by neco jako spolupachatel po cinu (tahle terminologie se mi opravdu libi) a tudiz potrestatelny jako jeho pasazerka. Taxikar se zalekl a zenu musil pozadat, aby vystoupila, ale to jsem vsecko pozoroval z dalky, ponevadz ridic behal po dalnici, ocekavaje policii, ktera ne a ne se dostavit. Pak prijel dalsi autobus, tak jsem do nej nasedl, ale ponevadz do toho zadna podsedita zena nenastupovala, v pokoji jsme odjeli a ja se asi nikdy nedozvim jak to vsecko dopadlo.
Josef Cermak

Navrat na hlavni stranu