Setkali jsme se s mistrem
dirigentske taktovky Jirim Belohlavkem
Vsude prinasi radost. Je vitan velkymi ovacemi a stejne nekonecne
ovace obecenstva jej vyprovazeji ze salu. Nejinak tomu bylo i
v pripade ctvrtecniho koncertu Torontskeho symfonickeho orchestru
2. cervna v Roy Thomson Hall v Toronte. Rec je o ceskem dirigentovi
Jirim Belohlavkovi.
Tomuto koncertu uz predchazela mnoha doporuceni znamych, kteri
nevahali zavitat na verejnou generalku i na dva oficialni koncerty:
je to uzasne, vsechno je nadherne - jemna predehra k Pohadce od
Oskara Morawtze, v plnem nasazeni orchestru Taras Bulba od Leose
Janacka, ale to nejlepsi je snad az ve druhe pulce - Polni mse
Bohuslava Martinu a Te Deum Antonina Dvoraka s Mendelssohnovym
peveckym sborem a vehlasnymi solisty - sopranistkou Meashou Brueggergosmanovou
a barytonistou Russellem Braunem. Byl to opravdu velkolepy zazitek.
A mistr dirigentske taktovky Jiri Belohlavek, jehoz Torontsky
symfonicky orchestr zna jiz po triadvacet let - presne tak dlouhou
dobu v nem totiz hostuje jako dirigent - vlozil do rizeni obou
hudebnich kolosu - orchestru i sboru - jednoduse receno vsechno:
cele sve muzikantske ja, celou svou kultivovanou a odusevnelou
profesionalitu.
Dostalo se mi poteseni s mistrem alespon na kratkou dobu po koncertu
hovorit. Hned pote, co obstastnil zajemce svym autogramem na "cedecka".
Musim predeslat, ze pusobi soustredenym dojmem, ma privetivy pohled,
mily usmev, dnes uz prosedivele, nicmene vecne zcuchane kudrnate
vlasy, a necekane nadherny hluboky hlas.
"Poprve jsem tady dirigoval pred triadvaceti lety a myslim
si, ze cela ta moje spoluprace s The Toronto Symphony Orchestra
se jiz od sameho zacatku vyvijela velice harmonicky. Padli jsme
si do noty a ja jsem tady kazdy rok jezdil. V posledni dobe se
intervaly ponekud prodluzovaly, protoze jsem prece jen vice zamestnan,
ale rad se sem vracim."
Zajiste mate pekny vztah i k torontskemu publiku, co vlastne ma
ono rado?
"Tak, jak jsem je poznal, je to publikum znale, vetsinou
na ceskou muziku reaguje spontanne, a ja to tady pilne pestuji.
Vzdycky se snazim neco z ceske provenience prinest."
I dneska jste byl odmenen spontannim potleskem, divaci vstavali
ze sedadel, aby Vam vzdali zaslouzenou uctu. Hudbou bylo publikum
uneseno. Mate Vy sam v ceske hudbe sve oblibence?
"Snazim se rozptyl a objem svych programu delat co nejsirsi,
abych take obsahl co nejsirsi vzorek skladatelu. Ale moje priorita
je dilo Bohuslava Martinu a Leose Janacka. To jsou hlavni autori,
ke kterym se neustale vracim a ktere se snazim propagovat a prinaset
jejich skladby posluchacum. Ovsem musim rici, ze je to s hudebnim
povedomim posluchacu cim dal tim lepsi, protoze informovanost
o nasich skladatelich je dnes velice slusna. A konecne, lide jsou
otevrenejsi, jsou ochotni prijimat nove skladby, a zajima je to.
Je to moc dobry vyvoj."
Pane dirigente, jste znam svou profesionalni preciznosti, jak
se pripravujete na novou skladbu - doma pri klaviru, pri violoncellu...?
"Pri violoncellu uz ne, to uz jsem opustil, a delaval jsem
to kdysi. Moje studium neni nicim zvlastni, studuji asi jako kazdy
dirigent - zabyvam se velice podrobnou analyzou partitury - ctu
si ji, prehravam na klaviru, zajimam se take o interpretaci svych
kolegu. Pokud to jsou veci, ktere nikdy predtim interpretovane
nebyly - jsou to uplne novinky, tak jsem odkazan sam na sebe.
Pak je ta zodpovednost velikanska, protoze clovek do jiste miry
predurcuje osud toho dila, takze k tomu pristupuji s velikou uctou
a velikou bazni, abych neco nepokazil."
Jako dirigent si muzete vybirat skladby, ktere byste chtel dirigovat,
nebo jste postaveny pred hotovou vec?
"Samozrejme tuhletu svobodu mam, zalezi na tom, abych se
s poradateli koncertu ci s opernimi domy dohodl na repertoaru.
Kdyz ja budu chtit a poradatel nikoliv, tak mi to neni nic platne...
ale mam zkusenost, ze se vzdycky dohodneme."
Byt hostujicim dirigentem je zrejme velice narocne...
"Ja jsem se vzdycky snazil mit oba dva poly - prece jen mit
svuj ansambl dava cloveku moznost jit do podrobnosti a nasadit
soustavnou linii a vest orchestr k urcitemu stylu. Jestlize vsak
jde o hostovani, pak kontakt s orchestrem je kratkodoby, a to
je i situace jina - tri, ctyri ci pet dnu nemuzete predelat ansambl,
musite vzit to, co vam prinese a pokusit se to vyuzit co nejvhodnejsim
zpusobem."
Od pristiho leta na vas ceka velice narocna funkce sefdirigenta
ve vehlasnem a prestiznim londynskem BBC Symphony Orchestra. Co
z toho pro vas vyplyne, co vic nez to, co jiz nyni delate?
Budu zodpovedny nejen za sve koncerty, ale i za dramaturgii vsech
cyklu, dale budu spoluvytvaret i programy slavnych londynskych
letnich promenadnich koncertu. Budu mit na starosti vlastne veskere
umelecke otazky, ktere se provozu a zivota orchestru tykaji -
napr. i planovani zajezdovych aktivit, personalni stav orchestru
apod., to vsechno bude spadat do moji kompetence. A ja to budu
chtit ovlivnovat. Moc se na tu praci tesim tim spise, ze tento
ansambl znam z petileteho pusobeni v roli staleho hosta v letech
1995-2000. Byla to velice harmonicka pracovni perioda a verim,
ze se nam na ni podari navazat.
Uz jste si splnil vsechna svoje prani? Pral jste si byt dirigentem
- jste jim, stojite na svetove spici, dirigoval jste uz vsechny
skladby, ktere jste si dirigovat pral?
"Samozrejme ze ne, repertoar je tak nedosazitelne obsazny,
ze to je nastesti ukol na cely zivot, a to jeste urcite nestihnu..."
Co v nejblizsi budoucnosti?
"Tak v nejblizsi budoucnosti budu odpocivat, letos na brehu
Adrie v Chorvatsku a pozdeji ve svycarskych Alpach..."
O osobnosti Jiriho Belohlavka bychom toho mohli napsat cele strany
zajimaveho cteni. Zejmena pro ty, kteri se radi pohybuji ve svete
klasicke hudby. Tak si alespon pripomenme, ze dnes svetove znamy
dirigent a profesor Akademie muzickych umeni v Praze, tedy na
vysoke umelecke skole, kterou kdysi sam absolvoval, zacinal svou
karieru ve Statni filharmonii Brno, dale dvanact let pusobil jako
sefdirigent Symfonickeho orchestru hl. M. Prahy FOK. Spolupracoval
s Ceskou filharmonii, s niz hostoval nejen doma, ale hlavne v
zahranici, a konecne se take stal i jejim sefdirigentem. Navazal
tak na dirigentskou rodinu vehlasnych dirigentu Vaclava Talicha,
Karla Ancerla, Rafaela Kubelika a Vaclava Neumanna. V roce 1994
Jiri Belohlavek zalozil Prazskou komorni filharmonii a stal se
jejim sefdirigentem a hudebnim reditelem. Jiri Belohlavek je znam
po celem svete, hostuje ve svetoznamych hudebnich a opernich domech,
jeho portret nese cela rada gramofonovych a CD nahravek, jez jsou
porizeny prednimi nahravacimi hudebnimi spolecnostmi svetovych
jmen. Uz jako mlady dirigent vyhraval vyznamne souteze, jako zkusenemu
mu nalezi nejedno oceneni za uspesnou ucast na znamych festivalech
a hostovani u nejvyznamnejsich svetovych orchestru jak v Evrope,
tak i v Americe a Japonsku.
Vera Kohoutova
