Tentokrate foukal saxofonista
Doug
Nocturna s Muzikou na rohu byla v nedeli 24. dubna v letoni sezone
posledni. Ta priti jiz vstoupi do sveho jubilejniho pateho rocniku.
A jak napovedel duchovni otec tohoto hudebniho cyklu klasicke
a jazzove hudby dr. Milo Krajn, bude venovan genialnimu skladateli
Wolfgangu Amadeu Mozartovi, od jehoz narozeni uplyne 250 let.
Nicmene si jen pripomenme, ze ta "ctvrta" Nocturna byla
zase prehlidkou oduevnele pohody - at uz se jednalo o klasiku
v podani profesionalu - klaviristy Pavla Kapara, zijiciho v Nemecku,
pevkyne Evy Blahove z Bratislavy ci Kinsky Trio z Prahy anebo
domacich muzikantu Milana Brunnera a Zity Petrakove, ci tolik
oblibeneho klasickeho jazzu v podani jazz bandu Swing Noir George
Grosmana ci Muziky na rohu tehoz kapelnika. A prave o tu nam dnes
jde. A predesilam, ze zase zabodovala. Lenka Novakova, Marie Frankova
jako solistky. Pepicek Musil klavesy a zpev, Bohdan Turok na bici
a Pete Johnston kontrabas. Nu a prirozene kapelnik Jirka Grosman
- zpev a kytara. Oba, Josef Musil a Jirka Grosman - ovem take
jako skladatele a textari, majici v soucasne dobe nashromazdenou
peknou radku vlastnich skladeb. Ty Pepickovy cekaji vesmes jete
v upliku na Jirkovo otextovani: "... ale kdy se k tomu dostanu,
to nevim. A je to zapotrebi udelat, protoze jsme si rekli, ze
jednou z tech naich autorskch skladeb udelame cel program,"
uvedl kapelnik. Pro tento vecer pripravil originalni skladby v
puvodnim anglickem zneni, protoze se jednalo o jazz obdobi 30.
a 40. let. "Posluchaci tyto pisnicky znaji v ceskem prekladu.
Pro zpevacky bylo ponekud obtizneji zpivat pisne v anglictine,
protoze ma jine frazovani, navykly si je zpivat v cetine. Nicmene
se ukolu zhostily perfektne, at uz lo o pisne rytmicke ci pomale.
Nektera blues brala dech. Jine skladby, popove s jazzovmi prvky
ci rokenrolove zase pozvedavaly ze zidle. Konecne posudte sami
- "S'Wonderful" - Gershwin, "Ain't Misbehavin"
- Fats Waller, "Petite Fleur" - Sidney Bechet, "Blue
Bossa" - Kenny Dorham a treba "Sensitive Kind"
- J. J. Cale. Ovem takova Route 66 (jinak ji v Americe rikaji
- "Mother Route" - svmi 2400 milemi spojuje Chicago
s Los Angeles, a jeji dvanactileta vstavba zacala v roce 1926).
Pohlazeni v podobe Jezkovch, Voskovcovch a Werichovch pisni nas
zase zavedlo do casu milch vzpominek na starou domovinu. V repertoaru
nocturnovskeho vecera jsme mohli rozeznat hodne skladeb z vecera
s Jezkem, Gershwinem a temi druhmi, kdyz o sola se tentokrate
namisto trumpetisty postaral torontsk jazzman, multiinstrumentalista
Doug Banwell. S Jirim si uz jednou zahral zhruba pred peti lety.
Nu a jak uz to mezi muzikanty bva, slovo dalo slovo a toto nedelni
odpoledne se prezentoval na Nocturnu. "Doug je technicky
zdatn, tedy nae kapela je natolik zdatna, ze s nami hraje,"
upresnil Jirka Grosman, "kdyby nebyla, tak by s nami nehral.
Ale mne se libi zejmena proto, ze je multiinstrumentalista s vysoce
vyvinutou technikou , a ze je vborn showman. Vi, kdy ma ubrat
a kdy pridat, dokonale si s obecenstvem rozumi, coz je v nai branzi
velice dulezite." Doug nemel s sebou vech pet hudebnich nastroju,
ktere ovlada, obecenstvo melo moznost slyet tenorsax a fletnu.
Jinak hraje i na sopran, alt a barytonsaxofon a klarinet. Zacal
ve dvanacti lety na altsaxofon, kdyz predtim hraval hodne na fletnu.
Neni si jist, zda ma vubec nejake preference, pokud se vberu jeho
hudebnich nastroju tka, zalezi to na obecenstvu a na hudbe, kterou
hraje. "V hrani jsem variabilni, a hraji tam, kde me chteji."
Hudbou se Doug kdysi take zivil, ale "je to stale tezi a
tezi", takze dal prednost jistote v podobe pocitacoveho konzultanta.
Obe dve profese dela na "volne noze", takze si muze
naplanovat i osobni chvile pohody, ktere nejradeji travi na chate.
Posluchace na Masaryktownu si pochvaloval: "Jete jsem se
nesetkal s tak entuziastickm obecenstvem, ktere hudbe rozumi a
ktere bylo po dobu koncertu na hudbu zcela soustredeno."
Ostatne, radeji hraje zralemu posluchaci, protoze takov vi, o
cem ta hudba je. Pokud by si mel vybrat, pak by to byly skladby
klasickeho jazzu a jazzu moderniho. A jestli mu delaly problem
skladby ceskch skladatelu? V takovch pripadech da na svuj sluch,
kter ho zatim nikdy nezklamal. A podle nej je hra na saxofon prijimana
posluchaci jednoznacne priznive - zejmena tenor a alt - zrejme
take proto, ze "tyto hudebni nastroje pripominaji lidsk hlas...",
potvrzuje muj poznatek muzikant. Ano, vem se libi lehke sametove
virbato, ktere zaleza nekam hluboko do due a vyvolava - proc si
to nepriznat - i ty nejukryteji predstavy. Muzika na rohu ma napilno:
dodelat CD s programem "Jezek, Gershwin a ti druzi",
na podzim turne Kitchener, Ottawa, Montreal, Hamilton a Winnipeg,
premieru z autorskch skladeb pro nae obecenstvo... a nekam tam
se jete musi vejit dovolena, cestovani s rodinou, a vubec - budeme
se teit na dali rocnik Nocturen, ktera se v nai komunite stavaji
poradem z nejoblibenejich.
Vera Kohoutova - Toronto
***