Skon papeze Karola Jozefa
Wojtyly
Snad ctenar z dalsiho pochopi, proc jsem nepouzil jeho hodnostarsky
titul Jan Pavel II.
Nejdrive bych se ale chtel kratce vyjadrit k nazoru dr. Cermaka
v c. 6 Satellitu (Nabozenstvi, vira, ateismus, str. 4) v jeho
reakci na clanek dr. Reinise (K cemu je ateismus, ND 21. unora
2005). Abych svoje povidani neprotahoval, musim rici, ze se s
nazorem dr. Cermaka plne ztotoznuji. Ctenari to mozna prijde divne,
kdyz se priznam, ze nejsem absolutne verici navstevnik kostela
kazdou nedeli. Jsem snad nejblize tomu, co se rozumi pod pojmem
agnostik.
Jsem si tez vedom sdeleni mnoha nejvetsich fyziku, kteri navzdory
svym znalostem, teoriim, vypoctum, definicim, a vubec fenomenalnimu
vedeni nakonec jsoucnost cehosi Nejvyssiho nikterak nepopreli.
Mam za to, ze nasinec je prilis malinkou soucasti vesmiru navzdory
vsemu pozoruhodnemu, co dokazal, na to, aby si mohl byt v podstate
vsim jist. Jak J. Cermak uvadi v reakci na stat dr. Reinise, je
pravdou, ze ten se hlavne zabyva negativnim vlivem nabozenstvi
na lidskou spolecnost. Neda se oddiskutovat nejedna smutna stranka
v dejinach, takto poznamenana nabozenstvim a jeho propagaci za
jakoukoli cenu. A dovedeno zcela ad absurdum, je snad stoprocentne
prokazana existence Jezise Krista?
A prece, je to tak straslive dulezite? Nebot, dle meho nazoru,
nase existence, nas nazor na zivot, na jeho ziti a jeho smyl nemusi
byt nutne tesne pripoutany prave ke vsem vyrokum v bibli uvadenym.
A Desatero, pokud by se respektovalo, usnadnilo by zivot na zemi
bezpoctu jejich obyvatel.
Dr. Cermak pise: Jini by mohli zduraznovat treba zasluhy klasteru
o uchovani civilizace nebo na inspiraci, ktera dala vzniknout
nenapodobitelne architekture, hudbe, obrazum, socham a literarnim
dilum, jez navzdy zustanou ozdobou clovecenstvi. Nabozenska vira
v kazdem okamziku denne zivi miliony nadeji v zivot krasnejsi
nez jaky muze nabidnout tento svet. K tomu sotva co dodat.
Ostatne, opomineme-li nektere smery malirske (impresionismus,
expresionismus, moderni malirstvi) nebo hudebni, pozornost navstevniku
galerii a posluchacu v koncertnich sinich poutaji dodnes, po mnoha
letech, dila s nabozenskou tematikou nebo touto inspirovana. To
plati i pro architekturu. Ac to, myslim, nebyl hlavni argument
J. Cermaka. Ten proste a logicky konstatuje: Jedni ani druzi (verici
ani ateiste, pozn. V. C. ) nemohou predlozit nezvratne dukazy
o pravdivosti sve teze. Nemyslim, ze vira v Boha ci bytost ci
silu, jez byla na pocatku veci a nejakym zpusobem zasahuje do
behu vesmiru nutne vyzaduje prijeti postulatu toho ci onoho specifickeho
nabozenstvi.
Potesilo by me, kdybych mohl usednout na palubu kosmicke lodi
a podivat se na tu kulicku, jakou se z vesmirne dalky jevi nase
zemekoule. A tu pomyslim na pravidelne otaceni zeme a dokonale
drahy obeznic, na presne informace o prilivech a odlivech vod
oceanu ano, byl to clovek, ktery na tohle vsechno prisel, ktery
to usporadal do presne ciselne podoby . . . ale, proc je tomu
prave tak?
Profesor Reinis ma pravdu, ze na otazky prirodnich ved ani bible
ani koran nedavaji odpoved. Stejne tak je pravda, ze prirodni
vedy nedavaji odpoved (a neni to jejich pole pusobnosti) na otazku,
jiz napriklad Masaryk povazoval za jedinou dulezitou otazku, otazku
nabozenskou, napsal J. Cermak.
Nedostavaji se tedy do slepe ulicky stejne tak nabozenska vira
jako veda, pokud jde o fundamentalni otazky nasi existence?
Dnes, v sobotu na pocatku dubna, zemrel papez Jan Pavel II. Byl
to nepochybne papez pozoruhodny a ojedinely. Lidsky do morku kosti.
Chtel byt v mladi hercem. Pozdeji hral fotbal a tenis. Zadny z
jeho predchudcu neprocestoval tolik ruznych casti sveta, neovlivnil
tolik nejen vericich, ale nevericich, lidi se smyslem pro spravedlnost
a tech, kteri Boha ani nepopirali, ani v jeho existenci bez vyhrad
neverili. Neni jeho vinou, ze jeho mirumilovne dilo nepodarilo
se mu uskutecnit dokonale. Svet je nadale na mnoha mistech smutnym
dejistem nespravedlnosti, zlocinu, zasti, nelasky.
Je ale zvlastni a nesmirne zajimave, co v TV interview pripomnel
cirkevni hodnostar, jehoz jmeno si nepamatuji: Jan Pavel II. prozil
konec sveho zivota v utrpeni v obdobi Velikonoc. A ve stejne dobe
byl ukoncen zivot T. Schiavo, ac jak napsal T. Lautens do mistnich
novin North Shore News, zivoty mnoha zlocincu zpusobujicich
utrpeni svym bliznim, nase pravo a spravedlnost meri zvlastnim
metrem a ponechava je v same podstate i nadale vykonavat jejich
bidne ciny.
Vladimir Cicha-Vancouver
* * *
Poznamka redaktora: Clanek Stanislava Reinise, na ktery reaguji
Josef Cermak a Vladimir Cicha, ktery vychvaluje ateismus je kuriozni
tim, ze tvrdi, ze nabozenstvi zpusobila mnozstvi valek, na coz
ukazal jiz Petr Chelcicky. Pripomenul bych pouze to, ze Petr Chelcicky
byl nabozensky myslitel, Jan Pavel II. se vyjadril kriticky ke
vsem valkam v posledni dobe, zatimco ateista Reinis podporil nejen
valku v Iraku, ale treba i bombardovani Kosova. (abe)