Navrat na hlavni stranu

Skon papeze Karola Jozefa Wojtyly
Snad ctenar z dalsiho pochopi, proc jsem nepouzil jeho hodnostarsky titul Jan Pavel II.
Nejdrive bych se ale chtel kratce vyjadrit k nazoru dr. Cermaka v c. 6 Satellitu (Nabozenstvi, vira, ateismus, str. 4) v jeho reakci na clanek dr. Reinise (K cemu je ateismus, ND 21. unora 2005). Abych svoje povidani neprotahoval, musim rici, ze se s nazorem dr. Cermaka plne ztotoznuji. Ctenari to mozna prijde divne, kdyz se priznam, ze nejsem absolutne verici navstevnik kostela kazdou nedeli. Jsem snad nejblize tomu, co se rozumi pod pojmem agnostik.
Jsem si tez vedom sdeleni mnoha nejvetsich fyziku, kteri navzdory svym znalostem, teoriim, vypoctum, definicim, a vubec fenomenalnimu vedeni nakonec jsoucnost cehosi Nejvyssiho nikterak nepopreli. Mam za to, ze nasinec je prilis malinkou soucasti vesmiru navzdory vsemu pozoruhodnemu, co dokazal, na to, aby si mohl byt v podstate vsim jist. Jak J. Cermak uvadi v reakci na stat dr. Reinise, je pravdou, ze ten se hlavne zabyva negativnim vlivem nabozenstvi na lidskou spolecnost. Neda se oddiskutovat nejedna smutna stranka v dejinach, takto poznamenana nabozenstvim a jeho propagaci za jakoukoli cenu. A dovedeno zcela ad absurdum, je snad stoprocentne prokazana existence Jezise Krista?
A prece, je to tak straslive dulezite? Nebot, dle meho nazoru, nase existence, nas nazor na zivot, na jeho ziti a jeho smyl nemusi byt nutne tesne pripoutany prave ke vsem vyrokum v bibli uvadenym. A Desatero, pokud by se respektovalo, usnadnilo by zivot na zemi bezpoctu jejich obyvatel.
Dr. Cermak pise: Jini by mohli zduraznovat treba zasluhy klasteru o uchovani civilizace nebo na inspiraci, ktera dala vzniknout nenapodobitelne architekture, hudbe, obrazum, socham a literarnim dilum, jez navzdy zustanou ozdobou clovecenstvi. Nabozenska vira v kazdem okamziku denne zivi miliony nadeji v zivot krasnejsi nez jaky muze nabidnout tento svet. K tomu sotva co dodat.
Ostatne, opomineme-li nektere smery malirske (impresionismus, expresionismus, moderni malirstvi) nebo hudebni, pozornost navstevniku galerii a posluchacu v koncertnich sinich poutaji dodnes, po mnoha letech, dila s nabozenskou tematikou nebo touto inspirovana. To plati i pro architekturu. Ac to, myslim, nebyl hlavni argument J. Cermaka. Ten proste a logicky konstatuje: Jedni ani druzi (verici ani ateiste, pozn. V. C. ) nemohou predlozit nezvratne dukazy o pravdivosti sve teze. Nemyslim, ze vira v Boha ci bytost ci silu, jez byla na pocatku veci a nejakym zpusobem zasahuje do behu vesmiru nutne vyzaduje prijeti postulatu toho ci onoho specifickeho nabozenstvi.
Potesilo by me, kdybych mohl usednout na palubu kosmicke lodi a podivat se na tu kulicku, jakou se z vesmirne dalky jevi nase zemekoule. A tu pomyslim na pravidelne otaceni zeme a dokonale drahy obeznic, na presne informace o prilivech a odlivech vod oceanu ano, byl to clovek, ktery na tohle vsechno prisel, ktery to usporadal do presne ciselne podoby . . . ale, proc je tomu prave tak?
Profesor Reinis ma pravdu, ze na otazky prirodnich ved ani bible ani koran nedavaji odpoved. Stejne tak je pravda, ze prirodni vedy nedavaji odpoved (a neni to jejich pole pusobnosti) na otazku, jiz napriklad Masaryk povazoval za jedinou dulezitou otazku, otazku nabozenskou, napsal J. Cermak.
Nedostavaji se tedy do slepe ulicky stejne tak nabozenska vira jako veda, pokud jde o fundamentalni otazky nasi existence?
Dnes, v sobotu na pocatku dubna, zemrel papez Jan Pavel II. Byl to nepochybne papez pozoruhodny a ojedinely. Lidsky do morku kosti. Chtel byt v mladi hercem. Pozdeji hral fotbal a tenis. Zadny z jeho predchudcu neprocestoval tolik ruznych casti sveta, neovlivnil tolik nejen vericich, ale nevericich, lidi se smyslem pro spravedlnost a tech, kteri Boha ani nepopirali, ani v jeho existenci bez vyhrad neverili. Neni jeho vinou, ze jeho mirumilovne dilo nepodarilo se mu uskutecnit dokonale. Svet je nadale na mnoha mistech smutnym dejistem nespravedlnosti, zlocinu, zasti, nelasky.
Je ale zvlastni a nesmirne zajimave, co v TV interview pripomnel cirkevni hodnostar, jehoz jmeno si nepamatuji: Jan Pavel II. prozil konec sveho zivota v utrpeni v obdobi Velikonoc. A ve stejne dobe byl ukoncen zivot T. Schiavo, ac jak napsal T. Lautens do mistnich novin North Shore News, zivoty mnoha zlocincu zpusobujicich utrpeni svym bliznim, nase pravo a spravedlnost meri zvlastnim metrem a ponechava je v same podstate i nadale vykonavat jejich bidne ciny.
Vladimir Cicha-Vancouver
* * *
Poznamka redaktora: Clanek Stanislava Reinise, na ktery reaguji Josef Cermak a Vladimir Cicha, ktery vychvaluje ateismus je kuriozni tim, ze tvrdi, ze nabozenstvi zpusobila mnozstvi valek, na coz ukazal jiz Petr Chelcicky. Pripomenul bych pouze to, ze Petr Chelcicky byl nabozensky myslitel, Jan Pavel II. se vyjadril kriticky ke vsem valkam v posledni dobe, zatimco ateista Reinis podporil nejen valku v Iraku, ale treba i bombardovani Kosova. (abe)

Navrat na hlavni stranu