Zrusme prazdnotu
Koncem unora (v cisle 4 na strane 11) jsme uverejnili petici Zrusme
komunisty. Tato petice je stale na internetu (www.zrusmekomunisty.cz).
Ohlas byl znacny a je mozne se k teto petici stale pripojit.
Sam osobne si svym podpisem nejsem jist. Ne kvuli tomu, ze bych
komunisty miloval, ale protoze komunismus povazuji za nabozenstvi
a nevim jestli se da nektere nabozenstvi administrativne zrusit.
Jsou sice osviceni ateisti jako Stanislav Reinis, kteri se ke
komunismu nehlasi a tvrde jej odmitaji a nevylucuji, ze nekde
v jizni Americe existuji komuniste, kteri nemaji problem hlasit
se ke krestanstvi, ale ve sve podstate ma komunismus religiozni
prvky. Kriz nahradil rudou hvezdou, Stary zakon Marxem, Novy zakon
Leninem. Mumifikovany Lenin nahrazuje ostatky svatych. Castokrat
jsem videl na Balkane na hrobech misto krize hvezdu. Teologicka
fakulta byla nahrazena VUMLem (Vysokym ucenim Marxismu-Leninismu).
Procesi pak suplovaly prvomajove pruvody a Bozi muka jsou zastoupena
ruznymi pomniky, pamatniky. V kazde vesnici byl skoro takovy tank,
ke kteremu se lid mel chodit klanet a klast pietni kvetiny. Podobnosti
by bylo jiste mnohem vic.
Signatarum petice vsak hlavne vadi brutalni system, ktery ovladal
nasi zemi od unora 1948 do listopadu 1989. Komuniste se brani
tim, ze ne vse bylo negativni.
Jenze podivejme se jen na kulturni plody obdobi, kteremu se rika
normalizace. Najednou vidime bezduche televizni serialy, pisnicky
Karla Gotta, Heleny Vondrackove, ci knihy pseudospisovatelu jako
Alexej Pludek a Jan Kozak. Mohli jsme videt filmy, za ktere se
jejich reziseri dnes stydi a vetsinou se neobjevuji v jejich zivotopisech.
Vzpomenme jen Kdo hleda zlate dno (Menzel) nebo
Lide z metra (Jires). Tato tvorba obsahovala poklonu
komunistickemu nabozenstvi. Jenze lid v jakesi nostalgii si mnohdy
tuto tvorbu znovu zada. Je jakasi nostalgie po bezduchosti a prazdnote.
A tuto nostalgii nelze z lidi vymytit nejakym zakazem. Tato nostalgie
je podle mne nebezpecnejsi nez samotni komuniste.
Obcas posloucham v slovenskem rozhlase na stanici Twist nedelni
promluvy katolickeho kneze Jana Suchane. V nekolika minutach dokaze
rici toho tolik o zivote, o vecech na kterych zalezi, ze si uvedomuji
silu slova i hloubku. Minule jsem psal o Karlu Capkovi a RUR.
Jeho slova jsou tak aktualni, ze jsem nemohl uverit tomu, ze tato
hra nepochazi z tricatych let, ale z pocatku let dvacatych. Hloubka
se objevuje u Alberta Camuse nebo nedavno zemreleho Arthura Millera.
Konsistentni je v zapase o zivot papez Jan Pavel II. i zde je
mozne vypozorovat hloubku.
V nostalgii po komunistech vsak vidim prazdnotu a ta na mne i
po tech sestnacti letech, co nejsou u moci stale dycha a nedokazi
si predstavit, jak lze prazdnotu administrativne zrusit.
Tragedie je v tom, ze tato prazdnota opet zacina ovladat nas zivot,
at jiz to bylo pri volbe prezidenta, ci pri tiche podpore vlade
socialnich demokratu tento patek.
Ales Brezina