Dvanact rozhnevanych muzu
Tezko by tento film mohl vzniknout dnes, ale byl natocen v roce
1957. Presto to byl nejvetsi zazitek, z televizni produkce minuleho
tydne a to nejen kvuli tomu, ze ve filmu hraje Jiri Voskovec.
Uz nazev by dnes neprosel a radikalni feministky by se ozvaly
se vsi nalehavosti. Ve filmu se kouri a nekteri herci si zapaluji
jednu cigaretu od druhe. Film je cernobily a nepouziva teleobjektivy.
Vse je tak, jak to vidime svym okem. Odehrava se v jedne nudne
mistnosti. Dokonce ani ucastnici dramatu nemaji jmeno, ale pouze
cislo a sedi podle zasedaciho poradku. Dlouhou chvili, chcete-li
nudu si krati hovorem o baseballu nebo nabizenim produktu z firem,
ktere reprezentuji.
Presto tento film i po temer padesati letech hovori. V dobe, kdy
se dovidame, o nejnovejsich technologiich, kdy zvukove efekty
dominuji, najednou vidime film, kde zalezi pouze na hereckych
vykonech a na pribehu, ktery se pred nami odehrava.
Je zajimave, ze jsem vlastne tento film nejprve slysel jako rozhlasovou
hru. Nebylo zapotrebi nic upravovat. Dialogy mely svoji vlastni
silu. Ve filmu se totiz jedna o zakladnich etickych hodnotach.
O pravde, spravedlnosti, je zde vsak i lhostejnost a fanatismus.
Pribeh, kdy dvanact porotcu ma rozhodnout o vine ci nevine cloveka
na okraji spolecnosti. Nikoliv nejake hvezdy americkeho fotbalu,
ci zpevaka, za kterym stoji desitky fanousku. Jedna se o bezvyznamneho
ztracence, ktery nema ani na slusneho obhajce a o ktereho by ani
zadny obhajce nestal.
Jedna se o jasny pripad pro jedenact porotcu. Pouze jeden z nich
pochybuje. Jeho pochybnosti vsak znamenaji pocatek dramatu. Snad
jeden z nejsilnejsich momentu ve filmu neni, kdy nekdo nekoho
presvedcil, ale okamzik, kdy nejvetsi oportunista zmeni svuj nazor.
Nemeni ho kvuli tomu, ze by poznal pravdu, ale kvuli tomu, ze
setrvavani na pozici, kterou hajil uz nema budoucnost. Vidime
zde i cloveka, ktery vypada jako naprosty hlupak, presto i on
ma sve misto ve spolecnosti a dokaze stat za svym poznanim, dokaze
veci videt z jineho uhlu.
Nabizi se pouze otazka, co kdyby tam nebyl ten prvni s pochybnostmi,
ten ktereho hraje skvele Henry Fonda, tak by zustal jeden nevinne
odsouzeny a nic by se nezmenilo, nikdo by se nic nedovedel. Jednalo
by se o dvanact klidnych a spokojenych muzu.
Poslechnete si reklamy, zpravodajstvi, pisnicky ci vanocni, novorocni
prani, blahoprani k narozeninam a na co dnes je kladen duraz.
Je to pravda, laska a spravedlnost nebo spokojenost, prosperita
a ekonomicke zazemi?
Film Dvanact rozhnevanych muzu byl dobry, protoze kladl duraz
na to prvni, proto mel take dusi.
Ales Brezina