Starec a more
Zaskocilo me poznani, jak melancholicky muze na cestovatele zapusobit
kousek sveta ztraceny v Atlantickem oceanu po pouhe dvoulete nepritomnosti:
pohyblive pisecne duny na pousti mezi Corralejo a Puerto del Rosario
na Kanarskem ostrove Fuerteventura zlenively a podivne plose se
vrstvi pod modrym, depresivne jasavym nebem. Liduprazdne ledove
more lhostejne valilo obrovske vlny k noham osameleho chodce.
Stary znamy, doposud svizne elegantni cisnik v nasem hotelu pokorne
dal zridnout svemu vlasu a ostre rysy tvare pocal utapet v prvnich
ukladajicich se vrstvach podkozniho tuku. Odjakziva oslnive svezi,
podnikave sexy stareny z Nemecka, Anglie a Svedska stihly v kratkosti
stat se obycejnymi bezpohlavnimi babickami zrezignovavsimi na
garderobu, parfemy, eroticke puzeni a sny o fesakovi u kormidla
bile jachty.
Prazdninove aranzma all inclusive vzalo take mne moznost
snit o snadnem zivote v prepychu a bez prace na kazdem rohu hoteloveho
arealu clovek mohl si natocit ze soudku cervene, bile nebo ruzove
vino; kdykoliv se mu zachtelo, potesit se skvele vychlazenym pivem
vlastnorucne natocenym z vsudypritomne orosene pipy; barman nesouci
stejne jako spanelsky kral jmeno Juan Carlos, ochotne plnil sklenici
obludnymi mnozstvimi whisky. Pecene ovecky, ryby a drubez na vsechny
mozne zpusoby, maso veprove, hovezi, teleci, kralici a kozi, zelenina
a ovoce bez jakehokoli omezovani fantazie, drobne brambory ve
slupce dusene v horke pare z morske vody, hory dortu, zmrzlin
a sladkosti utopene ve slehacce a cokolade, vse vstricne ulozene
v samoobsluznych bufetech, spojilo sve odery v ohromujici univerzalni
vuni, rinouci se z hotelu jako zprava o realne existujicim raji.
Pred otacivym hlavnim vchodem do domu polehaval uslechtily cerny
pejsek, ocividne pamatujici lepsi casy. Vytrvale, ale marne snazil
se pochopit system sklenenych dveri, viricich bez zacatku a bez
konce jako vecny vitr, ktere ho oddelovaly od biblickych plnych
hrncu. Dobrosrdecne rodiny s detmi ukajely na nem svuj socialni
cit. "Kdy konecne pochopime, ze hladovi seberou nam uplne
vsechno, jestlize se nimi nerozdelime, alespon o neco?" prohodila
ke mne sadlova koule neurciteho pohlavi. Filosofickou rozpravu
prerusil hotelovy posluha. Vykazal psika nemilosrdne z arealu,
ne nepodoben archandelu s planoucim mecem, jenz kdysi vyhnal cloveka
z davno ztraceneho raje.
V letadle, krouzicim ve snehove vichrici nad mou domovskou Basileji,
prepadla me podivna sentimentalni myslenka. Vsechno na svete trvalo
jiz davno pred nami a neprestane byti, az my sami davno obratime
se v prach; take dreveni polychromovani andele v kapesni katedrale
podrimujiciho mestecka Betancuria, zaveseni hlavami dolu na barokne
vyzdobenem nebeske bani, snad aby primo vedecky znazornili a dokazali
kulatost nasi planety. Konecne nam vypocitali novou pristavaci
drahu na zasnezenem letisti. Nedivil bych se, kdyby ridic autobusu
zenouciho se nocnim promrzlym mestem nesl Charon. Doma zena neocekavane
vyjmula z pouzdra aloe vera. Promlouvame ted k rostlince povzbudivymi
hlasy. Pozorujeme, jak poznenahlu probira se k novemu zivotu na
cizim kontinente. Do kvetinace jsme ji pro poteseni pristrcili
cerny sopecny kamen, sebrany na Fuerteventura u pomniku spanelskeho
myslitele Miguela de Unamuno.
Leden 2005
Petr Chudozilov-Basilej