Navrat na hlavni stranu

Honzovy housle a krasna, blahova Diana
Nedavno jsem si poustel Starce na chmelu a tak jsem si vzpomnel, jak k nam behem chmelove brigady prijela vojenska bigbeatova skupina. Krome Sweet Little Sixteen v anglictine, zazpivala cesky i pisnicku ottawskeho rodaka o krasne blahove Diane. Tehdy jsem si myslel, ze se zpevak jmenuje Polanka. Teprve mnohem pozdeji jsem zaregistroval, ze se jedna o Paula Anku, ktery nakonec prijel i do Prahy. Byla to neuveritelna expanze kanadske kultury a jednalo se o druhe nejdrazsi listky po Louisi Armstrongovi. Na vlastni usi jsem slysel o Blaznive lasce, Osamelem chlapci i Memphis Tennesee.
Jenze zivot zamichal s kartami trochu jinak a tak jsem se ocitl v Kanade a Polanku jsem videl zde pouze dvakrat v televizi. Na vlastni oci jsem vsak jednou videl, kdyz jsem sel po Blooru, napis Czechgrass. Vstoupil jsem tedy do zminene krcmy a kapela na podiu vubec nevypadala cesky. Svarny houslista dirigoval smyccem svoji kapelu, ktere to docela slapalo. Kdyz skoncili, tak se mi predstavil jako Jan Hanko. Hravali pak obcas v dnes jiz neexistujici krcme na rohu Concordu a Bloor, v budove kde je dnes nejvetsi obchod s hudebnimi nastroji.
Po urcite dobe se nekde objevil, pak mi zase zmizel na delsi dobu z oci. Od te doby, co jsem ho poprve potkal ve zminene harende totiz uplynulo jiz dvacet let. Mezitim jsem se stacil ozenit a Jan Hanko se objevil, nejen s houslemi, ale i s krasnou Dianou na nasi svatbe. Pak se on sam s Dianou ozenil. Hodne se toho zmenilo. Uz nehraje sam, ale s Dianou, presneji receno Diannou a nejmenuji se Czechgrass, ale Gypsygrass. Vloni vydali dve cedecka, Sweet Eastern Wind (Sladky vychodni vitr) a Serendipity (podle slovniku je to schopnost nalezti ztracene veci). Obzvlaste to druhe cedecko si rad hraji a posloucham. Letos v lete hral Gypsygrass v Cechach a minuly patek se po case objevil opet na Masaryktownu. Obsazeni Gypsygrassu se casto meni. Tentokrat bubnovali na bubinky a obstaravali rytmiku Andrew McKay a Diannina sestra Ann West, ktera rovnez zpivala. Jaroslav "Jaroma" Jarosil hral na cello a basovou kytaru, na housle a mandocello to byl Jan Hanko a Dianne krome zpevu hrala i na kytaru.
Od pamatneho vystoupeni Paula Anky v roce 1966 s jeho pisni Diannou k okamziku, kdy skutecna kanadska Dianna vystoupila v Cechach uplynulo v kutnohorske Vrchlici mnozstvi vody. Otazkou je, jestli by Paul Anka letos opet vyprodal nedaleke kolinske Letni kino, ktere v tom pamatnem roce 1966 praskalo ve svech. Gypsygrass se pokusil obdelat panenskou pudu a pole neorane v jinych lokalitach.
Jak se tedy Dianne, ktera obcas prohodi nejakou tu ceskou vetu v Cechach libilo?
"Hrali jsme na festivalech, ale uplne nejvic se mi libilo v jednom klubu v Plzni. Lidi byli nadseni, tancovali, take v horach na Morave to bylo skvele. Byli jsme tam s detmi a moji sestrou, obcas jsem si pripadala, jako ze jsem odnekud odjinud, ale reakce lidi byly velice podobne. Zkusila jsem nektere pisnicky, ktere zpivame s Honzou cesky, lidi je prijaly velice laskave. Hezke okamziky byly na jedne party, kdy jsme hrali az do peti hodin rano. Deti sly spat trochu driv asi ve tri. Obe deti miluji hudbu, obzvlaste starsi dcera. V Cechach jsme hrali se Slavkem Hanzlikem. Take jsme to zkouseli s romskou kapelu, ale to nam moc neslo. Zde v Kanade jsme hrali s madarskymi Romy a to slapalo!" rika Dianne. "Je zajimave, ze skladam vetsinou v depresi a nejprve je melodie, pak k tomu delam text. Nemam stovky pisnicek, odhaduji to na petatricet az ctyricet. Jan to pak dodelava. Na zacatku mam pri tvorbe absolutni svobodu. Musi to jit ze mne, ani nevim, jak to funguje."
Zatimco pro Dianne a jeji sestru Ann bylo vystoupeni v CR necim zvlastnim, Honza Hanko jezdi domu casteji. Pred peti lety vystupoval na Slovensku v Trnave, pak v Brne, v Olomouci a v Ostrave. V listopadu 2003 zde hral dvakrat. Letos to bylo pet koncertu. "Hrali jsme na dvou velkych festivalech v Studence a v Dolni Lomne. Nemohu rici presne kolik tam bylo lidi, protoze jsme hrali ve tme. Snad tri, ctyri tisice. Kluby byly v Plzni, v Milevsku a v jiznich Cechach. Chteli jsme vedet, jak bude reagovat ceske publikum na nas styl muziky. Se jmenem Gypsygrass se tam moc vyskakovat neda. Chtel jsem vysvetlit, ze muzika je bez hranic. V Cechach jsou velice dobre romske soubory a zpevaci. Zrovna tak Cesi dokazi zahrat vsechno od rocku pres bluegrass az po dechovku. Gypsygrass je spojeni mezi Zapadem a Vychodem. Ja jsem z Vychodu a moje zena je ze Zapadu, narodila se ve Spojenych statech."
S odstupem pak hodnoti cele turne takto: "Jako lidi jsme delali chyby. Byly veci, ktere jsme nezvladali. Bylo to narocne i na cestovani. Poucili jsme se z toho a jedeme dal. Jsem rad, ze jsme jeli. Moje dcery obdivovaly kulturu, videly tisicilete budovy. To jsou originaly. Byla s nami take Diannina sestra Ann West, ktera vsechno take videla poprve. Krome ni a Slavka Hanzlika, ktery zil v Americe jsme meli obcas jeste nejake hosty. Nejvic se nam libilo asi v Plzni, i kdyz z ni jsme meli nejvetsi strach, protoze tam je silne bluegrassove zazemi."
Koncert na Masaryktownu trval do pulnoci. Cellistu Jaroslava Jarosila jsem znal z koncertu i z Noveho divadla. Tentokrat jsem se dovedel o jeho bourlivem mladi, kdy hral v sedesatych letech se skupinou Krystal. Rad vzpomina na legendarni Kucerovce, s kterymi absolvoval turne po Evrope a v dobe, kdy Mlady svet byl jeste skutecne mlady se jednou objevil jako zpevak na titulni strane. Gypsygrass by si zaslouzil stejnou pozornost, ale sdelovaci prostredky v Ceske republice maji dnes vetsinou jine zajmy. Skoda, pri trosce pozornosti mohla se nektera z jejich pisnicek na cedecku objevit na hitparade nebo alespon jako zajimavost ve vysilani nektere rozhlasove stanice. Prorazit bludny kruh ceskych medii se jim podarilo snad jen jednou.
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu