Navrat na hlavni stranu

Jara Cimrman a Evropska unie
Nove divadlo oslavilo vstup Ceske republiky do Evropske unie cimrmanovskou hrou Svestka. Stalo se to nenapadne, presne v duchu velkeho ceskeho genia. Nikdo to totiz behem patecniho vecera, sobotnich dvou predstaveni i nedelni reprizy nezpozoroval. O to by byla jiste vetsi radost tohoto myslitele, ktery chtel koncem devatenacteho stoleti vytvorit Evropskou unii tim, ze by nenapadne, aby si toho nikdo nevsiml, pripojil k Rakousku-Uhersku Italii a Francii.
V dopise ceskemu teologovi Janu Rohaci z Dube-Szalatnayovi pise: vse se musi dit nenapadne, jaksi v skrytu
Szalatnay upozornuje Cimrmana na vyhodu bezvizoveho pohybu uvnitr unie Moji predkove prisli do techto kraju z Kecskemetu, temer tajne, v prestrojeni, k praci vsak povoleni nepotrebovali
Z techto slov je jasne, ze jak Cimrman, tak Szalatnay nesouhlasili se sedmiletym prechodnym obdobim, ktere dnes nektere zeme EU uplatnuji pri zavadeni pracovnich povoleni pro obcany nove pristupujicich zemi.
Behem symposia, ktere predchazelo sklerotikonu byla opominuta skutecnost, ze Cimrman velice casto pouzival neznamou latku jako anestetikum. Po pouziti teto latky neusinali pouze pacienti, ale castokrat i sam velky genius. Duvodem teto nejasnosti je, ze v patek se tato latka jmenovala jinak nez v sobotu.
Cimrman o teto tekutine sifrovane pise jiz v roce 1907 ceskemu lekari, anestesiologovi MUDr. Vladivojovi Kotrbovi: Oba vime, ze je rozdil mezi nasi zemi neboli TUZEMskem a RUMunskem
Z teto vety se muzeme pouze domyslet, zda se timto zpusobem oba odbornici dohadovali o uspavaci latce (Rum-Tuzemak), ci jak brnenska vetev cimrmanologu tvrdi, ze Cimrman nechtel k Evropske unii pripojit i uzemi vychodne od Varadinu, vcetne Sedmihradska.
Bohuzel nemuzeme prinest hmatatelne dukazy o tom, ze autorem umele reci esperanta byl Jara Cimrman. Lze se pouze domnivat, ze se telepaticky spojil s Lazarem Ludvikem Zamenhofem (1859-1917). Zamenhof pak pouzil Cimrmanovu myslenku k vytvoreni svetove umele reci, zatimco cesky lingvista chtel tento dorozumivaci prostredek pouzit pouze v EU. Na telepaticke spojeni mezi Cimrmanem a Zamenhofem lze opet usuzovat ze Szalatnayova dopisu, v kterem nabada Cimrmana k vetsimu vlivu madarstiny. Pise: Cesky se rekne tri, slovensky tri, rusky tri, polsky trzy, nemecky drei, francouzsky trois, anglicky three, ale madarsky je to harom.
Mame pravdu, pane kolego, my ve vetsine nebo oni (Szalatnay mini sve predky-Madary z okoli Kecskemetu), kteri jsou v mensine
Cimrman se v teto otazce priklonil k velice nepopularnimu nazoru, ze pravdu mame my. S touto myslenkou vzdy sebekriticky cesky narod nemohl souhlasit a proto nazval Cimrmana Paznechtem (zde je vysvetleni, ktereho se posluchacum tento vikend nedostalo). Svuj nepopularni nazor zaslal okamzite telepaticky Zamenhofovi a ten prevzal do vznikajiciho esperanta cislovku tre, nikoliv harom. Cimrmanova myslenka, ze esperanto bude hlavnim jazykem v EU zustala v povedomi ceskych politiku dodnes. Byvaly ministr zivotniho prostredi Kuzvart, kdyz mel nastoupit jako evropsky komisar v Bruselu si tedy pripravil vetu: "Mi estas optimistika". Po prijezdu do Bruselu vsak zaregistroval, ze se zde hovori reci zcela neznamou. Po bleskovem kursu v hotelu zamenil zminenou vetu v esperantu za anglictinu a pouzival vetu: "I am very optimistic". S touto vetou vydrzel v Bruselu dva dny. Byl to vsak predcasny optimismus.
Evropska unie nejenze nedocenila sveho otce Jaru Cimrmana, ale ani jeho zaka a pan Kuzvart byl nahrazen byvalym vyjednavacem pri EU panem Telickou, ktery se nehlasi k zakum velkeho ceskeho genia a z esperanta nezna ani zminenou vetu a pouziva podradnou anglictinu. I v teto sfere totiz zustal Jara Cimrman nedocenen.
Je tedy dobre, ze si Nove divadlo pripomnelo zivot skutecneho zakladatele EU jeho hrou Svestka a ze to bylo ucineno tak nenapadne, ze si toho nikdo nevsiml. Patri to k jeho skromnemu odkazu. V podani Noveho divadla to skutecne nebyla falesna skromnost.
Ales Brezina

Navrat na hlavni stranu