Navrat na hlavni stranu
Svestka z komnaty trinacte,
tedy stastne V hlavni roli pan Ladislav Smoljak
Ne vzdycky se podari nastudovat hru kroky primo sedmimilovymi.
V pripade jevistniho sklerotikonu, jak hru Svestka v podtitulu
potouchle nazvali autori Ladislav Smoljak a Zdenek Sverak
a vedeli proc tomu tak je. Herce cekalo jeste pet zkousek
pred prijezdem autora, rezisera a hlavniho predstavitele inscenace
Ladislava Smoljaka, v teto hre hostujiciho herce Noveho divadla
v Toronte, a oni si uz vykracovali na pomyslnem jevisti (tedy
v basementu haly kostela sv. Pavla) bez skriptu v rukou. Tak vidite,
co umi udelat s lidmi jeden Clovek. Teseni na nej je uprimne opravdove.
To se to Pavlu Kralovi potom rezirovalo!
Kdyz se rekne cimrmanovske divadlo, hodne lidem se vybavi konkretni
scena, vyjev. Anebo hned nekolik najednou. A take ma z ceho, protoze
prvni "dramaticky" kus z pera cimrmanovcum vypadl pred
vice nez petatriceti lety. Byl to Akt Zdenka Sveraka (premiera
4. 10. 1967), a spolecne se Smoljakovou aktovkou Vysetrovani
ztraty tridni knihy a Sebankovou aktovkou Domaci zabijacka
vznikly tyto hry puvodne jako soucasne (v rozmezi od 4. rijna
1967 do 7. unora 1968). Az teprve opereta Hospoda Na mytince
(1969) byla takovou typickou cimrmanovskou zalezitosti, kterou
napsali S+S spolecne. Dokonce se mohu domnivat, ze mnohy torontsky
ctenar byl "pri tom". Pote nasledovaly Vrazda v salonnim
coupe, Nemy Bobes, Cimrman pred branami hudby, Dlouhy, Siroky
a Kratkozraky az konecne jsme se dostali ke trinacte hre Svestka
a k te posledni, vzniknuvsi po peti letech po ni, nesouci nazev
Afrika. Tato hra mela premieru presne na petatricate vyroci
vzniku Divadla Jary Cimrmana, ktere v rijnu 1992 preslo
na Zizkov (po mnoha toto stehovani bylo poprve radostne a dobrovolne).
S novym mistem prisel i ponekud upraveny nazev: Zizkovske divadlo
Jary Cimrmana.
Kazdy trochu znaly historie DJC si pri jmene Jiri Sebanek
vybavi zakladatele prapuvodni myslenky teto sceny. Podnetem mu
byl ohlas na rozhlasovy porad nealkoholicke Vinarna U pavouka
- coz takhle prevest tento druh humoru a mystifikace na divadelni
scenu? S timto napadem seznamil 29. rijna 1966 Milone Cepelku,
Ladislava Smoljaka a Zdenka Sveraka, a na teto zakladajici schuzi
bylo rozhodnuto prizvat ke spolupraci Karla Velebneho, Jana Trtilka,
Oldricha Ungra a Helenu Philippovou, reziserku "Vinarny U
pavouka".
Na internetove strance DJC dale L.S. a Z. S. pisi: "Zaroven
se Sebanek a Sverak zavazali, ze do konce roku napisi kazdy jednoaktovou
hru. O vanocich 1966 pak mohl dr. Hedvabny z rozhlasove nealkoholicke
Vinarny U pavouka vypustit do eteru senzacni zpravu: pri budovani
krbu narazil ve sve liptakovske chalupe na truhlu s rukopisnou
pozustalosti zcela zapomenuteho genia...", a tak to vlastne
zacalo a nikdo si tehdy neumel predstavit, ze to bude pokracovat
po vice nez tri desitky let.
Co je Divadlo Jary Cimrmana? Tim nejjednodussim zpusobem definovano,
je to laskavy humor o lidech a jejich zivotech. Je to mystifikace,
recese, intelektualni a zdanlive neprofesionalni podani herecke,
nedulezite se v nem povazuje obycejne za zasadni, je to absurdita,
improvizace, parodie. Zdanlive neumetelstvi, respektive jakasi
pavedeckost na urovni, jiz rozumeji jak "obycejni" lide,
tak i vysokoskolaci. Od kazdeho trocha a ode vseho tak akorat.
Vse spravne vybalancovano a nutno dodat, ze cimrmanovsky humor
nikoho neurazi a nikoho neboli. Naopak, s obecenstvem se pocita
jako s kulisou celeho toho humorneho predvadeni se.
Abych nezapomnela nevim presne z jakeho duvodu (urcite ne
pro odlisnost ryze prirodni), ale na scene DJC se nikdy neobjevuje
zena. Tedy jako postava ano, ale vzdycky ji predvadi nektery z
muzu. I ve Svestce se setkame s hned tremi zenskymi postavami,
ktere ale ztelesnuje jediny herec (neprozradim kdo, abych nezkazila
radost tapani).
Kdo je Jara Cimrman?
Charakteristik tohoto kultivovaneho pavedatora jsem cetla nespocet.
Konecne moderni technika umoznuje cist i to, co se vymyka oficalnim
prohlasenim a nazorum. Nicmene memu vkusu nejlepe vyhovoval nazor
Tomase Abaffyho ( uz nevim z jake slovenske internetove stranky),
ktery v zari 2001 napsal (z obsahleho vyjimam to nejhlavnejsi):
"Muz, ktory dal Prahe na 30 minut more. Muz, ktory stal pri
zrode mnohych vynalezov, napisal divadelne hry, ktore predbehli
dobu, bojoval za prava Cechov v Rakusko-Uhorsku a precestoval
cely svet. Jara Cimrman je pravom povazovany za najvyznamnejsieho
Cecha v historii, no malokto o nom vie pravdu...
Jara Cimrman sa narodil medzi rokmi 1852 a 1886 vo Viedni. Jeho
otec bol Cech a matka Rakusanka. Jara sa narodil do chudobnej
rodiny a rodicia sa dohodli, aby dokazali uzivit Jaru aj jeho
starsiu sestru, ze malemu Jarovi neprezradia, ze je chlapec, aby
mohol ponosit saty po starsej sestre. Jara v dievcenskej skole
zistuje, ze ucitelka telocviku ma "tam dole" nieco ine
a z toho usudil, ze je ucitelka muz! Potom, co riaditel skoly
zisti, ze naopak muzom je mlady Jara, koncia sa chlapcove dievcenske
roky.
Jara Cimrman vynikal v mnohych (pochop - vo vsetkych) oboroch
ludskej cinnosti. Bol velkym vynalezcom a myslitelom, vynasiel
telefon, ale predbehol ho Graham Bell, skonstruoval ziarovku,
ale na patentovom urade si ju len o nieco skor patentoval Thomas
A. Edison. Ked si Cimrman siel patentovat dynamit, este na patentovom
urade vypisoval tlaciva k rovnakemu vynalezu Alfred Nobel. Jara
Cimrman vsak nebol len vynalezca, spisovatel, genius, ale aj reziser
nemych filmov.
Jara Cimrman bol ale hlavne clovek, clovek s dobrym srdcom a so
zmyslom pre inym. Pomahal ostatnym geniom svojej doby - J. Straussovi
s najslavnejsim valcikom, mnohym spisovatelom, vynalezcom ci skladatelom.
Jara Cimrman bol clovek velkeho formatu, ktory by mal byt pre
nas zdrojom inspiracie a symbolom chuti do zivota a nezlomneho
ducha odhodlaneho ist si za svojim svatym cielom.
Jara Cimrman je clovek, ktory je dokazom toho, ze naozaj je vsetko
mozne, ked sa chce, je dokazom toho, ze sa nemame nikdy pri nicom
vzdat, ze ciel, ktory sme si vybrali je dosiahnutelny. Jara Cimrman
je nasou skolou, nasim ucitelom, nasim vzorom. Jara Cimrman je
ten, kvoli ktoremu sa oplati zit. A propos, nech ste akokolvek
dobri, mudri, sikovni, vzdy budete este mat vela prace, aby ste
dobehli Jaru Cimrmana...," uzavira autor. A pozornemu ctenari
neuslo, ze se vlastne hovori o umeleckych rozletech panu rodicu
Smoljaka a Sveraka.
Kdo jsou panove Smoljak a Sverak?
Predpokladam, ze i detailni analyza techto vyraznych osobnosti
soucasneho ceskeho divadelniho sveta by nebyla namiste uz proto,
ze by stejne byla nedokonala a neuplna. Tak tu nechame odbornikum.
Proto radeji, nez predstirani nejakeho rozboru, si povezme, ze
Ladislav Smoljak (uz jste nekdy videli podobu natolik pribuznou
s Albertem Einsteinem jako prave v pripade L. S.?- me to vzdycky
fascinuje) - dramatik, herec, reziser a scenarista - je rodily
Prazak. Letos v prosinci oslavi sve triasedmdesate narozeniny
(neuveritelne). Jeho puvodnim povolanim bylo ucitelovani, kteremu
se venoval po vystudovani Vysoke skoly pedagogicke a po ukonceni
prace jako asistent na fakulte technicke a jaderne fyziky. V te
dobe take zacal psat recenze do casopisu Kultura a Kulturni tvorba,
pak pracoval v tydeniku Mlady svet, odkud presel do nakladatelstvi
MF a v roce 1975 na Barrandov jako scenarista a pozdeji i reziser.
Nu a pak to uz znate: spoluzakladatel Divadla J. C. v roce
1967 a od te doby v nem ucinkuje a reziruje a spolecne se Zdenkem
Sverakem i pise divadelni hry. Pred sesti lety zacal hrat ve Studiu
Jara nyni Studio Lada, ktere zalozil, a pro ktere take pise
hry.
Pokud si nemuzete vybavit filmy, na kterych se podilel bud scenarem,
reziji nebo i jako herec - anebo vsim dohromady, pak ve sve pameti
ozivte kontakty alespon na nektere tituly, jako je Zlocin v
santanu, Pane, vy jste vdova!, Jachyme, hod ho do stroje!, Na
samote u lesa (muj oblibeny), Marecku, podejte mi pero!,
Kulovy blesk (herecky koncert pana Hrusinskeho a rezijni pana
Smoljaka), z novejsi doby treba Akumulator, Kolja ci Dve
z policejni brasny. V kolonce "zajmy" v encyklopedii
Kdo je kdo pan Smoljak uvedl: "starost o veci verejne".
Zdenek Sverak se take narodil v Praze (o pouhych pet let pozdeji,
nez L. S.) a take se jeho kroky ubiraly nejdrive ucitelovanim,
kdyz ukoncil Vysokou skolu pedagogickou, obor cesky jazyk a literatura.
Ucil na Zatecku do r. 1961, pote odesel do Csl. rozhlasu jako
redaktor, nakonec volil svobodne povolani, ale pozdeji se uplatnil
jako scenarista Filmoveho studia Barrandov. Od r. 1994 je prezidentem
nadace Paraple, ktera pomaha ziskavat penize na pomoc vozickarum.
S panem Smoljakem se znaji temer pul stoleti. A zrovna jako on,
je take jednim ze zakladatelu DJC, je jeho umeleckym vedoucim
a spoluautorem vsech inscenaci.
Jeho filmografie je o neco obsahlejsi, nicmene, mnohe tituly maji
oba (autori, herci, reziseri ci scenariste) shodne takze
si vsimneme tech neshodnych a jen nekterych Skrivanci
na niti, Kdo hleda zlate dno, At ziji duchove, Kam nikdo nesmi,
Slavnosti snezenek, Co je vam, doktore?, Utopim si ho sam, Zivot
a neobycejna dobrodruzstvi vojaka Ivana Conkina, Kolja (oskarovy
snimek) a snad nejznamejsi (protoze take nejnovejsi) Tmavomodry
svet. Pan Sverak ve stejne encyklopedii v kolonce "zajmy"
uvadi, ze ma rad manualni prace, zejmena zednicke. Patrne se mu
vyborne hodily do filmu Na samote u lesa.
O obou genialnich osobnostech (necitim to jako nadneseny
pojem, protoze je tezko uveritelne, jaka duchovni strava za touto
dvojici zustava ) bychom si mohli vypravet velice dlouho a porad
bychom nachazeli mnoho zajimaveho. Jsem si jista, ze ten, v kom
se po techto radcich probudi jakasi zpytava zvedavost, si o panech
autorech mnohe nalezne treba v internetovem vydani (a ze je z
ceho vybirat napr. Cimrmanuv Zpravodaj), aby si doplnil
to, o cem tady rec uz byt nemohla.
Takze, prijdte do divadla a nechejte pookrat svoji vsednim zivotem
utrapenou dusi. Protoze Svestka na scene Noveho divadla,
to je lakonicky receno bonbonek na prknech, ktera znamenaji svet.
A vam jsou dvere do tohoto sveta otevreny dokoran.
Premiera je 30. dubna ve 20 hodin, repriza 1. kvetna v 16 a ve
20 hodin, posledni predstaveni pak v nedeli 2. kvetna jen v 16
hodin. Rezervace je nutna. Volejte: 416.363 7686, vecer: 416.
463 3182
Podle materialu Divadelniho ustavu v Praze, Internetu a knizky
Sest s sedesatych (Tichy-Jezek, Tono Stano) pripravila: Vera Kohoutova
***