Navrat na hlavni stranu
NA OKRAJ
Letni program Torontske univerzity ve stredni Evrope
Torontska univerzita nabizi svym soucasnym i byvalym
studentum i studentum jinych univerzit petitydenni mezinarodni
letni programy, hodnocene jako studium na Torontske univerzite,
na univerzitach v Berline, Guadalajara (Mexiko), Hong Kong, Oxford,
Siene, Sydney, Tell el-Masha'la (Egypt), Tours (France) a letos
poprve v Brne. Cely brnensky kurs vcetne letenky, mistni transportace,
ceskeho viza, ubytovani, stravovani, univerzitnich poplatku a
tridennich vikendovych zajezdu do Vidne, Budapesti a Prahy stoji
$4,150.
***
Vnuk ceskeho zidovskeho emigranta americkym
prezidentem?
John Forbes Kerry je skoro jistym vitezem primarek
americke Demokraticke strany a tim jejim kandidatem v listopadovych
prezidentskych volbach. A neni vylouceno, ze volby vyhraje. Mezi
jeho stoupence patri rada velmi bohatych Americanu vcetne miliardare
George Sorose ( Kerry sam je velmi zamozny a jeho zena, dedicka
obrovskeho jmeni Heinzovy rodiny (kecup), jeste bohatsi).
Kerry ma take nekolik pritazlivych atributu: je hrdinou vietnamske
valky, dlouholetym senatorem trochu lincolnovskeho zjevu a pusobivym
recnikem s podobnymi inicialkami jako milacek Ameriky John F.
Kennedy. A jako v pripade Kennedyho rodiny (manzelka Roberta
Kennedyho byla ceskeho puvodu) i osud Kerryho ma neco spolecneho
s nasi rodnou zemi: jeho dedecek Fritz Kohn, cesky Zid, s rodinou
emigroval do Ameriky a usadil se v Chicagu. Rodina prestoupila
na katolickou viru. Jmeno Kerry prevzala z mapy Irska. V pripade
vitezstvi by John F. Kerry byl (pokud vim) prvnim americkym prezidentem
s podstatnym jak ceskym tak zidovskym pozadim.
***
Zemrel Nicholas Goldschmidt
Jeden z nejmilovanejsich Kanadanu, Nicholas (Niki) Goldschmidt
zemrel v Torontu 8. unora 2004 ve veku 95 let. Narodil se v Navikovicich
na jizni Morave, kde jeho otec, puvodem Belgican, bud vlastnil
(jak Goldschmidt uvedl v rozhovoru, ktery jsem spolu s Milo Kubikem
s nim natocil pro televizni program Okno) nebo spravoval
(jak napsal The Globe and Mail) rozsahle panstvi. Jeho
matka byla Videnacka a Niki studoval na Videnske akademii kde
obcas hral na klavir se svym spoluzakem, pozdejsim slavnym dirigentem
a bohuzel take obdivovatelem nacismu, Herbertem von Karajanem.
Po ukonceni studii zpival a dirigoval v Plzni, Moravske Ostrave,
v Belgii a jinde. V jednom vzpominkovem programu v kanadskem rozhlasu
popisoval praktickou vychovu, kterou prosel v ceskem divadle:
proste zacal od piky a delal vsechno.
Nekdy v r. 1937 mu jeho stryc, belgicky ministr zahranici a pozdejsi
predseda Spolecnosti narodu doporucil, aby opustil Evropu
cekal valku. Niki odejel do Spojenych statu a nekolik let ucil
hudbu v San Franciscu a New Yorku. Behem druhe svetove valky vedl
ceskoslovenske oddeleni v americkem vysilani do Evropy, kde castymi
hosty byvali i Voskovec a Werich.
V roce 1946 mu jiny moravsky uprchlik, Arnold Walter nabidl misto
reditele nove operni skoly v Torontu. Niki prijal. Rozhodnuti,
za ktere Toronto a cela Kanada mu dluzi veliky dik. Zalozil Kanadskou
operni spolecnost, Vancouversky festival hudby, Jarni festival
v Guelphu. Festivaly, ktere nejen organizoval, ale na kterych
rovnez dirigoval.
Mimoradne se zaslouzil o ceskou hudbu: uvedl do kanadskych koncertnich
salu a na kanadskou scenu Janacka, organizoval prvni predstaveni
Smetanovy Prodane nevesty, pozval na sve Festivaly nejen sbor
Ceske filharmonie ale i detske sbory.
Jeho organizacni talent opravdu zazaril teprve, kdyz mu bylo osmdesat
a kdy zorganizoval tri masivni festivaly choralni hudby
o jednom z nich jsme s Milo Kubikem natocili propagacni program
pro Okno. Nemylim-li se byl to Festival, ktery byl zakoncen
v Roy Thomson Hall koncertem Beethovenovy Ody na radost
v provedeni Torontskeho symfonickeho orchestru, rizeneho Jirim
Belohlavkem se sborem Ceske filharmonie a torontskeho Mendelsonova
sboru.
Ve svych devadesati dvou letech byl jmenovan sefem celokanadskych
hudebnich oslav noveho tisicileti, zadal desitky hudebnich skladeb,
ktere byly provedeny po cele Kanade. Oslavil koncerty dilo Mozarta
a loni dilo Benjamina Brittena. Znacnou cast poslednich mesicu
pred smrti stravil na zkouskach s mladymi umelci na nastudovani
Brittenovy opery pro deti Noyes Fludde.
Behem sveho dlouheho zivota dostal radu nejvyssich vyznamenani,
vcetne Radu Kanady a cenu Spojenych narodu. Pokud vim, neni mezi
nimi ani ceskoslovenske ani ceske vyznamenani. Po jeho smrti kanadsky
tisk, rozhlas a televize stejne jako osobnosti hudebniho sveta
mu vzdali obdivny hold. Temer ve vsech projevech byla zminka
o jeho rodne zemi. V programu v kanadskem rozhlasu zahrali jednu
pisen z desky, kterou Niki nekdy v roce 1946 nazpival dokonalou
cestinou (a sam se doprovazel): Ja som jenom baca stary, nedozijem
do jary Nedozil se. I Niki byl jen smrtelnym clovekem. Ale
jaky nadherny odkaz nam zanechal.
Josef Cermak
***
Vzpominka
Dna 14. marca, bude tomu desat rokov, co nas navzdy
opustil vo veku 53 rokov nas kapelnik Ceskej trampskej kapely
Pavel Wimpy Nebesky, na ktoreho si spominaju jeho byvali clenovia
kapely: Karel Repper - havajska gitara, Ivan Priesol - bubenik
a Pepo Fabian - husle, harmonika, mandolina a spev. Kdo ste ho
poznali, spomente si s nami nan ho. Lebo, to, co sme my. Bol si
aj ty. Ale to co si Ty, budeme aj my
Karl Repper & Family
***
Za dr. Vaclavem Victorem Nebeskym
Zacatkem letosniho roku, po kratke nemoci, zemrel v
Praze dr. Vaclav Victor Nebesky, narozen 14. 7. 1927.
Dr. Nebesky se po odchodu z Ceskoslovenska po sovetske invazi
usadil se svou rodinou v Montrealu, kde po mnoho let vedl administrativni
oddeleni firmy Rehau. Aktivne se zapajel do krajanskeho
zivota jako clen Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni. Po revoluci v
roce 1989 spolu s dr. Vlastou Vranou zalozil interetnickou organizaci
Comenius Institute Montreal, ktera kanadske verejnosti priblizuje
ceskou kulturu, historii i vedu a predstavuje ji vyznamne osobnosti
ceskeho puvodu ve vsech moznych oborech. Az do sve predcasne smrti
pusobil jako jeden z jejich predsedu a organizator nekolika narocnych
severoamerickych turne ceskych hudebniku. Dr. V. Nebesky byl rovnez
spoluzakladatelem kulturne-komercniho spolku La Maison Tcheque
du Quebec. V poslednich nekolika letech zil castecne v Praze
a v Ottawe.
Zbylo po nem prazdne misto.
Jeho dceram vyslovujeme uprimnou soustrast.
Vesna Alince
***