Navrat na hlavni stranu
Boris Krajny nas zklamat nemohl
Predposledni koncert teto sezony cyklu krasne hudby Nocturna na
Masaryktownu patril v nedeli 15. unora klavirnimu virtuozovi Borisi
Krajnemu. Mezi nami jsme jej uvitali vubec poprve, ale cloveka,
ktereho vitaly koncertni sine na tomto kontinentu nejmene dvacetkrat
a hudebni saly petatriceti zemi peti kontinentu, nebylo ani zapotrebi
dlouze predstavovat.
Na svem unorovem turne si vlastne jakoby odskocil za nami. Za
svymi prateli, s nimiz se na Masaryktownu pozdravil a potesil.
Rekla bych, ze se na vystoupenich pro Cechy jaksi nadechl a uvolnil.
"I kdyz hrat pro ceske posluchace neni vzdycky jednoduche,"
jak sam umelec potvrdil, "protoze proste te hudbe rozumeji
a umeji ji i poslouchat."
Kulturni mistnost ve Scarborough nebyla ani tou prvni, kde pro
Cechy hral a ani tou posledni na sve snure vystoupeni. K nejvyznamnejsimu
patril koncert s Toronto Philharmonia Orchestra, ktery
onoho 12. unora dirigoval Kerry Straton ve Ford Centre Toronto,
kde si "odehral" Beethovenuv klavirni koncert c. 3.
"Mozna to nezni dost skromne," rekl mi tehdy jeho bratr
dr. Milos Krajny, "ale bracha hral jako nikdy, byl proste
ve forme..." Ve stejne forme byl ovsem i den predtim, kdyz
se prezentoval ve First Unitarian Congregation na St. Clair v
Toronte, kde hral pro cleny Mozart Society. Po Masaryktownu
nasledovala koncertni vystoupeni v College Hamilton. v Comenius
Institute v Montrealu a nakonec klavirni recital v Univerzity
of Alberta v Edmontonu. A odtud cesta do Koreje, kde vyucuje hru
na klavir, prirozene. Koneckoncu, kdo to jeste nevi, pak pedagogicka
prace je panu Krajnemu souzena take je docentem na Akademii
muzickych umeni v Praze. A vzhledem k tomu, ze svym klidem vzbuzoval
pohodu a duveru, verim, ze i jako pedagog je ve shodnem ladeni.
Nikde nehral totez, pro kazde publikum mel svuj recital, kazdeho
potesil necim jinym.
"Ve svete maji radi Dvoraka a Janacka. Ty miluji. Nase obecenstvo
ma z Janacka tak trochu strach, a neni proc," odpovida mistr
klavirni hry Boris Krajny, "takze jsem pripravil skladby,
ktere jsou obecenstvem vdecne prijaty a ktere jsou velice prijemne
na poslech."
Zvedave jsem se zeptala i na nejakou tu zvlastnost umelcovu, protoze
se o vsech vice nez nadanych rika, ze vzdycky nejakou tou zvlastnosti
trpi. "Ja jich mam hodne, a snad nejvyraznejsi je, ze vsude,
kde koncertuji, kontroluji klavir - casto si jej i preladim, poposunu..."
usmal se mistr tak nejak potutelne, jakoby ty ostatni zvlastnustky
chtel pred verejnosti prece jenom ukryt. Nu coz, pry nikdo neni
dokonaly, ale reknu vam, ze jeho koncertovani, noblesni vystupovani
a hluboka soustredenost byla dokonalost sama. Diky, mistre.
Nu a v nedeli 25. dubna si poslechneme nam jiz znameho Radima
Zenkla. Nezapomente si vcas rezervovat mista. Tentokrat bylo zase
naprosto vyprodano.
Vera Kohoutova