Navrat na hlavni stranu
Dusicky jsou prede dvermi
Jack London v povidce Kus bifteku vypravi o starem boxerovi,
ktery bojuje s mnohem mladsim souperem. Zatimco mladi vyuziva
napaditosti, rychlosti, vybusnosti, nesetri silami a improvizuje,
stari sazi na zkusenost a moudrost. Boxer ma vse az matematicky
propocitane. V zaveru kazdeho kola zamanevruje veteran souboj
vzdy do sveho rohu, aby usetril par kroku, par sekund a mohl si
dele odpocinout. Zkusenosti jsou obrovskou vyhodou, ale v zaveru
prece jen nestaci. Staremu boxerovi chybi kus bifteku, ktery jeho
manzelce nechtel rano reznik prodat na dluh. Stari a moudrost
nakonec prohravaji i u Hemingwaye v jeho novele Starec a more.
Ceske prislovi pravi: "Nerad, neni ti sedesat a v Moskve
jsi taky nebyl." I sebelepsi zkusenosti jsou zkratka neprenosne,
nemuzeme je predat a nikdo se nas vlastne ani na ne nepta a my
sami je vetsinou uz nemuzeme pouzit. Vypravime o nich v nostalgickych
ohlednutich. Mozna, ze prave proto uklada clovek po staleti urcitou
moudrost do nejakeho etickeho kodexu, do zakonu, ci do prislovi.
Ludvik Vaculik v jednom ze svych fejetonu rika: Cele kultury se
vyznacovaly tim, jak se pohrbivalo. Ted prijde nejaky Narodni
vybor a vyhlaskou rekne, ze se bude pohrbivat tak a tak. Narodni
vybor nam tak da navod, jak zahrabat neboztika do zeme. Zapomina
se vsak na to, ze nam hrbitovy pripominaji, ze bychom meli byt
tem, co odesli pred nami vdecni za to, ze jsme od nich neco prevzali.
Jenze dnesni doba pohrda zkusenostmi minulych generaci. Neni to
nic noveho, jednou z aroganci komunismu bylo, ze odmitl klasicke
vzdelani. Nebylo zapotrebi, aby se ve skolach ucila rectina a
latina. Nebylo zapotrebi, aby se znala klasicka literatura, filosofie
a nabozenstvi. Dnes se zase uvazuje o tom, ze ze skol v Cechach
zmizi dejepis.
Tento problem neni vsak jen v CR, ktera se neustale ohani tim,
ze je to podle EU, ale i tady za morem. I zde mizi ze skol vytvarna
vychova a to se odrazi v zivote kolem nas. Mizi barevnost a nikomu
to ani neprijde. Nikdo se nad tim nezamysli. Misto toho, aby svet
smeroval k vetsi barevnosti, smeruje zvlastnim zpusobem stale
k vetsi sedivosti. Pomalu ale jiste nam vyhovuje, abychom pokud
mozno nemeli pamet, aby z naseho zivota vymizel pribeh.
Ceska televize po dlouhe dobe nalezla noveho reditele. Bude to
zrejme uspesny clovek. Jiz se nechal slyset, ze zmizi drahe porady
a hlavne porady, ktere mely v sobe pribeh a budou nahrazeny porady
zpravodajskymi. Zkratka z Ceske televize se stane CNN. Do cloveka
budou pumpovat zpravy 24 hodin denne. Kdykoliv si je bude moci
zapnout a kdykoliv vypnout. Zpravy, ktere si nebude pamatovat,
protoze za chvili prijdou dalsi nove. Po case pak divak odvykne
tomu, ze by v televizi mohlo byt v urcitou dobu neco zajimaveho,
ze by se neco mohlo sledovat cele dve hodiny. Misto toho, aby
se dival na zapas sveho oblibeneho klubu, bude mit kazdy den k
dispozici branky z celeho sveta. Neco, co mame zde k dispozici
asi na patnacti kanalech.
Celkem bez povsimnuti se objevila pred zacatkem letosni sezony
NHL dalsi zmena. Zatimco vloni hralo domaci muzstvo vetsinou v
dresech bilych, hoste hrali v tmavych. Letos je tomu naopak. Domaci
jsou tmavi a hoste hraji v bilych. Televizni divak pochopitelne
ani tuto zmenu nepostrehne. Pro fanouska na stadionu, je to vsak
dalsi krok k sedivosti. Zatimco vloni videl bojovat Maple Leafs
jednou se souperem v cervenych, jindy v modrych ci cernych dresech,
ma ted standardni podivanou. Vzdy hraji domaci Maple Leafs v tmave
modrych dresech, zatimco hoste v dresech bilych. pekne jedenactyricetkrat
za sezonu. Vdecny divak si zvykne, neni zapotrebi barev. Barva
dnes rusi. Pribeh rusi. Vzhuru do sedivosti!
Blizi se Dusicky. Sedivost hrbitovu si lide zpestrovali barevnosti
kvetu, vzpominali, vypraveli si pribehy a vzdavali uctu tem, kteri
ulozili sve zkusenosti, svou moudrost do jakehosi spolecneho povedomi,
do jakesi tradice, do neceho, co nas presahuje. Prestoze to na
prvni pohled vypada, ze stary boxer musi prohrat svuj zapas s
mladsim souperem, starec svuj zapas s morem a zivotni pribeh ze
bude porazen bezcennou zpravou, verim tomu, ze tato sedivost nema
konecnou platnost.
Ales Brezina