Navrat na hlavni stranu
Anketa
Oztazka cislo 11 znela: Reklama v televizi nas stoji spoustu casu.
Objevuje se vsak i na kanalech, ktere jsou placene. Byli byste
ochotni misto toho radeji platit vice za televizi, ktera by byla
bez reklam?
Radovan Holub, publicista, Spicak: Ja osobne bych byl
teoreticky ochoten platit za pay TV bez reklam, tedy platit
vic. Reklamy nici program a svym zpusobem omezuji programovou
nabidku, o tom by mohli vypravet televizni dramaturgove. Jde o
prodej divaku reklame. Druha vec je vsak to, zda by moje zena
s takovym zvysenim poplatku souhlasila. Myslim, ze ne. Secteno
a podtrzeno: Nebyli bychom nakonec ochotni platit vic a problem
bychom vyresili tradicne: na televizi bychom se nedivali. Uz dnes
sledujeme kvuli rvani reklam jen vybranou publicistiku nebo
obcas filmy na ARD, ZDF a CT, kde ma reklama sve jasne dane limity.
Divame se jen dve, tri hodiny tydne a nevidim duvod, proc bychom
se nemohli divat jeste min. Noviny jsou lepsi.
Petr Krejci, jaderny fyzik, politicky
poradce, Praha: Reklama je casto hrozna, nekdy horsi,
malokdy dobra. Nechci vsak platit vice, abych mel mene reklamy.
Pripustim-li to, budu mit stejne vice reklamy a budu rovnez vice
platit. Vzdy se casem najde nejaka rovnovaha. Reklama se dava
jen tam, kde se nekdo diva. Takze procento reklamy nemuze prerust
unosnou mez. Jinak klesne sledovanost a reklama, na kterou se
nikdo nediva, neni reklamou, ale vyhozenymi penezi.
Karel Kroc, spojovy technik, Novy Bor:
Nebyl bych ochoten platit za televizi vice, ackoliv reklamu
nesnasim.
Petr Munk, chiropraktik, Toronto:
Asi by zalezelo na prislibene kvalite programu a take o jak vysokem
zvyseni v cene by se jednalo. Uz takhle platime za kabelove pripojeni
dost penez. Na druhe strane je dobre, ze nam to ty reklamy pekne
zneprijemni, jinak bychom prilis civeli na televizi a vyhnily
by nam mozky.
Barbara Sherriffova, prekladatelka, Mississauga:
V zasade ano. Ale uz ted vlastne platim hodne a musim presto snaset
spoustu hloupych a otravnych reklam. Padesat dolaru mesicne je
vic nez napr. ctvrtletni poplatek za televizi v Evrope, kde reklama
program nerusi. Drive tady v USA a v Kanade divak uzival televize
zdarma: ty zabavne programy v Technicolor byly vlastne
vedlejsim produktem obchodni transakce - prodeje reklamniho casu.
Bylo to genialni a americke. Potom prisla kabelova televize, ktera
pod slibem vice kanalu za nejprve zanedbatelny poplatek, postupne
vyrostla ve vsemocneho Molocha. Neustale zvysuje poplatky a vnucuje
nam dalsi a dalsi kanaly, ktere nechceme. Mame tedy spoustu kanalu,
ktere pritom nemaji co vysilat a jenom se opakuji. Pak se v te
spleti nelze vyznat a utece nam obcas i dobry program. Je nemozne
navyknout si na urcitou dobu, kdy bezi oblibeny porad. Mam reklamu
v principu rada - tam kde financuje dobre vysilani nebo dobrou
vec. Dalsim nesvarem je tzv. "reality TV", na kterou
prisly chytre hlavy, aby snizily naklady. Tento druh programu
je nejen tupy, ale i nezabavny. Kdo vydrzi dlouho sledovat lidi,
kteri si cosi mumlaji a nemaji cviceny hlas ani profesionalni
projev? Pokud jde o reklamy samotne: uz neuvidime ani reklamu
americkou, protoze zdejsi stanice ji prekryvaji inzerci kanadskych
firem. Ta je jedna z nejhorsich: tupa, nudna, stale se opakujici,
vetsinou uz ani ne na hmatatelne atraktivni vyrobky, nybrz na
financni sluzby ci internet. O tom, jak reklama spatne vychovava,
predvadi ruzne "nezpusoby", a prispiva k socialnimu
inzenyrstvi, by se dala napsat dalsi kapitola.
Otazka cislo 12: V sedesatych letech
se predpokladalo, ze s rozvojeme vedy a techniky bude mit clovek
vic casu na kulturu, sport a odpocinek. Ukazuje se, ze opak je
pravdou. Otazka zni: Jak doahnout toho, aby clovek i v pretechnizovanem
svete mel vice casu sam na sebe?
Ales Brezina