ANKETA
Otazka cislo deset znela: Da se soucasna ceska ci slovenska tvorba
srovnavat s filmy, ktere vznikly u nas v sedesatych letech?
Radovan Holub, publicista, Spicak: Urcite se srovnavat da,
talenty jako Hrebejk, Zelenka, Sverak, Fila, Vaclav, Ondricek,
jsou na stejne urovni jako byly talenty konce sedesatych let.
Jen spolecenske klima je jine, film je vic jako novinova zprava
nez hlubsi symbol, literatura neni tak masove ctena, lidi maji
jine potreby, jsou mozna povrchnejsi, vsechno je rychle a instantni,
o nejakem zrani myslenek a jemne siti mezi jednotlivymi umeleckymi
druhy nemuze byt rec. Film se stal prilis drahy, to, co se driv
delalo za milion, se dnes dela za deset milionu. Obstat muze jen
ten, kdo ma za sebou silne investory, napriklad Ceskou televizi
nebo Evropskou unii. Co zustava: nase zaliba v idealizaci,
tak zvany hezky cesky film, kteremu je cizi odpornost a zlo. A
vlastne dobu sedesatych let pripomina i dost dulezite misto filmu
a filmaru ve spolecnosti, pocinaje Karlovarskym festivalem pres
pocet natacenych filmu az po lobbyisticke skupiny.
Vera a Petr Kohoutovi, Brampton: Srovnat se to neda. Porovnavalo
by se neporovnatelne. Byla to doba, kdy lide meli jiny pohled
na zivot nez v dnesnim pretechnizovanem a prekomercializovanem
svete. Autori tehdejsi ceske a slovenske tvorby nemuseli temer
vubec brat zretel na komercni efekt filmu. Mohli se tudiz venovat
jen esteticke kvalite. Kratke obdobi, kdy se mohly za statni
penize tocit protistatni filmy, je davno v nenavratnu.
Jiri Krupka (40), Ottawa: To zalezi na tom co a jak se
ma porovnavat. Klasicka dila vs. casova/politicka temata. Ovsem,
ze musi byt rozdil, vzdyt je jina doba, a jine socialne politicke
podminky. Co je kvalitnejsi je relativni pojem, podle toho kdo
to posuzuje (mlada generace nebo starsi, z jake ekonomicke skupiny
lidi (delnik vs. vysokoskolak) atd.Takovahle anketa by se mela
blize definovat. Jako kazda statistika, melo by se i vedet neco
o tech, kteri odpovi. Takze jsem vam asi moc nepomohl...
Ondrej Neff, publicista, Praha: Zadne filmy, ktere dnes vznikaji
se nedaji srovnat s filmy evropske produkce sedesatych let. Doba
zhloupla, ztratila cit pro poezii, je komercni a vulgarni. A filmari
se musi prizpusobovat.
Petr Pazdera, teolog, Praha: Napada me jediny film, ktery
je podle me srovnatelny, a tim jsou Divoke vcely. A pak
jeste mozna Ene-bene.
Petr Ruzicka, hudebni manazer, Teplice: Nynejsi tvorba
poslednich deseti let se neda srovnavat s tvorbou let sedesatych,
protoze je jina doba a podminky jsou taky velice odlisne. Tenkrat
vzniklo plno dobrych filmu zasluhou politickeho uvolneni a tehdejsi
elita filmove tvorby stala v pravem momentu na pravem miste. Dnes
si muze tocit kazdy co chce, ovsem kdyz na to sezene penize. Vsichni
jsou uneseni nad filmy jako je PUPENDO, ale v sedesatych letech
by se stal prumernym filmem. Stav veci a poradku, ktere nyni vladnou
v Cechach se da vyjadrit jako radoby americky business a ten nici
v teto zemi veskerou kulturu nejenom filmovou. Jestli budeme takto
pokracovat v nastolenem trendu, dojdeme brzo do doby, kdy nebudeme
mit zadneho sportovce a ani umelce, na ktereho budeme pysni, protoze
nynejsi trend prumernosti je notne podobny tomu, co zde jiz dlouhou
dobu bylo. Je tu ovsem jeden rozdil. Tenkrat se nadprumerny jedinec
snazil, aby mohl vypadnout ze systemu, treba proto, aby mohl vycestovat
za zeleznou oponu, ale nyni to neni potreba. Jsem v tomto smeru
pesimistou, myslim si, ze nebude zadny novy Jagr, Zelezny, Navratilova
ci Triska, Werich nebo Forman a dalsi. Mame na tom vinu vsichni
a neni spravne svadet vsechno na Havla a jeho partu. Bylo by na
case zacit pracovat a zmenit tento trend dnesni doby. Blaznovstvim
by vsak bylo ocekavat tuto zmenu od dnesni vladni garnitury ci
naseho presidenta.
Eva Sailerova, Ontario: Neda. Ted to nestoji za nic.
Lida Zikova, ekonomka, Praha: Dnes je jina doba a proto i
jine filmy. Proto to srovnani vlastne neni mozne. Ale urcite jsou
nektere filmy svym poselstvim srovnatelne. Vybavuje se mi snad
nejzdarilejsi dle meho nazoru: Musime si pomahat. Taky
Jakubisko neni spatny - Nejasna zprava o konci sveta.
Otazka cislo jedenact: Reklama v televizi nas stoji
spoustu casu. Objevuje se vsak i na kanalech, ktere jsou placene.
Byli byste ochotni misto toho radeji platit vice za televizi,
ktera by byla bez reklam?
Odpovedi muzete posilat E-mailem satellite1-416@rogers.com nebo
faxem v Torontu a okoli na cislo (416) 530-0069, mimo Toronto
na cislo 1-877-333-6371. Rovnez lze s patricnym predstihem pouzit
postu. Uzaverka pro anketu je 3. rijna 2003. Uvedte prosim
jmeno, misto, a zamestnani.
Ales Brezina
***