Prof. Jan Sokol, Ph.D.,
CSc
Narozen 1936 v Praze, vyucil se a pracoval jako zlatnik, pozdeji
mechanik. 1958 slozil maturitu v dalkovem studiu s vyznamenanim.
1963 - 66 dalkove studium matematiky na MFF UK. V letech 1964
az 90 pracoval jako programator, pozdeji vedouci pracovnik ve
VUMS Praha na vyvoji zakladniho programoveho vybaveni pocitacu.
V tomto oboru publikoval nekolik knih a desitky odbornych clanku.
1990-92 poslancem FS za OF a mistopredsedou Snemovny narodu, predsedou
poslaneckeho klubu OF a parlamentni delegace v Evropskem parlamentu.
1992 kandidoval do FS za OH, 1996 do Senatu a 1998 do Poslanecke
snemovny za KDU-CSL. Od roku 1990 prednasel filosofii a antropologii
na Pedagogicke a Filosoficke fakulte UK a od roku 2000 na Fakulte
humanitnich studii UK. V kvetnu 1993 ziskal diplom magistra v oboru
Obecne antropologie, v breznu 1994 titul CSc. a v dubnu 1995 titul
doktora (Ph.D.) v oboru systematicke filosofie. V unoru 1997
jmenovan docentem filosofie na FF UK (kniha »Cas a rytmus«)
a poradcem ministra skolstvi. Od ledna do cervence 1998 ministrem
skolstvi CR, od srpna 2000 dekan Fakulty humanitnich studii UK.
V listopadu 2000 jmenovan profesorem, obor "Filosofie
vychovy". Zenaty, tri deti, devet vnoucat.
Spolupracoval na ekumenickem prekladu bible, prelozil radu zejm.
filosofickych knih a publikoval v mnoha casopisech. V sedmdesatych
letech vedl ruzne bytove seminare, 1976 podepsal Chartu 77 a publikoval
v samizdatu. Zabyva se hlavne fenomenologii, filosofickou antropologii,
antropologii prava a prekladanim z ruznych jazyku. V soucasne
dobe prednasi uvod do filosofie, kurzy "Moc, penize a pravo",
"Clovek jako osoba", "Clovek a nabozenstvi"
a vede interpretacni seminare v ruznych jazycich. V roce 1993/94
prednasel i na UJEP v Usti nad Labem, o rok pozdeji v Olomouci,
roku 1995 prednasel filosofii na CVUT. Cetne prednasky v cizine,
zejmena na evropska a filosoficka temata.
Predsedou AS PedF UK (1994-97), clenem AS UK (1994-96, 1999-2001),
clenem Vedecke rady PedF UK, FSV UK, CTS, CBS, Masarykovy univerzity
Brno a UNESCO-College Goerlitz. Mistopredseda Grantove agentury
CR, predseda sekce vzdelavani Ceske komise pro UNESCO, clen Spravni
rady MU Brno a Dozorci rady AV CR, clen Ceske pobocky Rimskeho
klubu. Mistopredseda spravni rady International Bureau of Education
(UNESCO) v Zeneve. Clen redakcni rady Jahrbuch fuer Erziehungsphilosophie
(Berlin), Regionalni rady Social Sciences Research Council (New
York, 1995-98) a sdruzeni Artes Liberales (New York - Budapest).
Odpovedi na caste otazky:
Proc jste ochoten kandidovat na presidenta Ceske republiky?
Protoze mi to nabidl predseda vlady a mistopredseda CSSD i
dalsi predstavitele vladni koalice a ja si te nabidky vazim. Krome
toho myslim, ze k tomu mam i dobre predpoklady: mam jistou
politickou zkusenost, dobre vztahy s lidmi, nejsem hasterivy
a pritom si dokazu stat na svem a neleknu se, kdyz na mne nekdo
s necim vybafne. Umim se postavit i proti proudu, coz jsem
nekolikrat verejne prokazal. Navic jsem nekolik let nebyl ve vrcholne
politice, nezucastnil jsem se jejich sporu a pozoroval jsem ji
zvenci. Nejsem tedy nikomu nicim zavazan, zadne strane ani vlivove
skupine.
Mate nejake programove heslo?
Chtel bych se ridit Masarykovym Nebat se a nekrast.
Jake mate sance na zvoleni?
Pokud se vladni strany dohodnou, tak vcelku dobre, a doufam,
ze stale porostou. Musim pro to ovsem sam take neco udelat. Proto
se rad sejdu se vsemi poslanci parlamentu a ochotne jim sve
nazory a postoje blize vysvetlim. Nebudu nic nabizet, ale nemam
ani co pred nimi tajit.
Vase dosavadni politicka cinnost?
Pro mne je politika aktivni zajem o verejne veci, a v tomto
smyslu jsem byl vzdycky politicky clovek: za komunismu v
Charte 77, v letech 1990-92 jako mistopredseda snemovny a
predseda poslaneckeho klubu OF, jako redaktor Pritomnosti, v roce
1998 jako ministr skolstvi a mezi tim na Karlove univerzite. Loni
jsem napsal "Obcanske minimum", ucebnici toho, co by
mel kazdy obcan vedet o zivote v demokraticke zemi. I to
pokladam za politickou cinnost.
Co je hlavni ukol presidenta?
President ma predevsim posilovat duveru vsech obcanu v demokracii,
presvedcovat je, ze Ceska republika je nas spolecny stat. President
ma byt presidentem vsech obcanu, proto by to mel byt clovek, ktery
si muze ziskat jejich duveru. Stat je abstraktni pojem a president
mu ma davat lidskou podobu, tvar - jak vuci nasim obcanum, tak
i do sveta kolem. Ma si hledet spolecnych zajmu vsech obcanu i
cele zeme a mel by je sledovat z dlouhodobeho hlediska. Proto
je hledani presidenta tak dulezita i obtizna vec.
Jak hodnotite Vaclava Havla jako presidenta?
Vazim si toho, co pan Vaclav Havel pro republiku udelal, a
nebylo toho malo, doma i v zahranici. Ale zadny jeho nastupce
uz nebude prebudovavat totalitu na demokracii ani zakladat Ceskou
republiku. Dnes jsme jinde. Potrebujeme upevnovat demokracii,
to znamena jeji instituce, aby se CR stala platnym a svepravnym
clenem ES. To vyzaduje trpelivou praci, schopnost naslouchat jinym
nazorum a prosazovat dodrzovani pravidel. Parlament, vlada, president
i soudy v tom maji kazdy svoji ulohu.
Proc ma byt nas president nestranicky?
Cesky president nestoji proti politickym stranam a nemuze
zasahovat do jejich politiky. Strany zastavaji ruzne zajmy, a
tedy si nutne konkuruji. President jim ma naopak ucinne pomahat,
aby se dohodly ve prospech cele zeme - napriklad aby vytvorily
pevnou vladu. Proto by mel obcas zajit na zasedani vlady a setkavat
se se vsemi poslanci - tedy se svymi volici. Pokud to dela,
miva take vyssi duveru obcanu, jak ukazuji ruzne pruzkumy.
Co byste jako president nedelal?
President nemuze zasahovat do volebnich kampani a musi respektovat
vysledky voleb. Nevidim, ze by tu dnes hrozila nejaka politicka
katastrofa, kterou by musel zachranovat. V dulezitych vecech
zahranicnich i domacich - jako jsou napriklad jmenovani - by urcite
nemel rozhodovat sam.
Jsem presvedcen, ze politik nema moralizovat. Moralka je dulezita
soucast vychovy a zadna spolecnost se bez ni neobejde. Ale politika
ji ma predevsim podporovat ucinnym vymahanim prava, potlacovanim
korupce a trestanim zlocinu. Nesmi tu nastat "svoboda lisky
ve svobodnem kurniku".
Vase priority ve vnitrni politice?
Lepsi vykon spravedlnosti, vetsi pruhlednost hospodarskeho
prostredi i celeho fungovani statu, vzdelavani a veda. Tady vsude
vidim velke moznosti, i kdyz to nepujde hned.
Jak je to s udilenim milosti?
To je mimoradny prostredek pro mimoradne pripady. Dulezitejsi
je pecovat o to, aby jich bylo potreba co nejmene - napriklad
aby soudy rozhodovaly rychleji a aby se jejich rozhodnuti nedostavala
do sporu.
Jaky je Vas postoj ke KSCM?
To je dnes uz parlamentni strana a jeji poslanci maji platny
mandat. Vysledky voleb plne respektuji. Pokud se bude chtit vice
podilet i na sprave statu, potrebuje ovsem ziskat duveru ostatnich
parlamentnich stran. To neni jen vec zakulisnich jednani a slibu.
Zalezi take na tom, jak se sama oddeli od sve minulosti.
Co soudite o valce proti Iraku?
V postoji k Iraku je demokraticky svet jednotny: iracky
rezim je vazne ohrozeni miru. I tady ovsem plati "dvakrat
mer, jednou rez" a spor se vede jen o tom, zda se uz merilo
dost. Sila demokracii je v tom, ze nejednaji zbrkle, kdezto
u diktatoru nikdo nevi, co udelaji zitra. Proto se zdaji byt silni,
ale zadny nevydrzel dlouho. Nas se tento problem take tyka a meli
bychom jednat v sirsi dohode s nasimi spojenci. Vyvlekat
se ze sve odpovednosti napriklad uvnitr NATO by ovsem bylo zbabele.
Nase vztahy k Nemecku?
Nemecko je stalety a silny soused. My ovsem muzeme navazat
na zkusenost treba Masarykovy generace, ktera se s tim dokazala
vyrovnat - bez zelezne opony a bez ostnatych dratu. Dnes je navic
Nemecko demokraticky stat a clen ES, ktery nikoho neohrozuje.
Jeho vlivu musime celit vlastnimi schopnostmi. Osobne mne znepokojuji
silici protiamericke nalady v Nemecku. Vazny rozkol mezi Evropou
a USA by nam dlouhodobe uskodil. V kritickych okamzicich
historie - treba v mnichovske nebo balkanske krizi - nedokazaly
evropske zeme jednat dost rozhodne.
Co soudite o pristehovalectvi, imigraci?
Nejbohatsi zeme sveta jsou dnes ty, ktere dokazaly prijimat
pristehovalce. Karlovu univerzitu spoluzakladali a proslavili
i cizinci. Imigranty nechceme odmitat, meli by se vsak stavat
loajalnimi obcany Ceske republiky.
Otazka sudetskych Nemcu?
Na svem davnem postoji nemam co menit: 1) majetkova i jina
prava nasich obcanu, stejne jako integrita statu jsou zarucena
ustavou a tedy mimo jakoukoli pochybnost; kdo tvrdi neco jineho,
lze; 2) jako chceme, aby Nemecko nezapominalo na strasne zlociny
nacismu, ktere postihly i nasi zemi, meli bychom se i my postavit
celem k prehmatum a nespravedlnostem, spachanym nasimi predky.
Nemusime se nikomu podbizet, ale hanebnosti treba na zenach a
detech zustanou hanebnostmi, at je pachal kdokoli.
Minulost se neda predelat, ale nelze si namlouvat, ze nebyla.
Strach z Nemcu pestuji ti, kdo to s nami nemysli dobre.
Musime se ho zbavit, abychom dokazali jednat i se sousedy jako
s rovnymi partnery, budovat vzajemnou duveru a spolupraci.
I zde jsme za poslednich nekolik let udelali velky krok dopredu,
v hospodarstvi, v kulture, ve vede, v ochrane zivotniho
prostredi.