Vlk se nazral a koza zustala
Neni tomu tak davno, co jsem se podivoval nad rozhodnutim
Nejvyssiho soudu ohledne Svedku Jehovovych, kteri byli odsouzeni
v padesatych letech. Rozsudek zkratka platil a proti tomuto rozsudku
jiz neni odvolani. Tento tyden se soudci od Nejvyssiho soudu vyznamenali
opet. Zni to az neuveritelne, ale proces, ktery v roce 1976 rozbouril
svetovou verejnost a ktery dal podnet ke vzniku Charty 77, proces
oznacovany velice nepresne jako proces s Plastic People mel podle
Nejvyssiho soudu pouze malou chybu. Nebyli prizvani vsichni svedci
obhajoby! Z tohoto duvodu byl rozsudek zrusen a dan k dosetreni
Obvodnimu soudu pro Prahu-Zapad, ktery Plastiky v roce 1976 odsoudil.
Jeden z tech, kteri byli tehdy odsouzeni Ivan Martin Jirous to
komentoval pro Cesky rozhlas slovy: "Fraska pokracuje"
Proc Nejvyssi soud nezrusil rozsudek v plnem rozsahu jako vykonstruovany,
ale misto toho dospel k salamounskemu rozuzleni? Zpochybnilo by
to totiz komunisticke Ceskoslovensko jako pravni stat. Najednou
by byla zproblematizovana prace soudcu, kteri v te dobe pusobili
a vlastne jsou ve sluzbe dodnes. Nevim, jestli to nekteri z nich
nedotahli az k Nejvyssimu soudu. Nejsem pritelem troubeni lesniho
rohu pri honbe na komunisty, ale je nutne si uvedomit, ze realny
socialismus mel hlavni pilire v policii, armade a justici. Dnes
jakekoliv zpochybneni techto instituci (byt by to bylo za socialismu)
je politicky nespravne, a proto je velice tezke i pro Nejvyssi
soud priznat, ze Ceskoslovensko roku 1977 bylo bezpravnim statem.
Najednou by se mohl roztrhnout s rehabilitacemi pytel. Jirous
dale poznamenal, ze je zvedavej, jak ty svedky po dvaceti sesti
letech budou hledat.
Jenze casy se meni a Svatopluk Karasek, ktery byl mezi ctyrmi
odsouzenymi sedi nyni v ceskem parlamente. Jelikoz mne trapi i
jine otazky nez soud, ktery byl pred sestadvaceti lety, dohodl
jsem si se Svatou rozhovor. Kdyz jsem se chystal vytocit cislo
jeho mobilniho telefonu, ozval se z Ceskeho rozhlasu a tak jsem
toho vyuzil a zapnul jsem magnetofon. Nemelo by proto smysl ptat
se znovu stejne otazky a dostavat stejne odpovedi. Proto jsem
zapnul pouze magnetofon a v prvni casti jsou Karaskovy odpovedi
Ceskemu rozhlasu.
CR: Jak hodnotite rozhodnuti Nejvyssiho soudu?
SK: Nejvyssi soud zrusil rozsudek z roku 1976 a podle
mne nemohl udelat nic jineho nez to vratit, protoze je to v jeho
kompetenci.
CR: Podle komunisticke justice jste se tehdy dopustili vytrznictvi.
Co se za tim pojmem skryvalo?
SK: Puvodne jsme byli vyslychani podle paragrafu "o podvraceni
republiky". V podstate slo o to, ze si tehdejsi rezim uvedomil,
ze se deje neco, co se vymyka jejich ideologii a co je nebezpecne.
My jsme prosazovali teorii, ze je mozne i v nesvobodnych podminkach
svobodne zit a snazili jsme se prave v kulture a ve vlastni tvorbe
tomu dat pruchod.
CR: V cem se skryvalo to vytrznictvi? V poradani koncertu?
SK: To se nachazi i v oduvodneni z roku 1976, ze celou svou
cinnosti jsme pachali vytrznictvi. Zpivali jsme neco, co nebylo
v souladu s ideologii rezimu. Take tam bylo receno, ze jsme pouzivali
vulgarnich vyrazu. Dokonce se tvrdilo, ze to bylo jadrem nasi
tvorby, coz se nezakladalo na pravde.
CR: Ten proces byl vsak pouze urcitym vyvrcholenim komunisticke
perzekuce. Muzete upresnit, co tomuto procesu predchazelo?
SK: Bylo to hlavne tim, ze se alternativni kultura sirila
mezi mladezi. Setkavali se lide z ruznych mest, ti, kteri byli
svobodomyslni a cekali na to, az dostanou povoleni a budou moci
vystupovat verejne. V ramci ruznych aktivit se najednou zacali
setkavat po stodolach, venku, pri svatbach, narozeninach. Melo
to soukromy charakter. Timto zpusobem jsme si predavali svou tvorbu.
Nekdo slozil basen, jiny pisen. Promluvil filosof, ktery nesmel
prednaset. Proste jsme si to predavali bez povoleni.
CR: Proc si myslite, ze se vas komuniste zacali obavat?
SK: Protoze cela vec dostala charakter hnuti a z ruznych mest,
z Chomutova, z Plzne, z Liberce prichazeli novi lide. Bylo videt,
ze se to rozrusta a ze to neni individualni zalezitost, ale ze
se jedna o urcitou rezistenci, odpor v ramci legalnich moznosti.
Jirous dbal na to, aby to bylo po pravni strance v poradku. Mysleli
jsme, ze v ramci podminek si muzeme vytvaret svuj prostor.
CR: Prave proces z roku 1976 prispel ke vzniku Charty 77. Kdyz
na to dnes vzpominate, byl vznik Charty spontanni akce anebo se
neco podobneho pripravovalo delsi dobu?
SK: Tehdy byla dulezita ratifikace Helsinskych dohod. Nase
vlada se k tomu pripojila. Nahle se objevila disproporce mezi
tim, co nase vlada prijala a praxi v oblasti lidskych prav. Kdyz
nas zavreli, tak mnozi lide poukazovali na rozdil mezi teorii
a praxi. Bylo dulezite, ze to bylo presne v ten spravny cas. Poprve
jsme zazili solidaritu, kdyz nas zavreli. Od padesatych let byli
lide zavirani, ale nejak zapadli a nikdo o nich neslysel. Kdezto
s nami se skutecne solidarizovala rada lidi, jak u nas, tak v
cizine.
ABE: Proc doslo k rozsudku Nejvyssiho soudu az po sestadvaceti
letech?
SK: Moznost rehabilitace byla limitovana do roku 1992. Tehdy
jeste nekteri z nas byli v cizine, protoze jsme byli donuceni
k emigraci; Pavel Zajicek byl v Americe, Vrata Brabenec v Kanade,
ja jsem zil ve Svycarsku. Pak jsme se pomalu vraceli domu. V roce
1992 jsme to propasli, meli jsme jine starosti. Rikali jsme si,
ze hlavni rehabilitace musi byt s lidmi z padesatych let, kteri
sedeli dost dlouho. My, kteri jsme dostali pouze maly trest nejsme
tak duleziti. Az teprve ted jsme dospeli k zaveru, ze ta spravedlnost
by se mela ukazat.
Rozhovor skoncil pisnickou Mejly Hlavsy a Egona Bondyho Muchomurky
bile. Pak jiz jsem zavolal do Prahy ja a polozil jsem Svatovi
Karaskovi nekolik kontrolnich otazek.
ABE: Do jake miry je rozsudek Nejvyssiho soudu alibisticky?
SK: Mne se vubec nezda, ze by byl alibisticky. Proste posoudili
ten rozsudek z roku 1976. Nasli tam zavazne chyby. Vlastne to
vsechno vzeslo od ministra spravedlnosti Pavla Rychetskeho, ktery
dal navrh na zruseni rozsudku a Nejvyssi soud dospel k zaveru,
ze tam zavazna pochybeni byla. Tvrdi, ze nemohou jinak a ze to
neni v jejich kompetenci.
ABE: Mam tomu rozumet tak, ze kdyby byli prizvani vsichni svedci
obhajoby a rozsudek by znel stejne, pak by byl rozsudek i dnes
pravomocny.
SK: Nebyl, ale zase by to museli vratit tomu puvodnimu soudu.
Tak je to asi podle pravni praxe.
ABE: Podle mne Nejvyssi soud jednal tak, aby se vlk nazral
a koza zustala cela. Napriklad v mene znamych pripadech rozsudky
potvrdil. Minuly podzim potvrdil rozsudek s Jehovisty. A vim o
pripadech z roku 1956, kdy byli po madarskych udalostech odsouzeni
za vytrznictvi mladi lide a take rozsudek nebyl zrusen Nevim,
jestli se tento pripad dostal az tak daleko.
SK: Jenze tam to potvrdili, u nas to zrusili.
ABE: Neni to proto, ze vy jste znami, takze Nejvyssi soud z
toho vyklouzl timto zpusobem?
SK: V nasem pripade to jako alibismus nevidim. S pripady,
o kterych mluvis, tak s temi nesouhlasim a nevim, jak k tomu dospeli.
Ja sam mam s Nejvyssim soudem, a co jsem slysel, dobrou zkusenost.
Slysel jsem, ze i beznadejne rozsudky zrusili a vratili je zpet.
ABE: Nezustavejme v minulosti; jako zakonodarce jsi dvakrat
volil neuspesne prezidenta. Nyni navrhuje koalice Jana Sokola.
Myslis si, ze je to kandidat, ktery by mohl byt zvolen. A proc
se jako kandidat nikdy neobjevil popularni Otakar Motejl?
SK: Volba prezidenta vypada zatim tak, ze vse rozhoduje socialni
demokracie. Ta je nejsilnejsi v dolni snemovne a bylo by logicke,
ze se bude dohadovat s koalici. Zatim to nedelala. Dvakrat svevolne
dala sveho kandidata. Udelala si jakysi pruzkum, ktereho se zucastnilo
velmi malo lidi. Jak znamo, skoncil tam jako prvni Zeman, druhy
Bures a treti Motejl.
ABE: Proc tedy nejdou do tretiho kola s Motejlem?
SK: Protoze maji vzdy nejakou vnitrostranickou schuzi a tam
neco dohodnou. Neptaji se ani Lidove strany ani nas a my jsme
jen pasivni prihlizitele. Tim se stalo, ze prestoze byl na rade
dr. Motejl, tak ho tam nedali. Jsou tam tri frakce a podle toho
i volba vypada. Ted konecne bude postaven koalicni kandidat Jan
Sokol. Prestoze byl vybran socialni demokracii, neznamena to,
ze by dostal od ni vsechny hlasy, protoze je to tajna volba. Bude
to az do posledni vteriny velice napinave. Abychom nebyli zavisli
na komunistech, je nutne, aby mu temer vsichni dali hlasy. Z tohoto
poctu se muze postradat pet az sest hlasu. Ty by mohl dodat v
tretim kole Senat. My jako clenove koalice jsme ochotni Jana Sokola
podporit. Byl by to pro nas nadherny kandidat, trochu jako sen.
ABE: Muze se objevit nejaky renegat v ODS?
SK: Nedovedu si to predstavit, zatim ODS jedna naprosto disciplinovane.
Jak pri normalnim hlasovani, tak i ve snemovne. Jsou dva bloky
ODS a komuniste, ktere absolutne disciplinovane odevzdavaji hlasy.
Podle mne neni zde sance, ze by ODS nevolila jednotne.
ABE: Pokud se tyka disciplinovaneho hlasovani, tak podle stran
se hlasovalo i ohledne vyslani vojsk do Iraku
SK: Na jedne strane to byli komuniste, kteri byli proti tomu,
zatimco ODS byla pro vyslani vojsk, ale rozcililo ji, ze socialni
demokracie tento navrh nechce podporit stoprocentne, ale jen polovicate.
Takze by vlastne nejsilnejsi strana nepodporila svoji vlastni
vladu. Tim vlastne donutili socialni demokracii, aby nakonec hlasovala
pro. Jenom par socialnich demokratu pri hlasovani chybelo.
ABE: Do jake miry jste informovani o tom, o co se v tomto konfliktu
jedna?
SK: Informovani jsme dost. Informovanost je stejna jako u
vas. I zde v novinach se objevuji stanoviska pro a proti. Myslim
si, ze je to dost vyvazene. Neni zde jednolita propaganda. Je
to rozhovor ve vsech rovinach.
ABE: Vite napriklad, kolik Iracanu zahynulo v prvni golfske
valce? Byli jste informovani o zprave Hanse Blixe a Mohameda El
Baradeia ze 14. unora 2003?
SK: Kazdy si sezene informace podle sveho. Ten pristup k nim
je. Mame presne zneni rezoluce Rady bezpecnosti.
ABE: Ta rezoluce je znama, ale jsou vam znamy vysledky kontrol?
SK: Ano. Zde neni informacni blokada.
ABE: Jak se divas na dezinformace? Klasicka dezinformace je
o kuvajtskych detech vyhozenych z inkubatoru. Pri kosovskem konfliktu
statisice mrtvych Albancu, dalsi dezinformaci byl antrax, nepresvedcive
argumenty Colina Powella atd.
SK: Znam tvuj osobni nazor. Podle mne ho do toho prilis vnasis.
Dezinformace jsou na vsech stranach. Jde o to opatrit si informace.
ABE: Vite, kolik se predpoklada obeti pri tomto zasahu a kolik
bylo obeti pri prvni Golfske valce?
SK: Tak podle tebe se mel nechat obsazeny Kuvajt?
ABE: Nejstrizlivejsi odhad je, ze bylo okolo 30 000 obeti.
Na druhe strane se tento odhad pohybuje okolo 135 000. Znate tato
cisla?
SK: Co je informace a co je dezinformace, na tom se nedohodneme.
ABE: Obe cisla jsou hroziva
SK: Je povinnosti kazdeho cloveka sehnat si pravdive informace
a na zaklade toho si musi udelat svuj nazor. Musim rici, ze i
zde je vetsina lidi proti valce, podobne jako v Kanade i v Americe.
ABE: Proc si myslis, ze tomu tak je? Jsou snad lidi neinformovani?
SK: Nemaji zkusenost, kterou mame my. Ja jsem se narodil v
druhe svetove valce. Zil jsem za komunismu. Lidi zapominaji a
mysli si, ze ustupovat zlu a usmivat se nad nim v televizi je
idealni stav. Ja rikam vsem lidem, kteri jsou proti valce, ze
nemaji spat, ale ze maji misto toho vymyslet, jak mirovymi prostredky
zabranit Hitlerovi, Stalinovi, Husejnovi v pachani zla. Dokud
na to neprijdete, nebo neprijdeme, pouze se divat je slabost.
ABE: Libilo se mi prave to prirovnani k druhe svetove valce.
Dvanact let po ni se nedostal v Ceskoslovensku olej, protoze byla
panika z atomoveho zareni. Mel se pry dat do vany. Nyni dvanact
let po zdemolovani irackeho vojska vidim, jak v Americe bali lidi
sve domy do igelitu. Podobnost ciste nahodna Kvuli teto paranoii
zahyne podle odhadu na ctvrt milionu lidi
SK: At se Irak podridi rezoluci OSN a nikdo je nebude bombardovat
ABE: V cem porusil tuto rezoluci?
SK: O tom, jestli ji porusil rozhodne urcita shoda v Rade
bezpecnosti. Bez ni neni mozny ani zasah nasich vojsk. Pokud mas
pravdu, ze rezoluce nebyla porusena pak Rada Bezpecnosti neda
pokyn k tomu, aby tam byl zasah.
ABE: Spojene staty, pokud zasahnou, argumentuji tim, ze k zasahu
dostaly podporu hlavne kandidatskych zemi.
SK: Ta podpora je tehdy, kdyz se prokaze, ze Irak tuto rezoluci
porusuje.
ABE: Jak je mozne, ze kdyz tu neni jeste druha rezoluce, ze
jsou ceska vojska jiz v Kuvajtu a ze podle ministra Tvrdika zasahnou
v prvni polovine brezna.
SK: Jak mohou zasahovat, kdyz se jeste nic nedeje. Vojaci
jsou tam pripraveni pro pripad, ze by doslo k usneseni Rady bezpecnosti.
V pripade, ze by Spojene staty neco s Britanii zacaly bez souhlasu
Rady bezpecnosti, pak je zavazne to, co se usnesla vlada a parlament.
Podminkou je souhlas Rady bezpecnosti.
ABE: Co budes delat v pripade, ze k zasahu dojde bez souhlasu
Rady bezpecnosti?
SK: V tom pripade budu proti.
ABE: Myslis, ze ti pak bude dana moznost hlasovat v parlamentu
proti necemu? Nebo jakym zpusobem bys to vyjadril?
SK: V tom pripade bych rekl, ze bylo poruseno to, na cem se
dohodla vlada a co parlament odsouhlasil. Ze se jedna o zneuziti
a ze nase armada nema k zasahu mandat.
Svatopluk Karasek vystudoval Komenskeho evangelickou bohosloveckou
fakultu v Praze. Pusobil jako duchovni v Hvozdnici u Prahy
a v Novem Meste pod Smrkem. Pro svuj nekonformni postoj byl zbaven
statniho souhlasu k vykonu prace duchovniho. Pusobil jako kastelan
na hrade Houska a solove vystupoval pri koncertech druhe kultury
na kterych hrali i Plastici. V roce 1976 byl uveznen a odsouzen
za vytrznictvi. (Tento proces je nepresne oznacovan jako proces
s Platic People of the Universe.) V roce 1980 byl v ramci
akce StB Asanace donucen k emigraci do Svycarska. Po roce
1989 se vratil do CR a pusobil jako duchovni v evangelickem kostele
u Salvatora v Praze. V lonskem roce byl zvolen jako nezavisly
kandidat US do parlamentu CR.
Ales Brezina