Navrat na hlavni stranu

Prvni dama ceske divadelni sceny hostem Noveho divadla
Jana Hlavacova a Petr Kostka v Milostnych dopisech
Nenechte si ujit herecky koncert!, Ztracene raje nasich snu a tuzeb v tomhle komplikovanem svete, Zkusebna ve Vinohradskem jiskri nebo Intimni vecer pro ctenare dopisu ­ znely titulky v denicich oslovujici uvedeni Milostnych dopisu Alberta Ramsdella Gurneyho ve zkusebne Vinohradskeho divadla v Praze, jejichz premiera se uskutecnila 7. brezna 1996.
Hra, jez byla poprve uvedena v listopadu 1988 v Long Theatre v New Hawen ve state Connecticut, slavi od sveho vzniku velke uspechy po celem svete. Pripomenme si jen, ze se v ni zaskvely tak velke herecke osobnosti, jakymi byly Jean Simmonsova (Ofelie z Olivierovy adaptace Hamleta), filmovy Ben Hur Charlton Heston, Gabinuv nastupce v postave komisare Maigreta Bruno Cremer, padouch J. R. z Dallasu Larry Hagmann, Anouk Aimee a mnoho dalsich hvezd z Ameriky, Evropy, Asie i Australie. V dobe, kdy sahla dramaturgyne Divadla na Vinohradech Jilana Souckova po Milostnych dopisech, staly jiz na vrcholu divadelniho zajmu. Na predni herecke osobnosti ceske divadelni sceny vsadil tenkrate take reziser Ladislav Smocek, takze dnes maji nasi divaci moznost v teto komorni hre videt vynikajici Janu Hlavacovou a Petra Kostku.
"Milostne dopisy ve zkusebne Divadla na Vinohradech jsou vskutku inscenaci brilantni ­ diky kvalitnimu textu, ale predevsim diky dvema fantastickym hereckym vykonum Jany Hlavacove a Petra Kostky," psal denik Svobodne slovo jmenem Aleny Tesarkove.
Milostne dopisy uvedlo Divadlo na Vinohradech jako studiove predstaveni ve zkusebne. Dopisy si pred hrstkou (pro necelou stovku divaku ­ pozn. autora) divaku pisi ci ctou Jana Hlavacova (Melissa) a Petr Kostka (Andrew). Spolu s reziserem L. Smockem stvorili v imtimnim, pro "verejnou samotu" jakoby predurcenem prostoru zkusebny (az pod strechou divadelni budovy) umelecky a lidsky svatek. Svatek krasneho a duverneho slova, ale I stridme uvazliveho, a prece filigransky bohateho, smutkem I radosti jiskriciho herectvi," napsala v MF Dnes Helena Sucharipova.
"Jen dve pohodlna kresla a reprezentativni stul, na zemi dva svazecky dopisu a nad nimi dva herci," cteme v kritice deniku ZN pod znackou -vs-. "Jen to museji byt pani herci, aby utahli cely vecer, ktery neni opravdu nicim jinym nez pouze cetbou vzajemne korespondence Melissy a Andrewa."
Gurneyovi hrdinove nejsou zadne skutecne historicke osobnosti. Jsou vytvorem autorovy fantazie a domovem budou v nekterem ze sporadanych americkych malomest, jez on sam tak duverne zna.
Ostatne, nahledneme jen kratce do autorova zivotopisu: narodil se jako druhorozeny 1. listopadu 1930, po ukonceni skoly v New Hampshire a pozdeji po dosazeni stupne bachelor v roce 1952 odesel Gurney slouzit do Korejske valky. Sluzbu ukoncil o tri roky pozdeji a rozhodl se pro studia na dramaticke skole. Po svatbe v roce 1957 se s manzelkou Mary odstehoval do Messachusetts, kde ucil na chlapecke denni skole anglictinu a latinu. Pozdeji se stal clenem fakulty vyucujici literaturu v Cambgidzi, avsak po nekolika vedeckych dovolenych sice zustava jejim clenem, nicmene jiz radu let neuci.
A.R. Gurney je autorem rady romanu, divadelnich her a televiznich scenaru. Hrdinove jeho pribehu jsou vetsinou lide tzv. stredni vrstvy americke spolecnosti, zijicich v uhlednych domcich s perfektne zastrizenymi travniky, ve ctvrtich, ktere autor tak duverne zna. K jeho nejznamejsim dilum patri mj. Sceny z americkeho zivota, Deti, Zlaty vek, Jidelna, The middle Ages, Milostne dopisy.
Predstavovat nasim ctenarum pani Janu Hlavacovou povazuji za temer zbytecne. Vsichni jeste nosime v pameti jeji osobni setkani s nami v roce 1996, kdy se jako host sceny Noveho divadla predstavila hlavni roli Opaly v inscenaci Opala je poklad.
A abych priblizila ctenarum svuj osobni vztah k pani Hlavacova, dovoluji si ocitovat basnika a prekladatele Jana Zabranu, ktery v roce 1984, tehdy upoutan na nemocnicnim luzku, si do sveho deniku zaznamenal nasledujici vyznani: "Jana Hlavacova, at jsem chtel nebo nechtel, byl muj ideal zenske krasy. Od chvile, kdy jsem ji na pocatku 60. let videl v prvnim filmu... Pak hrala v mem prekladu Gorkeho Poslednich, ktere v Tylove divadle reziroval Alfred Radok, ale prestoze jsem na nekolika zkouskach byl, nepodarilo se mi s ni seznamit, jen jsem trnul a vsechno se ve mne sviralo nad tim, jak je tahle zenska krasna, jak je pro mne krasna, jako by nejakym zahadnym zpusobem v sobe spojovala vsechno, co se pro mne od detstvi ustalilo v absolutni predstavu zadouci zeny... Ach, Jana Hlavacova!" (Prevzato z knizky Marie Valtrove Herci lasky a osudu.)
Ctenar mi zajiste odpusti tech par prejatych radku, ale prave tyto naprosto verne vystihuji i moje pocity ­ prosim pri vedomi, ze jsem skutecne naprosto normalni zena. Ostatne, mnohym dalsim se staly jejich vzory treba Sophia Lorenova, Claudia Cardinalova nebo Brigite Bardotova. Proc tedy ne kultivovana a zensky krasna pani Hlavacova, s niz se spojuje na desitky krasnych filmovych, divadelnich, rozhlasovych aj. roli, jimiz oslovila nejen me. Pripomenme si napr. Mefistofeles ve filmu Kam cert nemuze, Isabella ve hre bri Capku Lasky hra osudna (na scene ND), Terezka v Petrinske romanci, Eva Filipova ve filmu Vsude ziji lide, Eva Kastnerova v Nebezpecnem veku, Hermie ve Snu noci svatojanskem, v rozhlasove hre Rozmarne leto jako Anna, Mirandolina v Goldoniho Mirandoline, Iris v Ze zivota hmyzu, v televiznim filmu Smrt a Blazena pani, v televizni komedii Ohnive zeny se vraceji, Andela v serialu Byl jednou jeden dum a mnohe dalsi. Jenom proste vyjmenovani by vyzadalo nejmene tri rukopisne stranky.
Pani Hlavacove byl v kvetnu 1985 udelen titul Zaslouzila umelkyne a v roce 1988 titul Narodni umelkyne, ale 5. prosince 1989 i s manzelem Ludkem Munzarem, rovnez vehlasnym ceskym hercem, se titulu Narodni umelkyne a Zaslouzily umelec zrikaji. Tezkou dobou pro ni byl dobrovolny odchod z prvni ceske sceny Narodniho divadla v listopadu 1990, coz je ovsem na dalsi a ne kratky clanek obdivuhodna zena obdivuhodneho talentu a obdivuhodnejsiho charakteru.
Pan Petr Kostka, sarmantni muz, idol zen vsech vekovych kategorii. Jiz ve tretim rocniku studii na Akademii muzickych umeni zaskocil za Eduarda Cupaka v Mesterhaziho Monice. "Tim okamzikem bylo odstartovano me stastne vykroceni na drahu hereckou," vyznava se herec v knizce Ornestinum Marie Valtrove. "Pan reditel Ornest mi nabidl angazma (v tehdejsich Mestskych divadlech prazskych ­ pozn. autora) vzdor tomu, ze jsem skolu jeste nedostudoval, a ja tuto nabidku prijal, aniz jsem vubec tusil, do jak kvalitniho souboru prichazim. Az casem jsem take pochopil, na jak vysoke urovni se tento soubor nachazi a predevsim jak nebyvale noblesni vztahy mezi herci tohoto souboru panuji. A uvedomil jsem si, co znamena pracovat v souboru tak kultivovanych lidi, jakymi byli kuprikladu Vaclav Voska, Svatopluk Benes, Jaroslava Adamova, Felix Le Breux, Jaromir Spal nebo Josef Kemr. Jenom stat vedle nich na jevisti, jenom zachycovat utrzky jajich vaznych rozhovoru o divadle, o zivote, ci sledovat jejich vazne i nevazne zabavy ve chvilich odpocinku, to vse nas mlade formovalo a vychovavalo jak profesne, tak i obcansky." Petr Kostka ma na svem seznamu desitky divadelnich roli a nemene tolik roli filmovych, televiznich, rozhlasovych.
Bude pro kazdeho z nas velkou cti setkat se s temito umelci na scene Noveho divadla. Prijdte se na ten herecky koncert podivat. Prijdte se potesit tim nadhernym souznenim dusi s postavami, ktere nikdy neexistovaly, anebo snad presneji existuji vsude a existovaly vzdycky ­ v kazdem z nas.
Nezapomente si rezervoat vstupenky na tel.: (416) 363-7686 pres den, navecer pak na tel. (416) 463-3182. Premiera se odehraje v patek 7. unora ve 20 hod., reprizy pak v sobotu 8. unora v 16 a ve 20 hodin a v nedeli 9. unora jen v 16 hodin.
***

Navrat na hlavni stranu