Ja, Georg Friedrich Handel
V patek 10. ledna 2003 uvidite v podani Premka Kubisty svetovou
premieru hudebni inscenace
Priznivcum divadelniho umeni se prostrednictvim pravidelnych predstaveni
Noveho divadla za tech vice nez tricet let jeho pusobeni nabidl
nejeden zajimavy divadelni zanr: drama, komedie, morytat, muzikal,
opereta... "ale jedno tady prece jen jeste nebylo,"
lehce oponuje Mirek Jaros, s nimz si povidam o zrodu nekonvencniho
dila s nazvem Ja, Georg Friedrich Handel.
"To, co chceme divakovi predvest, se tezko zarazuje do nejake
dramaticke kategorie, protoze to skutecne neni drama, ale ani
opera, a neni to ani zpevohra. V podstate to je koncert s pruvodnim
slovem skladatele, ktery je soucasne hlavni postavou dila, v nasem
pripade jim je G. F. Handel. A kdyz to tak vsechno shrnu, mohli
bychom tento utvar nazvat hudebni inscenaci ano, to je to
prave, protoze je tady neco hudby, neco dramatizace a smysluplneho
deni a neco legrace, to vse zabalene v krasnych dobovych kostymech."
Otcem myslenky byl pritel Premysl Kubista, profesionani pevec
s dvacetiletou zkusenosti v plzenske operete," zasvecuje
me Mirek Jaros, producent a spoluautor v jedne osobe. "Kdysi
totiz Premek, ktery v plzenske Nove komorni harmonii pusobi jako
pevec, dramaturg, manazer a konferencier, prisel s napadem, ze
muziku bude delat v dobovych kostymech a ze jeho manzelka s nim
bude zpivat veci pro zensky hlas. Ta myslenka se mi velice zalibila
a rikal jsem si tehdy, ze je ji treba dovest do konce. Pozadal
jsem tedy pana Jaroslava Somese, doktora filozofie a herce z Divadla
na Vinohradech, aby mi to slovo skladatelovo napsal. Dostal se
mi do rukou fascikl nadity fakty a detaily, takze jsem se musel
rozhodnout, co s tim mel jsem na vybranou: bud to nechat
lezet ladem anebo se do toho pustit sam. Vybral jsem si prirozene
to druhe. Moje zkusenosti z dob pusobeni v torontskem Novem divadle
(1978-86) mi rikaly, ze cesky a slovensky divak miluje hudbu,
ze miluje smysluplnou legraci a divadlo. Takze jsem nechal ve
skriptu to, co se mi z puvodniho textu hodilo, obohatil jsem dilo
humorem, pridal stavu a zivot a pozadal Brigitu Hamvasovou, aby
se ujala rezijni prace. Videl jsem totiz jejiho zdramatizovaneho
Villona a komedii Tri v tom a mohl jsem tedy posoudit, kolik toho
s lidmi udelala, aby dosla k takovemu vysledku. Tohleto je reziserka
pro nas, rekl jsem si..." vypravi se zaujetim spoluautor.
"Dramaturgyne a reziserka B. Hamvasova byla nadsena, dilo
se ji libilo. A hned na prvni zkousce se zrodila dalsi postava
tedy pro producentovu manzelku sopranistku Zdenku Jarosovou,
clenku torontske Small Chamber Harmony v jedne osobe, vlastne
hned dvojrole - Handlova sluzebna Marcelina, ve ktere pulzuje
obycejny zemity zivot jako protivaha zivota umelcova, a muza,
ktera Handla oslovuje a inspiruje k hudebni tvorbe (tu jsem si
jeste vymyslel k te sluzce). Takze Zdenka, pro kterou jsem musel
dialogy v textu jeste rozpracovat, nebude jen zpivat, coz je jeji
zivotni parketa, ale i hrat."
A pak uz mely udalosti pomerne rychly spad. "Zajistit predstavitele
hlavni postavy Handla bylo ukolem nejslozitejsim," pokracuje
Mirek Jaros ve vypraveni. "Na koho jsem se tenkrat obratil,
ten mi onemocnel, a navic vzhledem k tomu, ze jsem tady deset
let nebyl, zastavily se mi hodinky a ztratil jsem prehled o zdejsim
deni. Takze mi nevyslo angazovat pana Rubese, roli nemohl vzit
nikdo z oslovenych clenu Noveho divadla - Pavel Kral, Tomas Masek
a nakonec ani Bohous Maca. Nezbylo, nez umelce dovezt - pozadal
jsem profesionalniho pevce Premka Kubistu z Plzne, a ten roli
prijal. Reziserka s nim pracuje zatim na dalku, protoze do Toronta
pricestuje hned po Novem roce.
"Nikdy predtim jsem s takovym dilem nepracovala," uvadi
Brigita Hamvasova. Script jsem dostala do ruky jako monolog, z
cehoz jsem udelala pridanim postavy Marceliny a zdramatizovanim
pruvodniho slova hudebniho skladatele predlohu, kterou bych nazvala
dramatizovany pruvodce koncertem nebo hudebni komedie o dvou hercich
a ctyrech hudebnicich...," premyslela jakoby nahlas reziserka.
"Specifikovat zanr jednoznacne je pomerne slozite uz proto,
ze obe slozky - hudebni a divadelni - museji byt v rovnovaze,
pricemz obe slozky mohou stat i osamocene, ale na druhe strane
jedna druhou podnecuje a rozviji: hudba je tu pro dramaticky dialog
ilustracni a naopak dialog objasnuje hudbu. Vzhledem k tomu, ze
je hudba v teto inscenaci na vysoke urovni, tak je mym ukolem
dosahnout teto urovne i v pripade hereckych vykonu a vytvorit
sloucenim jiz dvou danych kvalit (hudby a dialogu) kvalitu treti
- jakysi metazanr, ktery muzeme v konecne fazi nazvat hudebni
konverzaci, v niz herecke vykony museji byt na zrovna tak vysoke
urovni, na jake je interpretace hudebni."
"Scenu uz mam promyslenou, na jevisti budou po celou dobu
hry zivi hudebnici, bude se pracovat se svetly," navazuje
Mirek Jaros. "Torontske hudebni teleso Small Chamber Harmony
ve slozeni Milan Bruner - fletna, Jaroslav Jarosil - violoncello,
Kevin Manaugh - kytara a Zdenka Jarosova - soprano znaji uz mnozi
z nasi komunity z jeho koncertu. Skladby, s nimiz na divadelni
scene vystoupi, jsou soucasti jeho repertoaru, budou napr. hrat
Handlovu Gavotte, Largo z opery Xerxes, Zdenka Jaroskova zazpiva
arii z opery Kralovna ze Saby i arii z opery Rinaldo."
To nejdulezitejsi na konec: svetovou premieru hudebni konverzace
Ja, George Friedrich Handel mohou priznivci umeni zhlednout
v patek 10. ledna pristiho roku od 20 hodin, reprizy pak v sobotu
11. ve 20 a v nedeli 12. ledna v 16 hodin v Joseph Workmann Auditorium
na 1001 Queen St. v Toronte.
Vstupenky si muzete rezervovat na tel. cislech: 416/782-6139,
416/293-9337, 416-293-5970. A jak znam nase verne divaky, zajem
urcite bude. Kazdy prece chce vedet, jak to bylo, kdyz ten genialni
hudebni skladatel Handel na vrcholu sve umelecke tvorby vzpomina
na Italii, Nemecko, Anglii, na sve pratele a zejmena na damy,
ktere ho zivotem provazely.
Prijdte se na usmevny vhled do vehlasne tvorive historie podivat
a prijdte se potesit nadherou ceskeho jazyka a barokni hudby.
Troska o baroku
Vnimavemu ctenari se pri jmenu George Friedrich Handel hned vybavuje
era, v nemz zil a tvoril - baroko. Obdobi, v nemz i pres neustavajici
valecne sarvatky v Evrope byly na spadnuti velke vynalezy, darilo
se architekture a umeni, zejmena pak malirstvi a hudbe, pro niz
je charakteristicky patos, vzrusena malodika a virtuozita formy
i vyrazu. Dvorsky balet se rozvinul na dvore Ludvika XIV., literatura
zpracovavala zejmena nabozenske namety, ve svetske literature
pouzivala vyrazneho jazykoveho projevu s duchaplnymi obraty a
slovnimi hrickami. V divadle je kladen duraz na prepychovou vizualnost,
ke slovu prisly perspektivni malovane dekorace, svetelne i zvukove
efekty, doslo k prudkemu rozvoji scenografie, poprve byl mezi
hlediste a jeviste umisten orchestr (v Benatkach).
Barokni usili o plne poznani zivota vsak dostava jinou podobu.
Poznavana skutecnost se meni ve znaky, symboly, ktere maji vyjadrit
nevyslovitelne a tajemne. Zatimco renezancni clovek chtel proniknout
k pravde kritickym rozumem, barokni clovek pravdu nehleda, byla
mu zjevena, a jde jen o to, jak ji bude prozivat. Barokni obdobi
jakoby k protikladu zdurazneni religiozity prislo s novymi svetskymi
radostmi, jakymi jsou bohatstvi - priliv zlata, stribra, koreni
a dosud nepoznanych surovin ze zamorskych objevu moreplavcu, vcetne
ekonomicky vyznamnych produktu, jakymi byly brambory, tabak a
kukurice, ktere doslova zachranily Evropu, jejiz pocet obyvatel
se pod tihou epidemii a valecnych vrav tenkrat snizil o tretinu.
Baroko plne rozporu - viz upjate Spanelsko cele v cernem, zatimco
Anglie se v zari barev jen topila - prineslo bohate, nadychane,
tezke a nekonvencni tvary, emoci a rozvernost. Zmizely renezancni
racionalismus, vyvazenost a usili o vsestrannou dokonalost, aby
byly nahrazeny mekkym hedvabim, krajkami, sponami a ozdobnymi
stuzkami. Muzi se oblekali vznesene a pestre mozna az prilis
zensky, kalhoty koncily u kolen a krajkovy satek u krku (zabo)
dal pozdeji vzniknout kravate. Zeny mestske na rozdil od vesnickych
zamenily ty zivutky cudne vystrizene u krku za velky siroky vystrih,
ktery odhaloval cela ramena. Novinkou se stal podpatek u bot,
ktere byly navic zdobeny sponami, krajkami ci brokatem.
Baroko je spojeno se jmeny pokrokovych stavitelu, jakymi byli
G. L. Bernini, F. Borromini, C. Fontana, A. Algardi, u nas znameho
stavitele napr. Jana Blazeje Santiniho-Aichla ci pozdejsiho Kiliana
Ignace Dientzenhofera, sochare Matyase Bernarda Brauna, maliru
Rubensem, Velazquesem, Rembrandtem, vznika nova hudebni forma
- opera, pricemz se hraje jak opera seria, tak i buffa, do uhlu
pozornosti se dostavaji housle Amatiho a Stradivariho, hraji se
dila Monteverdiho, Periho, Cavalliho; rozkvet zaznamenavaji oratoria,
ktera pise hlavne Handel (1685-1759), soucasnik Bachuv, Vivaldiho,
Stradelliho, nasich Zelenky, Stamice aj.
Je nutne si uvedomit, ze ceske zeme se probouzely z nicive pohromy
po Bile Hore, narodem jeste cloumala hruza z poprav ceskych panu
a z vyhosteni J. A. Komenskeho a dalsich vzdelancu do ciziny.
Ale rodici se svet barokni se chtel bavit
Vera Kohoutova