Navrat na hlavni stranu

Bacha, nezapomente si teplomer!
Ze mame v Kanade v kazde provincii potize se zdravotnictvim a lekarskou peci vi snad kazdy, co sleduje sdelovaci prostredky, a nebo si hleda rodinneho lekare. Rovnez si nehty hryzou ti, co mesice cekaji na prohlidku specialistou, nebo operaci odbornym lekarem. Nase "vlady" jim tvrdi, ze jednak nejsou penize (!!!) na zdravotnictvi, ale na jine politicke aktivity, ruzne studie, kanadske vlajky penize jsou, dale ze pry neni dostatek "doktoru", tedy lekaru.
Lekaru, co rozvazeji pizzy, jezdi s nakladaky, a v restauracich umyvaji nadobi jsou ve skutecnosti tisice a tisice, a stale pribyvaji! Ve skutecnosti vlady narod podvadeji, protoze nereknou pravdu: je nedostatek licencovanych lekaru!!! Lekari ­ cizinci, kteri prochazeji radou zkousek, navic je musi delat i vicekrat (okolo tisice dolaru za kazdou), jen veri a doufaji, ze se nekdy pred vlastni penzi jeste stanou praktizujicimi lekari v Kanade, ze prekonaji umyslne hozena polena pod nohy jak na Velke pardubicke a dokazi, ze jejich odborny standard je v mnohem vyssi nez jistych graduantu kanadskych a anglo-americkych. Lekaru ­ cizincu je tu cim dal vice nez tech par desitek, co uspeji. Neubyva jich, ale pribyva.
Uspeji vetsinou ti, co pochazeji ze zemi Britskeho spolecenstvi, z Afriky i Asie. Je zde v Kanade zcela urcite rasismus a predpojatost, zvlaste proti lidem z east bloku, jak to presne speloval me zene oficir ontarijskeho Ministerstva zdravotnictvi! Je to hruza. Spolecenske tridy?!?! Ano, nejmene dve!
V necem ma p. Ales Brezina pravdu, v jinem nikoli. Je to zde v Kanade pres ty problemy stale lepsi nez v byvalem Ceskoslovensku! Tam je to hruza na entou, pocinaje pojistovnami, a konce vybavenim nemocnic a poskytovanim zdravotni pece urcite urovne napriklad turistum! Nepocitaje zakoupeni si leku v lekarnach bez vsimneho!
Pri nasi posledni navsteve Kosic na Vychodnim Slovensku, domova me zeny, musel jsem na pohotovostni oddeleni Fakultni nemocnice Safarikovy university, a byl jsem tam hospitalizovan. Prvni sestra ke mne prisla a zeptala se, kdeze mam svuj teplomer. Vydesil jsem se a neveril jsem. Chyba, je to tak, pacienti si musi do nemocnice prinest svuj vlastni teplomer! Totez se pak opakovalo i pred obedem, kdyz jsem byl dotazan, kde mam pribor. Vice nepochopitelne bylo, ze ani na smradlavem zachode nebyl toaletni papir! "Coze, vy to nevite, ze si musite sam prinest pro sebe hajzlpapir??" Ne, ne, byl jsem tak blbej, nevedel jsem to, ani to vyse popsane, uz proto, ze jsem se nemohl nikoho na nic takoveho zeptat, byl jsem totiz na Emergency! Rolku toaletniho papiru mi venovala zenina kamaradka-kolegyne, kozarka z teze nemocnice!
V umyvadle se jeden nemohl umyt, protoze tam byl po cele dva dny plny bazant stare moci (a byl tam cele dva dny co jsem byl v nemocnici),
Odpadky po podlaze. Uklid pokoje se sesti pacienty byl smesny. Uklizecka s mokrym mopem byla hotova asi za 40 sekund, protoze zde plati heslo, "Co je mokre, to je ciste!" Sestricky postavali u stanicni sestry, neustale kourili a bavili se o vecech osobnich a soukromych. Tem bylo dobre, hodne se rehtali Lekari nebyli, a kdyz, tak to bylo jen sup sem-sup tam, bic a pryc.
Logicky jsem nemel u sebe v kapse tisice slovenskych korun, jen cestovni seky a kreditni karty. Ty ovsem nebrali, protoze tomu vubec nerozumeli, jak to pracuje, jak se tim da platit ucet. A ze mi za dva dny ucet narostl! Uz mne propousteli, ale propustit nemohli, protoze jsem byl cizincem a jako takovy jsem byl nucen platit jen a jen v hotovosti. Jeste ze se ma zena v tom uz trochu vyznala, a vyrazila do ulic kosickych nalezt automat, co by ji ty SK vysazel na ruku. Stalo nas to dalsich par hodin.
Po navratu domu do kanadskeho Londonu v Ontariu mi to pak nase draha a vzacna OHIP pojistovna do posledniho centu proplatila
Pocitam, ze Brezinovi se jeste nic takoveho nestalo, protoze by jinak zdravotnictv*i v Cechach, na Morave a na Slovensku tak nechvalil!
Ach jo, tech starosti.
"CELDA"
Poznamka: Pri OH v Calgary jsem mel v noci necekane prudkou alergii a musel jsem na emegency. Tam mi dali infuzi a poslali mne do dvacetistupnoveho mrazu ve ctyri rano. Poprosil jsem je, jestli bych mohl zustat do sesti, protoze v sest zacinala jezdit mestska doprava.
Ales Brezina
***

Navrat na hlavni stranu