Marketa Lazarova, Udoli
vcel a dalsi Vlacilovy filmy v Toronte
Cinematheque Ontario zahajila dalsi sezonu skutecne
prehlidkou filmu nekolika skvelych reziseru. Na prelomu rijna
a listopadu jsou to filmy jednoho z nejvetsich ruskych reziseru
Andreje Tarkovskeho. Obzvlaste jeho prvni filmy Andrej Rublev
a Solaris byly skutecne sokem, protoze po letech ateisticke
propagandy se objevily ze samotneho Ruska filmy, ktere hovorily
o vire, svedomi a lasce. Prvni z nich jde do davne minulosti k
maliri ikon Andreji Rublevovi. Druhy jde do vzdalene budoucnosti,
kdy se na kosmicke lodi zacalo zhmotnovat lidske svedomi v osobach,
kterym bylo nejvice ublizeno.
V minulosti jsme mohli videt Jackman Hall, ktera sidli v Art Gallery
of Ontario (317 Dundas St. W, Toronto) filmy Juraje Jakubiska
a letos na jare nejnovejsi ceske filmy. Pro listopad nam Cinematheque
Ontario pripravila prehlidku filmu Frantiska Vlacila. Vlacil
se narodil v roce 1924 v Ceskem Tesine. Vystudoval dejiny umeni
a estetiku. Jeho prvnim celovecernim filmem je Holubice z
roku 1960 (patek, 1. listopadu 2002 v 18:30), ktery ziskal cenu,
jak na festivalu v Benatkach, tak i v Cannes. Pribeh chlapce v
koleckove zidli a jeho vule zachranit zranenou postovni holubici,
ktera smeruje k Baltskemu mori je mnohdy oznacovan jako zacatek
nove ceske vlny. Promitani doplni kratky film Sklenena oblaka
z roku 1957. Nasledoval film Dablova past na motivy
romanu Alfreda Technika Mlyn na ponorne rece. K vrcholum
jeho tvorby patri vsak dvojice filmu, ktera vznikla jaksi soucasne
v roce 1967 Marketa Lazarova a Udoli vcel. Marketa Lazarova
(sobota, 2. listopadu 2002 v 16:30) byla v nekterych anketach
oznacena jako nejlepsi cesky film minuleho stoleti. Snimek na
motivy romanu Vladislava Vancury z doby, kdy do Cech pronikalo
krestanstvi a o lasce loupezneho zemana Kozlika a Markety Lazarove
(Magdy Vasaryove). Udoli vcel (utery, 5. listopadu 2002
v 18:30) bylo mnohdy ve stinu prvniho velkofilmu, ale patrne vypovida
vic o hledani Boha, o zavaznosti slibu, ktery plati i kdyz jej
chceme svoji vlastni silou zrusit. Muzeme zde videt fantasticky
vykon Petra Cepka jako Ondreje, ktery se objevi v radu a po vnitrnim
boji z neho odejde. Touha po stesti na rodne tvrzi se vsak zmeni
v tragedii, kterou sice Ondrej pomsti, ale nakonec se vraci do
radu, kteremu byl zasliben. Ironii je, ze kdyz tento film bezel
v dobe normalizace v Ceske televizi, tak cenzor ustrihl zaver
filmu, takze se film koncil pomstou, nikoliv navratem do radu.
V obdobi kolem roku 1968, presneji v roce 1969 natocil Vlacil
film, ktery predbehl dobu o tricet let Adelheid (ctvrtek
7. listopadu 18:30). Zapadni vojak (Petr Cepek) se vraci na severni
Moravu do pohranici, kde ma spravovat sidlo nemeckeho tovarnika.
Nerozumi si s lidmi, kteri prisli do pohranici rabovat. Zajima
se vice o knihy nez o majetek, ktery tam zustal. Ma k dispozici,
nemeckou sluzebnou, ktera, jak se pozdeji ukaze, je dcerou majitele
zamku. Prestoze nejsou schopni spolu komunikovat vyvine se mezi
nimi vztah, ktery vsak je stejne tragicky jako nenavist doby.
Po tomto filmu pak nastava upadek ceskoslovenskeho filmu a v prvni
polovine sedmdesatych let se az na vyjimky prakticky nic nenatocilo.
Vyjimkou snad byly pouze Hanakovy Obrazy stareho sveta v
roce 1972, ktere okamzite putovaly do trezoru.
Teprve v roce 1976 natocil Vlacil Dym bramborove nate (7.
listopadu 2002 ve 20:30) s Rudolfem Hrusinskym. I zde dava Vlacil
prednost venkovu a jeho poezii. Opet dochazi k neresitelnemu vztahu
mezi starnoucim doktorem Meluzinem a jeho mladou tehotnou a pri
tom ztrestenou pacientkou.
Prehlidku filmu ukonci trojice filmu z prelomu let sedmdesatych
a osmdesatych. Z roku 1977 pochazi Stiny horkeho leta (patek,
8. listopadu 2002 v 20:45), nasleduje film z roku 1981 Hadi
jed (pondeli, 11. listopadu 2002 v 18:30) o divce, ktera po
smrti matky hleda sveho otce a nalezne dementniho alkoholika.
Posledni z filmu je na motivy Josefa Capka Stin kapradiny (16.
listopadu 2002, v 16 hod.). Tento film byl natocen v roce 1984.
Listky, pokud nejste cleny Cinematheque Ontario lze koupit
pred predstavenim a stoji devet dolaru a 60 centu. Pokud jste
cleny klubu, pak cena listku je pet dolaru a 75 centu. Informace
o clenstvi dostanete na tel. cisle: 416/968-FILM nebo na www.bell.ca/filmfest
.
Ales Brezina
***