Navsteva senatoru z CR
MInule pondeli se konalo na Masaryktownu setkani
krajanu se zastupci Senatu z Vyboru pro zdravotnictvi a socialni
peci. Vedouci delegace byl MUDr. Tomas Julinek z ODS v Brne. Dale
prijeli pani Daniela Filipiova MSc. ze stejne strany a Jan Hadrava
z US. Zeptali jsme se senatora Hadravy, ktery byl starostou obce
Loket a nyni je mistostarostou tohoto turistickeho mista, co je
ucelem teto cesty:
JH: Prijeli jsme v sobotu, v nedeli jsme se tedy venovali
odpocinku a shledli jsme krasy Toronta. Dnes jsme navstivili nemocnici
sv. Michala. To bylo velice pracovni a podnetne. Diky tomu jsme
se neco dovedeli o kanadskem zdravotnim systemu. Dale jsme byli
v ontarijskem parlamentu. Dnes vecer je setkani s krajany. Zitra
odletame do Ottawy, kde mame setkani na ministerstvu zdravotnictvi.
Chceme se orientovat nyni na veci socialni. Zajimame se o zalezitost
lidi, kteri se nemohou pohybovat, o situaci starych lidi, jak
jsou tyto otazky v Kanade reseny. Chceme se dovedet take, jak
tento system zde funguje. Dale navstivime Kanadsky senat, protoze
predpokladame, ze se v Cechach bude do sesti let menit Ustava
a zajima nas jak jsou jine parlamentni systemy vyladene.
ABE: Byli jste necim prekvapeni?
JH: Samozrejme jsme meli dosti dukladne materialy, ktere jsme
si procetli, ale spis nas zajimaly problemy, coz nam potvrdili
dnes v nemocnici. Kanadska a ontarijska vlada stoji ve zdravotnictvi
a ve skolstvi pred mnoha zmenami. Byla ustanovena komise pana
Romanoffa, ktera ma dat nezavisly posudek. Podle toho posudku
je skutecnosti, ze mnohe provincie jdou svou vlastni cestou. Nektere
provincie chteji byt vice americke, prestoze Kanada ma typicky
evropsky model.
ABE: V cem jsou slabosti a prednosti ceskeho systemu?
JH: Cesky system se v tuto chvili kanadskemu systemu zdravotnictvi
velmi blizi. ale mnoho nemocnic se objevuje v cervenych cislech.
Dochazi k tomu, ze jsou nektere nemocnice ruseny, ze maji takove
dluhy, ze nemohou platit za leky, elektrinu a plyn. To jsou naznaky
toho, ze ten system se musi zmenit. Je to dukaz toho, ze nemocnic
je prilis a ze s penezi neni racionalne nakladano. Je nutne nastartovat
sebekontrolni mechanismy a je nutne, aby se mezi pacienta a lekare
nestavel silny administrativni aparat.
ABE: Je to vubec mozne, neporoste naopak diky tomu prave administrativa?
Zrusite nemocnice, ale administrativni urady zustanou
JH: Tady to nebezpeci vzdycky hrozi. V Italii vznikl urad
pro likvidaci uradu a ten byl nakonec velice silny, ale neucelny.
Myslim si, ze tato cesta bude velice dlouha, tato vlada bude spise
hledat zdroje u danovych poplatniku a starat se o chod tohoto
systemu. Ale hlavni zodpovednost se musi prenest na pacienta a
doktora.
ABE: Neco podobneho se deje v Horske nemocnici ve Vrchlabi, presto
tato nemocnice narazi, protoze leci dosti nekonvencnim zpusobem.
Do jake miry legislativa muze zasahovat do zpusobu lecby?
JH: Legislativa ma moznost do techto veci zasahovat. Ve Vrchlabi
je to velice komplikovana otazka, protoze rada doktoru souhlasi
s timto nekonvencnim zpusobem lecby a rada je proti.
ABE: Byli jste zde nejen kvuli zdravotnictvi, ale i kvuli socialnim
otazka. Do jake miry jste se zajimali o otazku Romu, kteri opustili
pred casem CR?
JH: Tato otazka neni primo naplni teto cesty, myslim si, ze
zde nemaji nejake vaznejsi problemy. Je to zeme, ktera ma v tomto
ohledu velke zkusenosti. Romove zde splyvaji se svym okolim, zatimco
romska otazka v CR je velice komplikovana, protoze majoritni spolecnost
neni takova jako majoritni spolecnost v Kanade.
ABE: Presto je zde urcita zmena k lepsimu. Staci se podivat
do novin z roku 1992 a 2002
JH: Latentni rasismus je stale v nasi spolecnosti dost silny,
ale zlepsila se situace v pravni oblasti. Soudy se naucily pojmenovavat
veci pravymi jmeny, zatimco v devadesatych letech vetsinou soudci
polemizovali s tim, jestli je neco rasisticky cin nebo neni. Mnozi
obcane berou Romy jako skupinu, na kterou se nejvice doplaci a
dochazi k tomu, ze mnohe radnice celou situaci resi zpusobem,
ktery hranici s rasismem. Takovym prikladem jsou Romove, kteri
ziji ve stredu mesta. Radnice proda jejich domy soukromemu podnikateli
za pakatel a on je zacne daleko tvrdsim zpusobem vystehovavat.
Vychazi z jejich mentality, ze mu ledacos podepisou. Oni odchazeji
a radnice se tvari jako kdyby se ji to netykalo. Jako kdyby to
nebyl socialni problem. Tvari se, jako ze je to podle zakona.
Zustava to vsak socialnim problemem a stale vice se tito lide
dostavaji mimo spolecnost. Z toho duvodu jsem zastancem tzv. pozitivni
diskriminace, ze by se melo Romum pomahat, aby meli svoji inteligenci,
aby byli programy pro ne, ktere je budou do spolecnosti vtahovat.
Aby ziskali sebeduveru, aby meli sve vzory. To se myslim u nas
nedeje dostatecne.
ABE: Budete o tomto problemu s nekym zde hovorit?
JH: Je to dobre tema, protoze Kanada ma v tomhle ohledu urcite
zkusenosti.
ABE: Do jake miry vasi kolegove zastavaji stejny postoj, co se
tyka "pozitivni diskriminace"?
JH: Zde se budeme lisit senator od senatora a pujde to napric
politickymi stranami. Ja sam osobne jsem studoval, jak tento problem
byl resen v Americe a vidim, ze to melo sve vysledky.
A. Brezina