Smireni v Sudetech
Je nedele patnacteho zari a z Hornich Teplic nad Metuji na Broumovsku
se tahne stoupajici polni cestou v desti a za sychraveho podzimniho
pocasi dlouhe procesi. Jeho cilem je nedaleka Bukova hora, presneji
misto nahleho terenniho zlomu, kteremu se poslednich padesat sedm
let mnozi lide vyhybali a radeji ho oklikou obesli. Nedivme se,
vzdyt toto misto neni pouze obycejny kus zdejsi zeme. Ma svoji
zvlastni pamet, zachovalo si svoji mystickou schopnost vypovidat,
bolestnym mlcenim kricet a nedopustit, aby definitivne zaklapla
brana zapomneni.
Vubec, i ono procesi je zvlastni. Prestoze jeho ustrednim heslem
jsou pojmy jako smireni a odpusteni, nejde zdaleka o pout ryze
nabozenskou. Ta sice zacala ekumenickou bohosluzbou v teplickem
marianskem kosteliku, ale presah vlastniho nabozenskeho obsahu
a formy zretelne ukaze dalsi prubeh.
Had poutniku se v zalesnene prolakline staci okolo pietne upraveneho
mista se sklonenym kamennym kvadrem zdobenym reliefem krize. Jiz
prvni, svetsky projev dava tusit, ze toto neni misto zazraku.
Zde andele neprispechali zachranovat. Zde nikdo nevstal z mrtvych,
ani tu nevytryskl pramen lecive vody. Nic z toho. Naopak. Tady
vitezilo samo peklo.
Otcove pojidali kysele hrozny a synum ted trnou zuby, zni
ztichlym lesem starozidovskeho uslovi. Recnik vi, proc to rika.
Tady se totiz umiralo. Stojime u krize smireni, presne v miste,
kde bylo 30. cervna 1945 zavrazdeno triadvacet zen, deti a starych
lidi. Cynicky receno, octli se v nespravny cas na nespravnem miste.
A nejenom to, mluvili nespravnou reci, i kdyz se mezi temi sudetskymi
Nemci nachazela i jedna Ceska, a jeste k tomu byli neschopni pozadovaneho
pracovniho nasazeni. Koneckoncu jejich rady doplnoval i nekolikamesicni
kojenec. Ale predevsim je zla hra osudu svedla dohromady s ustredni
postavou celeho dramatu - kapitanem ceskoslovenske armady Vaclavem
Svobodou. Ten zabavoval se svymi lidmi nemecke majetky a mistni
obyvatelstvo posilal jednak na praci, jednak jej, pod zaminkou
vysidlovani nacistu, transportoval pres blizke hranice na uzemi
jiz polskeho Slezska. Polaci vsak onen transport triadvaceti vratily.
Nedosel vsak od hranic daleko. Vojensky rozkaz znel zlikvidovat.
Tento zlocin nebyl nikdy potrestan. Pachatele sice cekalo vysetrovani,
ale prisel rok ctyricet osm a s nim i komunisticka justice, ktera
je zbavila viny pro nedostatek dukazu.
Stojime u smirciho krize na Bukove hore, poslouchame slavnostni
prednes s hudebnim doprovodem, na piskovcovy symbol dopadaji
kapky svecene vody, pokladaji se vence a do toho vrni televizni
kamery a slehaji blesky fotoreporteru. K dalsi casti programu
sestoupime po vznikajici lesni pesine lemovane triadvaceti ciste
zlutymi kameny. Ceka nas odhaleni ctyrmetrove piskovcove plastiky
- dvou kamennych bloku se sterbinou ve tvaru lidskeho tela. A
to je zaroven prilezitost pro vzacne hosty z rad politiku a diplomatu.
Slovo ma predseda Senatu, Petr Pithart, ktery pripomene zasluhy
vojaku v boji proti nacismu. Lubomir Zaoralek, predseda Poslanecke
snemovny, odmita odpovednost tehdejsi vladni politiky na zdejsich
udalostech. Velvyslanec Spolkove republiky Nemecka oceni proces
sblizovani mezi Cechy a Nemci, poslanec Evropskeho parlamentu
a predseda Sudetonemeckeho landsmansaftu, Bernd Posselt, zase,
krome toho, ze ukaze nasim politikum jak spravne recnit - strucne
a vecne - zdurazni i myslenku, ze smyslem dnesni akce neni historicka
analyza, ale "pouze" to smireni. Uprimny potlesk za
osobni odvahu sklidi i starostka Teplic, ktera vyslovi nadeji,
ze tento zlocin zde zustane i zlocinem poslednim.
Dusi celeho projektu smireni jsou vsak neziskova obcanska sdruzeni
Tuz se Broumovsko v cele s nedavnym ekologickym revolucionarem,
dnes jiz vedoucim spravy Chranene krajinne oblasti Broumovska,
Janem Pinosem, a sdruzeni Inex. Tyto subjekty vnesly do
teto ponekud zapomenute casti zeme Ceske novy duch, novy styl
komunitni prace, a take nove projekty a iniciativy. Zminene okolnosti
v pripade teplickeho smirciho krize, tedy ze naznaceny proces
smireni neni puvodni a od starousedliku vychazejici aktivita,
jsou predmetem kritiky az odmitani obdobnych snah o sblizovani
se s puvodnim, vyhnanym sudetonemeckym obyvatelstvem, respektive
s jeho potomky. Svuj nesouhlas s nevyvazenosti a nepatricnosti
realizovaneho projektu smireni vyjadrili kritikove originalnim
zpusobem - instalaci ctyriadvacateho kamene venovaneho vsem
tem, na ktere se zapomnelo. Inu, vyrovnani v ozehave sudetonemecke
otazce je i s odstupem vice jak pulstoleti pro mnoho lidi stale
neprijatelne.
Organizatori akce smireni vsak neopomenuli dat prostor i onem
kritickym hlasum v ramci diskusniho fora, jenz zavrsilo tuto teplickou
nedeli. Na podiu v mistnim kine zasedl jak historik, tak i pametnik
tehdejsich udalosti, dale zastupce broumovskych Nemcu, ba i sam
velvyslanec Jihoafricke republiky v CR, jiste nejkurioznejsi host
tohoto dne. V hledisti pak, mezi mnoha mladymi lidmi, bylo mozne
zahlednout i slavnostni uniformu vojenskeho veterana.
Zrejme nas ceka jeste mnoho diskusi mezi Cechy a Nemci, abychom
se priblizili k podobnemu vyrovnani vztahu, k jakemu dospeli se
svym germanskym sousedem napr. Francouzi a Holandane, ale, myslim,
ze one nabozenske dimenzi reprezentovane pokorou, pokanim a odpustenim
se nevyhneme. A tady je teplicky pokus leta pane 2002 o smireni
malym zazrakem. Jedinym, ktery se kdy na Bukove hore stal. Jenom
nevim, jestli jsme se dostatecne, pres to vrceni kamer, cvakani
fotoaparatu a okukovani znamych tvari prominentu, do te zminovane
dimenze dokazali ponorit. Osobne mam za to, ze se na Bukovou horu
musim jeste vratit. Nejlepe uplne sam.
Miroslav Petr - zari 2002
***