1. zari
Toto datum bylo pro mne v mem detstvi symbolem jakesi zakyslosti.
Na tomto pocitu nezmenil nic ani rozhlas, ktery od rana hral skolakum
do kroku, ani optimisticky projev ministra skolstvi Kaudy, ktery
jsme ve skole vyslechli pro zmenu z rozhlasu skolniho. Reproduktor
umisteny hned vedle obrazu prezidenta Novotneho se rozezvucel
vzdy sedm minut pred osmou hodinou a oznamoval ruzne novinky,
kterym jsme vetsinou jako deti nerozumely. Zde jsem vsak zaznamenal
prvni prunik do medialni sfery, kdyz reditel Beza oznamil cele
skole, ze se mi ztratily nove kecky, jak se rikalo univerzalni
obuvi nad kotniky, ktere nahrazovaly funkci dnesnich adidasek.
Slouzily jak do divadla, tak ke garazove kopane, ktera se hrala
na placku, kde bylo sedm garazi pro 80 rodin. Tento projekt pochazel
z doby, kdy se snilo o tom, ze kazda desata rodina bude mit auto.
Jelikoz kecky vzaly za sve behem prazdnin, patrily nove k prvozarijove
vybave. Tato utecha vsak nedokazala suplovat pocit ztracene svobody,
ktery s timto dnem na deset mesicu prisel.
Prveho zari bylo zkratka smutno. Pravda, o cizine vypravely pouze
prazdninove reportaze inzenyru Hanzelky a Zikmunda, ale letni,
jak rika psycholog doktor Zdenek Matejcek, zpusob vyuky mel take
neco do sebe. Nebyt letnich prazdninovych poznatku, nedozvedel
bych se nic o tom, jak jsem prisel na tento svet a nemel bych
prakticke poznatky s tim spojene. Navic jsem z toho mel jeste
ekonomicky zisk 1 Kcs. To teta Marta spojila vyuku s financni
motivaci. Vzala kozenou cernou tasku, dala do ni cerneho kralika
(ramlici), druhou korunu pro pana Bulise, ktery mel cerneho kralika
(samce) a abych pana Bulise hezky pozdravoval. Nejenze jsem pozdravoval,
ale i nalezite se poucil. Proti tomu byla kapitola o tom, jak
se objevuji pulci v rybniku obycejnou teorii a kdyz prisel pred
ukoncenim ZDS pan doktor s pani doktorkou a divky z 9 A sly do
9 B, zatimco chlapci z 9 B sli do 9 A, mohli jsme informovane
a zasvecene diskutovat.
Prazdninova vyuka mela i dalsi discipliny. Jednou z nich byl fotbal
mezi kupkami sena. Hralo se ve Straznem, coz bylo v Krkonosich
na svahu a stryc Jaroslav, ktery byl trenerem ve vsech disciplinach,
nas vedl k tomu, ze utok musime vzdy vest do kopce, odkud se pak
strilelo na branku smerem do udoli. Kupky sena slouzily jako branky.
Pokud strela byla dostatecne tvrda, mic v teto kupce zmizel a
hra se musela na znacnou chvili prerusit.
Stryc Jaroslav byl nejen vynikajicim fotbalovym trenerem, ale
byl koucem snad ve vsech disciplinach, vcetne jizdy na motocyklu.
Vsak take odmenou za praci na sene byla jizda na cezete s nim
do Vrchlabi a zpet. Jindy zase pujcil motorku bratranci Jardovi,
ktery ji mohl otestovat na ceste k lesu a zpatky. Jelikoz mu bylo
dvanact, byl to cin odvazny. Vrcholne cirkusove cislo bylo pak,
kdyz jsem s nim na tandemu projel tuto stometrovou vzdalenost.
To jiz stryc Jaroslav nevydrzel, natocil klickem svoji osmimilimetrovou
kameru a zachytil tento okamzik na celuloid. Stryc Jaroslav mel
nejen kameru, ale i dalsi poklady. Jednim z nich byl gramofon
na klicku a mnozstvi desek s rychlosti 78. Voskovec a Werich na
zacatku mluvili ponekud rychleji a zvysenym hlasem, ke konci nahravky
jejich hlas jaksi zvaznel. Jindy Spejbl neco vysvetloval Hurvinkovi
a pak najednou opakoval jednu vetu, dokud se jehla neposunula
dal. Kdyz uz to tak sumelo, ze nebyl slyset puvodni hlas, vymenila
se jehla, natocil se opet gramofon a jelo se dal. Kdyz jsme hrali
v sestapadesatem proti Brazilii, nesel proud. Stryc vytahl odnekud
valecne radio na baterky. Byl to vojensky kufr. V radiu to zachrastilo
a chraplavy hlas oznamil pres ocean vitezstvi 1:0, ze branku vstrelil
Moravcik a ze Dolejsi chytil penaltu. Stryc Jaroslav si zkratka
dokazal poradit se vsim. Kdyz mu vypadly pojistky, tak nekupoval
nove, ale dal tam hezky kablik a ono to take fungovalo. Zdrojem
techto pokladu byly jednak Sberne suroviny, kde stryc pracoval,
jednak bazary, o kterych mel dokonaly prehled. Byla to mimoskolni
vychova, na kterou i po pul stoleti rad vzpominam.
Ne, 1. zari nebylo mym oblibenym datem, jak jiz jsem rekl v uvodu,
byl to den zakysly a tak nevim proc by se letos vzhledem k povodnim
nemohlo posunout treba o mesic. Aspon by se deti z alternativni
vyuky naucily neco noveho, o cem by mohly v roce 2052 vypravet
svym vnukum. Pri nejmensim budou vypravet o letosnich povodnich.
Ty se jen tak nezapomenou.
Ales Brezina