Biskup Jiri Padour slouzi msi v kostele sv. Vaclava
Torontske setkani
Koncem sedesatych let slovensky reziser Dusan Hanak natocil kratky
film Mse. Brzy putoval do trezoru. Pozdeji, kdyz jsem s
nim o tomto filmu hovoril, tak mi rekl, ze nejsilnejsim momentem
byl okamzik, kdy devadesatilety knez vystupuje na kazatelnu. "Byla
v tom nepredstavitelna sila viry," vzpominal. Cenzura vsak
nemela rada pribehy o vire.
Vzpomnel jsem si na tento rozhovor, kdyz minule utery vystupoval
z letadla Al Italia papez Jan Pavel II. Odmitl jakoukoliv pomoc
a pomalu sesel po schudkach letadla. Toto gesto zapusobilo nejen
na pritomne celebrity, ale i dokonce na sdelovaci prostredky.
Kanadska televize tento okamzik nescetnekrat opakovala. Dokonce
i ja jsem mel pocit, ze se o to musim s nekym sdelit. Zavolal
jsem tedy do prazskeho rozhlasu, jestli nechteji o tom zpravu.
Reakce byla pozitivni. Zpravu jsem odeslal. Po chvili jsem dostal
odpoved, jestli bych to mohl zkratit. Coz jsem udelal. Nejak se
tam vsak zacal vytracet ten motiv toho, co bylo na teto udalosti
jedinecne. Jake bylo vsak moje prekvapeni, kdyz v rannich zpravach
v 7:00 se ozvala reportaz nejakeho Romana Chlupateho z Toronta,
ktery vylicil, jak vysokozdvizny vozik dopravil papeze z letadla.
Podival jsem se do torontskeho seznamu. Zadny Roman Chlupaty zde
nebydli. Za celou dobu sve novinarske prace jsem se s nim nesetkal.
Mozna se mylim, ale mel jsem pocit, ze nekdo v Praze udelal tuto
zpravu z internetu.
Proc o tom hovorim, abychom si uvedomili, ze "cenzuru komunistickou"
totiz nahradila "cenzura internetova". Pred tim byly
vsechny noviny stejne, protoze to vyzadoval komunisticky cenzor.
Dnes jsou vsechny noviny stejne, protoze mame vsemocny internet.
Jak tedy znela puvodni zprava: V utery v trinact hodin sedm minut
vychodokanadskeho casu pristalo na torontskem letisti letadlo
Al Italia, ktere privezlo do nejvetsiho kanadskeho mesta Toronta
na Svetove dny mladeze papeze Jana Pavla II.
Nad touto dva roky planovanou cestou visely dlouho otazniky, vzhledem
k zdravotnimu stavu Jana Pavla II. Ke vsemu v pondeli radila v
Torontu boure a okoli Toronta postihlo tornado. Pri priletu Jana
Pavla II. vsak svitilo slunce a bylo 24°C.
Nejvetsim prekvapenim vsak byl samotny Jan Pavel II., ktery vystoupil
z letadla svezi a sesel o holi po schudcich z letadla. Zde po
hymnach Vatikanu a Kanady ho uvital ministersky predseda Jean
Chretien: "Vase excelence, je moji velkou cti vas privitat
jmenem Kanadanu na Svetovem dnu mladeze" Jean Chretien dale
zduraznil papezuv boj za lidska prava, ktery pomohl k osvobozeni
Polska z totalitniho systemu i jeho mirove usili na celem svete.
Papez nejprve francouzsky podekoval za prijeti a pak anglicky
pozdravil ucastniky setkani, kteri se sesli na torontskem Exhibition
Place, kde byli videt mezi mladymi lidmi ze sto sedmdesati zemi
i ti, kteri nesli ceske vlajky.
Potom odvezl papeze Jana Pavla II. k odpocinku po ceste vrtulnik
na Strawberry Island na jezere Simcoe.
O den pozdeji, to jest ve stredu, jsem mel moznost se ve farnosti
svateho Vaclava setkat s mladymi lidmi z Cech. Biskup Jiri Padour
hovoril o smireni a o tom, v cem Kristus je jedinecny. Nabada
k lasce, dokonce k lasce k nasim nepratelum.
Bylo zajimave sledovat, jak se ze skupiny mladych lidi stava spolecenstvi.
Najednou zde bylo neco, co je spojovalo. Chvilemi si clovek pripadal
skoro az jako vetrelec nebo mu bylo lito, ze do tohoto spolecenstvi
nezapada. Snazil jsem se postihnout, co je pro mlade lidi tim
spolecnym jmenovatelem. Pro jedny je to prave neuveritelna atmosfera
takoveho setkani. "Pochazim z nekrestanske rodiny. Nebyla
jsem pokrtena a k vire jsem se dostala pres sveho chlapce, kdyz
jsme se meli brat. Takove velke setkani mladych vericich lidi
prozivam poprve," rika studentka vysoke skoly ekonomicke
v Usti nad Labem. Pri studiu ji vadi, ze nemuze se svymi spoluzaky
o otazkach viry hovorit. "Toto prostredi je mnohem otevrenejsi,"
dodava.
Katka, tiskova mluvci cele skupiny odpovida na otazku, co ji privedlo
do Toronta: "Setkani se svatym Otcem, je to obrovska osobnost,
ktera dokazala spojit narocnost na cloveka s laskou. Nehleda zkratky,
nehleda jednoducha reseni. Ma rad mlade lidi a je videt, ze kdyz
je mezi nimi je v daleko lepsi kondici nez kdyz je od nich oddelen.
Rozumi jim."
To, ze Jan Pavel II. ma skutecne rad mlade lidi se potvrdilo
i o den pozdeji na Exhibition Place. Ve svych slovech vsak stale
upozornoval na Kristuv priklad:
"Mladi z Kanady, Ameriky a vsech casti sveta! Hledice na
Jezise, muzete se naucit, co to znamena byt chudi v duchu, pokorni,
milosrdni; co to znamena hledat spravedlnost, byt cisti srdcem
a siriteli pokoje.
S pohledem uprenym na neho muzete objevit cestu odpusteni a smireni
ve svete, ktery je casto v zajeti nasili a teroru. Tuto tragickou
tvar lidske zloby jsme zakusili s az dramatickou zrejmosti behem
minuleho roku. Videli jsme, co se stane, kdyz vladnou nenavist,
hrich a smrt.
Avsak dnes Jezisuv hlas zazniva uprostred naseho shromazdeni.
Jeho hlas je hlasem zivota, nadeje, odpusteni; je hlasem spravedlnosti
a miru. Naslouchejme mu!"
Do Toronta dorazila i skupina duchovnich v cele s biskupy Esterkou
a Padourem. V patek po bohosluzbach jsem mel moznost polozit panu
biskupovi Jirimu Padourovi nekolik otazek:
ABE: Proc se tento den jmenuje Svetovy den mladeze, nikoliv
Svetovy den katolicke mladeze?
JP: Tento den vyhlasil svaty Otec a znamena to den, ktery
je urceny mladezi, pro mladez. On ma kompetenci oslovit mlade
lidi z katolicke cirkve. Je zde vsak take rozmer ekumenicky. Muze
se ho zucastnit kdokoliv z krestanu, ale i z nekrestanu. Vcera
mezi nami biskupy byli i zide nebo moslimove, kteri tam prisli
v ramci jakesi reprezentace, ze solidarity. To je v ruznych stupnich
a ruznych narodech rozdilne. Pri Svetovem dni mladeze se uplatnuje
hlavne ten prvek mladeze. Muze se pridat kdokoliv.
ABE: V cem je jedinecnost katolictvi?
JP: Je to spolecenstvi s Kristem. Krestanstvi bez Jezise Krista
je nemyslitelne. Proste on je jadrem cirkve, evangelia, milosti.
Je to Bozi syn. To je vyznani vsech krestanu. Katolici jsou presvedceni,
ze v kontinuite nesou mravoucny, veroucny a svatostny obsah vseho,
co nam apostole zanechali. Katolictvi usiluje o to, aby bylo vseobecne
prijatelne, ale s veskerym obsahem Kristova odkazu. Nemuzeme tedy
opominout zadnou svatost, ci princip jednoty, kterym je i papezova
petrovska sluzba.
ABE: V ceskem protestantismu se klade v posledni dobe az nezdravy
duraz na Stary zakon, neni v durazu na Novy zakon katolictvi konsistnejsi?
JP: Jsem o tom presvedcen, obzvlaste ve vedomi identity samotne.
Jinak bych se neodvazil posuzovat ty ostatni smery. Tech je vsak
hodne a ja je respektuji do te miry, do ktere je mohu intelektualne
sledovat. Co je vsak podstatne, ze dnesni clovek neni schopen
obeti a prave tato obet je jadrem celeho vykoupeni. Mimochodem
je zakomponovana v Posledni veceri do obsahu, ktere rikame eucharistie
a kterou produkuje cirkev na vsech stranach po cela staleti v
podobe mse svate.
ABE: Neni nemoc teto spolecnosti prave v tom, ze neni ochotna
k obeti?
JP: Kristus nejen obet nepopira, ale naopak ji dava smysl.
Kristus sam rika: "Coz nemusel mesias to vse trpet a tak
vejit do sve slavy?" Prave v tom slove nemusel je
zakonitost. Zkratka se to muselo stat. Kdyz to rikal programove,
tak Petr namita: "To se ti nikdy nestane!" Kristus vsak
odpovida: "Odejdi satane!" Protoze je to mysleni lidske.
Tak se stane, ze lidske veci zdanlive humanitni se stanou protihumanitni.
Komunismus chtel take rovnost pro vsechny, ale bylo to za
cenu mrtvol. Jednu strukturu nahradil jinou hierarchickou strukturou.
Cirkev s timhle musi pocitat a musi s tim bojovat. Ve feudalismu
cirkev prorostla s moci a nyni to musime s odstupem reflektovat,
coz se stalo behem svateho roku, kdy se papez distancuje od vsech
nepratelskych postoju cirkve vuci vsem ostatnim. To jest tam,
kde udelaly deti cirkve chybu. To je kajicnost, kterou udelal
on sam oficielne a myslim si, ze je to uzasne gesto, ktere nas
provazi do budoucnosti. Cirkev potrebovala sestoupit do pokorne
polohy, ktera musi zustat obecna a tak bude plnit Kristuv odkaz.
ABE: Cim si vysvetlujete statisticky odklon lidi od cirkve?
JP: Je to jejich chyba. V kostelech zustavaji lidi verni.
Prece viru nemuzu zmenit za rok nebo po peti letech. To je vec
celozivotniho postoje. Plati zde podobenstvi o rozsevaci. Nekdo
vyda tricet, nekdo sedesat a nekdo sto procent. Tento odklon statisticky,
neni totalni odklon. Krestanske poznamenani nasi kultury je trvale
a neznicitelne. Aktivni krestane pokracuji dal prave na te autenticke,
ekumenicke ceste. Jestli cirkev udelala nejakou chybu? Moje matka
byla po mrtvici, spolecnost je jakoby po mrtvici a i cirkev je
ve stejnem stavu. Po ctyriceti letech utisku nemuzeme jednat jako
normalni spolecnost, ktera se jen tak otrepe a jde dal. Jsme spolecenstvi
hrisniku, nemocnych lidi, starych lidi, deti, ktere vstupuji do
zivota. My nemuzeme zmenu vytvorit organizaci. Zustava naopak
hluboka zkusenost, ktera nas nese dal a my se bez statniho aparatu
velice dobre muzeme obejit. My ho vsak nechceme nechavat stranou,
protoze my jsme obcany. My vlastne hledame sve misto a musime
strpet mnoho predsudku, ktere si cirkev vyslouzila a potom skutecne
nemuzeme zapomenout na povrchnost, hloupost a zaujatost mnoha
lidi. To tam patri samozrejme.
ABE: Presto vidime v cirkvi dva typy lidi, jeden ktery to vnitrne
probojuje a vedome se pro krestanstvi rozhodne, druhy je klasicky
krestan, ktery prodelal krestanskou vychovu. Vidite, ze se v posledni
dobe pomer techto dvou skupin meni anebo je situace stale stejna?
JP: Je pravdou, ze pri otevrenem pronasledovani dochazi k
velkemu ubytku, ponevadz zde prichazi existencni strach. Vira
nebyva argumentovana zevnitr, cili je krehka. Po uvolneni nastava
rozkvet, ale zase jen na povrchu. Takze to chce opet nejaky proces.
Clovek musi byt sam se sebou trpelivy. Jednotlive vazby se musi
vytvorit. Musi dojit k mnoha dorozumenim, psychologickym, socialnim.
Takove preskupovani patri do naseho zivota: jde o to, abychom
delali to, co delat mame a delat to poctive, se subjektivnim presvedcenim,
s uprimnou mysli. Mozna to bude potreba dorovnat a ja te oprave
musim zustat otevreny. Musime si tedy zachovat otevrenost a pokoru
k tomu zrajici.
ABE: I behem komunismu byla v evangelicke cirkvi rozvinuta
prace s mladezi, v katolicke cirkvi tomu tak nebylo, jaka je situace
dnes?
JP: Musim vas opravit, i kdyz jsem nemel statni souhlas k
duchovni cinnosti, tak jsem mel kolem sebe sto padesat mladych
lidi okolo dvaceti let. To dnes nema zadny farar ve sve farnosti.
Nikomu jsem nic nenarizoval a z nich se petadvacet rozhodlo pro
reholni zivot. Tito lide se rozhodli pro duchovni zivot. My jsme
nezili v strukturalni organizaci, ale bylo to deset patnact lidi,
kteri se spontanne sesli. Metodicky jsem s nimi pracoval tri az
sedm let. Zde jsme probirali Stary i Novy zakon, patristiku, Druhy
vatikansky koncil, elementarni veci, etiku. Ja jsem za tuto zkusenost
velice vdecny. V te dobe take pracovali hodne salesiani ve svych
chaloupkach. To byly tisice lidi, kteri se zacali organizovat.
Toto vse muzeme ted delat oficialne, ale oficialne nam nemuze
nikdo dodat ducha. Toho si muzeme vyprosit, na toho musime trpelive
cekat a pokorne ho prijmout. Na tom jsme za pronasledovani i ve
svobode stejne.
ABE: Jak hodnotite toto torontske setkani?
JP: Byl jsem na setkani v Czenstochowe, v Parizi a Rime. Nejvice
na mne zapusobilo setkani v Parizi. Protoze jsem si byl pak jisty,
ze ten, kdo se zucastnil tohoto setkani nemuze byt rasista nebo
nacionalista a za par let jsem videl, ze to je hluboky program
civilizace. Jezis Kristus nas uci srovnat se se sebou. On zacina
mezi Zidy a Samarany, Zidy a pohany. V evangeliu rika: "Jdete
do celeho sveta!" To se objevuje pri Svetovych dnech mladeze,
kde to univerzalni muzeme prozivat primo nazorne a letos mne napadlo,
kdyz nastupovalo tech 172 narodu, ze to prece jen zabralo. Prali
bychom si, aby to bylo obecne nejen zde, to vsak nikomu nemuzeme
vnutit, ale tohle si nesmime take nechat vzit.
Cele setkani melo skutecne multikulturalni raz. Nejenze pusobiva
krizova cesta Torontem ke Queens Parku byla, jak anglicky, tak
i francouzsky. Mohli jsme zaslechnout i latinu, spanelstinu a
italstinu. Pri sobotnim vecernim setkani pak dokonce nemcinu,
cinstinu, cestinu a slovenstinu.
Ales Brezina
***
Poutnici z CR