STRACH Z BUDOUCNOSTI?
Rozhovor s predsedou PEN klubu Jirim Stranskym
Jiri Stransky je spisovatel a scenarista, ktery si
prozil sve. Odsedel si padesata leta v kriminale. Kdyz se jiz
zdalo, ze ma vse za sebou, sel v roce 1974 sedet znovu na dva
roky. Presto povazuje za dulezitejsi prvni obdobi, ktere predznamenalo
jeho dalsi zivot. Tehdy sedel s Janem Zahradnickem - a setkani
s nim ho vylecilo z nenavistne touhy po odvete za utrpena prikori.
Tak urcil smernici, po niz se jeho zivot vyvijel dal. Neni v nem
zahorklost, ktera se nekdy objevuje u lidi, kteri museli hodne
vytrpet. Jeho ochota setkat se s evangelickymi duchovnimi na setkani
v Mlade Boleslavi v pondeli 29. dubna 2002 byla urcite zajimava
a pro mnohe lidi byla necim novym. Svym zpusobem mu asi nejlepe
rozumel duchovni Vojen Syrovatka, jehoz otec si take odsedel radu
let v kriminale a ktery dobu let padesatych zazil jako jeden z
tech, kdo zustali venku, a pritom byli spoluzasazeni uveznenim
clena rodiny. Rozhovor, ktery na vedli s J. Stranskym farari,
se vesmes tykal minulosti. Zajimalo nas ovsem, jak clovek s jeho
minulosti vidi budoucnost.
ABE: Byl jste dvakrat zavren. Nemate nekdy strach z budoucnosti?
JS: Ja? Ne. To je moje zivotni presvedceni. Jsem zivotnim
optimistou. Nechci sve presvedceni zpochybnovat jen proto, aby
k takovemu zpochybneni doslo. Zivotni zkusenost mne naucila rozumet
urcitym zivotnim signalum, ktere jsou pro mne ukazatelem - tak
jako pro zkuseneho vojaka, kdyz musi prochazet minovym polem.
Napred odhadne, kde by mohlo byt minove pole, a kdyz v nem pak
je, odhaduje, kde by mohly byt miny. Rikam to take proto, ze podle
mne je daleko nebezpecnejsi, jak se chova lidstvo k prirode ci
dokonce k sobe samemu. Toto je vetsi nebezpeci nez nejaka totalita.
ABE: Zeptam se jinak. Za co nas budou nejvice kritizovat nase
deti v roce 2020?
JS: Zrejme za to, ze jsme se zabyvali nedustojnymi a nedulezitymi
vecmi. To tvrdi ta mlada generace jiz dnes. Za tech osmnact let
to bude hlasitejsi a tech hlasu bude podstatne vic.
ABE: Muzeme sledovat urcity odstup dnesni generace od disidentu,
proc se to stalo?
JS: S timto tvrzenim byl bych opatrny. Znam radu disidentu,
kteri si to nemysli. A kdyz takove stesky u nekterych posloucham,
jiz dopredu vim, u koho je to pocit ublizenosti a zneuznani. Mohu
si dovolit to tvrdit, protoze jsem nikdy disidentem nebyl. Ale
pozoroval jsem je a s radou z nich jsem se stykal a stale stykam.
Dnes vime, ze kazdy byl clenem jineho politickeho ci ideoveho
spektra.
ABE: Tento vztah se ale projevuje i mezi disentem v obdobi
Charty 77 a vezni v padesatych letech?
JS: Skutecnosti je, ze rada politickych veznu z padesatych
let se stala disidenty: Zdenek Kessler, Karel Pecka a dalsi. Jde
vsak o moralni rozmer. Jestlize nedokazi byvali politicti vezni
prijit na jmeno disidentum, pak je to pouze obranne seskupeni.
Obe dve strany to dobre vedi. Pokud se tyto hlasy ozvou, pak mam
pocit, ze se jedna o hrani na vlastnim pisecku, coz nemam rad.
Ovsem existuje skupina lidi, kteri napadaji kazdeho, rikam jim
"Jiraskovi sirotci", protoze bojuji "proti vsem".
Nekteri se zacinaji chovat jako ideologove a to nesnasim.
ABE: Hovorite o ztrate historicke pameti. V cem to je?
JS: Tato ztrata pameti je ovlivnena nasim kolektivnim spatnym
svedomim. Dokazali bychom se na nasi minulost divat zcela jinak,
kdybychom se zbavili tohoto traumatu. Kdyz mluvim s detmi ve skole,
temer vzdy nastane situace, ze deti obvinuji sve rodice a prarodice,
ze jim nic nerekli. A najednou jsme u toho, u vsech tech modifikaci
tlustych car. My se musime nejdrive ze vseho poradne podivat sami
na sebe. Automaticky se vymlouvame, coz je nasi prirozenosti.
Najit vztah k minulosti, mluvit o tom, co clovek delal a co delali
druzi, musi kazdy za sebe. Nazor, ze se o tom nema mluvit, to
je kolektivni obrana.
ABE: Ale dnes tato zodpovednost spociva treba v tom, ze mame
lidi varovat, aby se z nich nestaly odlidstene bytosti, ktere
sedi ctrnact hodin denne pred pocitacem?
JS: Prilis zevseobecnujete - a pak toho pouzivate jako argumentu,
kterym chcete presvedcit, - a pomijite to, co naopak vytvari obranny
system. Nejprve si musime uvedomit, ze tyhle veci jsou na mlade
generaci a na jejich svobodne vuli. V tom jsem s touto generaci
spokojeny. Je to prvni generace, ktera se rozhoduje svobodne.
Svobodna vule se da lehce oblbnout, coz si uvedomuji, proto jiz
existuje internetova a pocitacova zavislost. Jakmile my zacneme
krcit rameny a cekat na mesiase, pak jsme to prohrali. Mlada generace
si vse uvedomuje a vi velice dobre, ze tech lakadel v oblasti
technokracie je tolik a jsou tak lehko dostupna, ze si proti tomu
vypestovala imunitu. Napriklad - ja jako ucitel scenaristiky mam
kolikrat problem donutit mlade lidi, aby se vubec podivali na
televizi.
Pro Satellite a Protestant Ales Brezina
***