Ted mame, co jsme chteli
Svobodne volby konecne dorazily k nam do exilu. Socialni demokrati
nam to dali sezrat i s navijakem. Chteji-li krajane volit, tak
od nynejska mohou. Tento dekret pripomina tolerancni patent cisare
Josefa II. z roku 1781, kdy se tolerovala evangelicka vira. Zdaleka
to neznamenalo, ze lide, kteri se k protestantskemu nabozenstvi
prihlasili meli stejna prava jako vetsina obyvatelstva. I tentokrat
se nejedna o stejna prava jako maji obyvatele v CR, ale o jakousi
toleranci: Muzete volit, ale podstupte urcitou pravni proceduru
a dojedte si nekolik set nebo tisic kilometru na zastupitelsky
urad. Jako cisar Josef II. povolil priznat se jen k vyznani helvetskemu
ci augsburskemu, tak nyni mohou krajane volit pouze do kraje Jihomoravskeho,
kde vsak nejsou zastoupeny vsechny strany. Podobne jako v roce
1781 vyuzila Tolerancniho patentu pouze hrstka obyvatelstva, i
tentokrat volebniho prava vyuzila pouze mala skupinka krajanu.
Inu, vyznamenali jsme se. Nejen my zde v Kanade, ale po celem
svete. Krajanske organizace po leta bojuji o volebni pravo pro
lidi, kteri ziji nebo jsou docasne v zahranici a pak tento vysledek.
Proc k nemu doslo? Skutecne mnoho lidi, co ziji mimo Ceskou republiku
nevi ani, ze nejake volby jsou. Ti, co to vedi se nechteli vlacet
po notarich s overovanim zadosti o to, aby mohli volit. Nutno
vsak priznat, ze pracovnici z velvyslanectvi a konzulatu prijeli
do Toronta, aby tuto proceduru usnadnili. Mnozi se domnivaji,
ze by neco zmenila korespondencni volba, ale nemyslim si. I to
by bylo velmi komplikovane a krajan je tvor pohodlny, tudiz nema
rad problemy. Volba po internetu by zase znamenala, ze mohou volit
jen ti, kteri maji pocitac. Otazkou zustava, proc neni mozne volit
na honorarnich konzulatech. Nebo proc se v urcitych oblastech
nevytvori volebni okrsky, kde by byly normalni volebni komise
jako je tomu v Ceske republice. Jsou snad krajane mene duveryhodni
nez obcane, kteri zasedaji v techto komisich doma?
Dulezite je, ze se jedna o jakysi experiment, ktery potrebuje
svuj cas. Pokud se ustali urcita pravidla, je mozne, ze se stale
vice lidi teto hry, ktera se jmenuje volby, bude zucastnovat.
Na druhou stranu jsme si nechali vnutit filosofii, ze pokud tam
nezijeme, nemame do toho co mluvit.
Pokud soucasna vlada zavedla pro Kanadany viza, tyka se nas to
vice nez lidi doma a meli bychom na to socialnim demokratum odpovedet.
Pokud se predsedkyne US Hana Marvanova zaslouzila svym pamatnym
vyrokem na podzim roku 1992, ze dvoji obcanstvi neexistuje nikde
na svete o to, ze tisice lidi ztratilo ceske obcanstvi, meli bychom
se zamyslet nad tim, jestli budeme volit Koalici. Nezapomenme
vsak, ze tehdy byla Hana Marvanova clenkou ODS. To jest strany,
ktera se tak markantne zaslouzila o izolaci krajanu.
Na druhou stranu bychom si meli uvedomit i pozitivni veci, ktere
se staly: Socialni demokrati zcela nepopulisticky novelizovali
zakon o obcanstvi. Bohuzel zustali na pulce cesty a zlepseni se
tykalo pouze Cechu zijicich na Slovensku a Slovaku zijicich v
Cechach. I kdyz nemusime souhlasit s restitucemi, lidovecky poslanec
Karas je obhajoval i pro krajany. Je zajimave, ze pouze jedina
strana si dala praci s tim, aby inzerovala v krajanskem tisku.
Mnohym z nas byla sympaticka DEU nebo ODA. Ovsem otazkou je, jestlize
se ctyrkoalice nedokazala udrzet pred volbami jako volebni subjekt,
kde mame zaruku, ze se to, co zustalo udrzi i po volbach?
Nemam rad strany, ktere se prohlasuji jako pravicove, levicove,
ci krestanske. Minulost nas poucila, ze kdyz Ceske slovo prestalo
byt svobodne, tak se z nej stalo Svobodne slovo. Kdyz nektera
zeme prestavala byt demokraticka, hned se to objevilo v jejim
nazvu. Kdyz v Ceskoslovensku to bylo vachrlate s federaci, najednou
to byla Ceskoslovenska federativni republika. Podobne se
divam na strany, ktere maji nazev Ceska pravice, ci Pravicovy
blok. U prvni, kde je na kandidatce v Brne na prvem miste nam
v Kanade dobre znamy Jiri Vcelar Kotas se jedna o jakysi americky
plagiat naroubovany na ceske pomery a kde je cesky snad jen citat
z T. G. M. v uvodu volebniho programu. Druha pripomina vsechno
jine nez seskupeni vice nazoru, cili blok. Pravicovy byl se svou
levicovou politikou Vaclav Klaus, zatimco levicovy Zeman privatizoval,
ze ho Evropska unie pomalu musela brzdit.
Musim se priznat, ze mam sympatie pro male strany a beru jako
jednu z nejvetsich tragedii, ze je zde petiprocentni hranice pro
vstup techto stran do parlamentu. Znamena to zakonzervovani politicke
sceny. Ani jedna ze stran, ktere jsou u moci nechce neco na teto
skutecnosti zmenit. Predstavme si, ze by Magor Jirous z Balbinovy
poeticke strany musel za trest v nejblizsich ctyrech letech sedet
misto v hospode ve Stare Risi v parlamentni kantyne spolu se Svatoplukem
Karaskem, ktery tam ma byt za Koalici. Ze by to bylo moc pro Parlament
CR? Nemyslim si, kdyz tam mohli vysedavat cenzor Miroslav Sladek
ci komuniste, proc ne Hutka s Jirousem. Tim jsem napovedel, koho
bych volil - Balbinovu poetickou stranu, jenze ta neobsadila sve
kandidatky v Jihomoravskem kraji.
Takze tihu balvanu rozhodovani nechavam opet na hrstce ctenaru-volicu,
kteri se rozhodnou vyrazit do Ottawy ci Montrealu ve ctvrtek 13.
6. nebo v patek 14. 6. 2002.
Nebylo nam krasne, kdyz jsme mohli pouze pomery v CR zpovzdali
kritizovat?
Ales Brezina
***