Nejen o tom, cim Severacek obdaroval Radku
Ne, nemylite se, ta sympaticka mlada dama na fotografii
je Radka Tamchynova. Znam ji dobrych deset let. Vzdycky kolem
sebe miva spoustu lidi. Pritahuje je osobnim sarmem, taktem a
privetivosti. A take tim, co umi. V Novem divadle, kde pusobi
jiz sedmnact let, je obsazovana do roli zamilovanych divek. A
jedna-li se o muzikaly, pak v rejstriku reziseru plati za zpevacku,
ktera nejenze velice erudovane zazpiva a zatanci, ale i odehraje.
Proste, bylo ji shury dano a ona to, cim byla obdarovana, schopne
a cilevedome rozviji. A co na teto matce dvou odrostlych deti
je sympaticke, ze se se vsemi temi dary umi s ostatnimi podelit.
Dnes k jejim kvalitam umeleckym v nasem povedomi pribude dalsi
umeni organizovat a jednat s lidmi. Vzdyt postarat se o
vehlasny detsky pevecky soubor vynikajicich kvalit, pro nehoz
neni vyjimkou se svym umenim cestovat po svete, to uz od organizatora
vyzaduje vsestranne schopnosti na vysoke urovni.
VK: Jak jsi k te funkci "Choir Representative in Canada"
vlastne prisla?
RT: V Severacku jsem zpivala od svych osmi let a pusobila
jsem tam do svych sedmnacti. Jiz tehdy to byl nejlepsi sbor v
Ceskoslovensku. Minimalne jednou rocne vyjizdel do zahranici
na souteze a festivaly, kde rok co rok zaril a vyhraval. Pred
tremi lety, na jedne ze svych navstev stare domoviny v Liberci,
jsem se zasla podivat na zkousku Severacku. Po dlouhych letech
jsme si zase s mym drahym dirigentem panem Uherkem popovidali
a pri teto prilezitosti jsem se seznamila i s novym vedenim sboru,
s manzely Palkovymi. Tehdy se mi pan Uherek take sveril, ze Severacek
uz zcestoval pekny kus sveta, ale v Kanade ze jeste nebyl. Tehdy
jsem rekla, ze co neni, muze byt
VK: O co vsechno sis vlastne timto napadem "rekla",
jake jsou Tvoje povinnosti? Co pro Tebe bylo nejtezsi?
RT: Z teto funkce mi vyplynuly povinnosti nepreberneho druhu
od ziskani financi pres stravovani, dopravu po propagaci
a preklady. Moje puvodni, a jak se pozdeji ukazalo i zcela naivni,
predstavy spocivaly v nalezeni jakesi nadsene agentury v Toronte,
ktera je povolana k organizovani takovych akci od a do z, a ktere
ja budu delat dobrovolneho poskoka.
Po zjisteni, ze zadna takova agentura proste neexistuje, se tim
nejtezsim zdalo byt absolutne vsechno. Jsem zamestnana na plny
uvazek, mam dve deti a s tim spojene rodinne povinnosti, ktere
me lehce pripravi o vetsinu meho volneho casu. Takze co se organizace
zajezdu Severacku tyce, vyrizuji po vecerech prostrednictvim Internetu,
telefonaty, ktere nelze vyridit vecer zvladam o poledni prestavce
v praci. Pocinaje novym rokem, kdy uz vlastne slo do tuheho, organizaci
zajezdu venuji veskery svuj volny cas.
VK: Na Severacek si jako jeho byvala zpevacka zrejme casto zavzpominas
RT: Byla to ta nejkrasnejsi leta meho zivota. Vubec si neumim
predstavit, jak bych mohla bez Severacku vyrustat. Nekolikrat
tydne se svymi nejlepsimi kamarady na zkouskach ci na koncertech,
kazdorocni letni soustredeni, pravidelne zahranicni zajezdy, uspechy
na podiich cizich mest a zemi, uspechy, ktere ti sevrou hrdlo
zavratnym pocitem vitezstvi, zkratka zazitky, ktere nema hned
tak kazdy. To se neda zaplatit, ani oplatit.
Chtela bych se pokusit za pomoci ceskych a slovenskych krajanu
vytvorit podobnou atmosferu tem mladym zpevakum, kteri do Kanady
prileti Severacek reprezentovat. Moc verim, ze prace a starosti
s tim spojene budou odmenene prozitim nezapomenutelnych chvil.
VK: Jak vlastne ovlivnil tvuj zivot?
RT: Kdyz jsem vyrustala v prostredi Severacku, nebyl to jen
zpev ci umelecke vykony, k cemu jsme tam byli vedeni. Byly do
nas prirozene a nenasilne vkladany hodnoty, ktere nas formovaly
na cely zivot.
Napr. podminkou clenstvi ve sboru nebyl jen hudebni talent, ale
take vyborny prospech ve skole, nebot dohaneni uciva po castych
absencich ve skole si mohli dovolit jen ti nejlepsi. Na cestach
a soustredenich jsme spolecne travili dny i noci, coz nas ucilo
dalsi vyznamne vlastnosti - toleranci jednoho k druhemu. Dlouhe
cesty autobusem ci fyzicky i psychicky narocna koncertni vystoupeni,
pozdni navraty z koncertnich turne, to vse byly vskutku tezke
podminky, se kterymi jsme se museli umet vyrovnat, a ktere nas
formovaly. Vzdy bylo nutne mit v sobe kazen. Vlastne jsme zobrazovali
jakysi vzor ceskoslovenskych deti.
Jsouc daleko od domova, naucili jsme si nejen vazit sve vlasti
- byli jsme prece jenom deti a stesk nas postihoval na kazdem
kroku, ale zaroven jsme poznavali cizi kulturu a historii na vlastni
oci a vsechno to se ucili ocenovat bez potreby ucebnic. Nakonec
vytvarenim vsech techto hodnot a prinasenim mladym rozvijejicim
se detskym charakterum jen to nejlepsi, je Severacek znam dodnes.
VK: Na svoje ranne mladi mas krasne vzpominky diky zpivani. Pokusila
ses vlastni zkusenost prenest do vychovy svych deti?
RT: Vlastni deti bych poslala zpivat hned. Kdyz byly mensi,
pokouseli jsme se o to, ale nejak se to proste vymklo. Dnes maji
spoustu jinych zajmu. Nelamali jsme nic pres koleno, nektere veci
jsou proste neopakovatelne.
Za rozhovor dekuje: Vera Kohoutova
***