Yoko Ono a dva pani za dvermi
Jiz brzy se i emigrantska dusicka docka. Bude moci volit. Nutno
rici, ze jiz nyni se bojuje o kazdeho volice. Kazdy hlasek se
pocita. Ne, ze by snad nekdo ve volbach prohral, ale bude zalezet
na tom, kdo potahne prvni bilymi figurami. Yoko Ono to nedavno
vyresila na vystave v Torontu, kdy oba sachisti meli bile figury
a na sachnovnici dokonce chybela i cerna policka. S chuti jsem
pozoroval, jak k teto hre, pri ktere nemuze byt porazenych zasedla
torontska omladina a snazila se vytvorit nejaka pravidla hry.
Velmi bych se divil, kdyby je nevytvorila. K dynamice doby totiz
patri to, ze se napred vytvori jakasi hra a pak se teprve k ni
dotvareji pravidla. Yoko Ono prisla i s jinou myslenkou. Postavila
na plexisklovy podstavec jablko. Kdyz pri zahajeni nekdo do neho
kousl, okomentovala to, ze totez udelal pred lety i John Lennon.
Puvodni zamer vsak byl v tom, ze jablko se melo pomalu rozlozit.
Na jinem miste mezi pruhlednymi panely muzeme spatrit zachodovou
misu. Bludiste, kterym se musime proplest pripomina pocity, ktere
jsme nejednou zazili. Do jake miry tato instalace odstartovala
"zachodovou kulturu", kdy k tomu, aby si nejaky kritik
vsiml vystavy bylo zapotrebi alespon jedne zachodove muslicky
ci pisoarku.
Yoko Ono tvorila svoje happeningy v sedestatych a sedmdesatych
letech. Po smrti Johna Lennona se jaksi stahla a my nyni z dalky
muzeme pozorovat tuto dobu a zpusob mysleni.
Tehdy v roce 1976 se konal v Cechach jiny happening - volby. Vypadalo
to jako volby, hazely se listky do uren jako pri volbach, jenze
jaksi chybely cerne figurky. Nebylo z ceho volit. Nejeden z mych
pratel se tohoto happeningu zucastnil a "provokativne",
aniz by se podival, co na tech listkach je "to" tam
hodil. Jini vymysleli sikovnejsi obezlicku: Odhlasili se v miste
trvaleho bydliste a jinde se neprihlasili. Pri techto volbach
se totiz jaksi nejednalo o to, aby se nekdo zvolil, ale aby obcan
vzdal uctu vladci a prokazal respekt ke statnimu zrizeni. Posledni
moznosti uniku byly chaty a chaloupky, kam obcan prchal v dobe
sveho volna.
Pokud neprchl, neodhlasil se a nesel volit, vypravili se za nim
pred uzavrenim volebnich mistnosti dva panove. Pan Intelektual
(zastupujici pracujici inteligenci) a pan Lopata (kopajici za
delnictvo) a prisli ho upozornit, ze jsou volby. Meli to vetsinou
jednoduche, protoze takovych neposlusnych jedincu bylo, ze by
je na prstech jedne ruky spocital. Vetsinou zazvonili a pokud
by byl clovek dostatecne otrly, tak by neotevrel. Panove si vsak
davali pozor, aby zvonili dost hlasite. Pak si stoupli do dveri
a dialog mohl zacit. "Pane Brezino, vy jste si zrejme nevsiml,
ze jsou volby," zacal pan za dvermi pratelsky. Byl jsem na
tahu cernymi figurami: "Ale ne, panove, ja nevolim."
"To snad nemyslite vazne, to byste musel mit k tomu nejaky
duvod! To je klukovina, co delate. Mame tady babicku, ktera k
tomu duvod ma a ta rekne: ,Vy jste mi sebrali to pole' A vidite
ta tam jde a tu kandidatku skrtne, ale vam jsme nic nesebrali,
tak vy k tomu nemate duvod!" Strihl jsem v rychlosti modlitbicku
k nekteremu ze svatych, aby mi pomohl a zaroven jsem se druhym
okem porazenecky podival po botach, ze jim to tam taky "provokativne"
hodim. Z dialogu se v okamziku pomlky stal trialog. Do hry vstoupil
druhy muz, ponekud mladsi, ale i s vetsimi svaly - pan Lopata:
"Je to vasi obcanskou povinnosti jit volit." Pan Intelektual,
zrejme uredne nadrizeny, ho vsak zmrazil pohledem. "Neni
to povinnosti, Vojto, ale to, co tady predvadi pan Brezina je
tolstojovstina" "Modlitba byla vyslysena!" zajasal
jsem v duchu a nahlas jsem dodal: "Ano, a Tolstoj je muj
nejoblibenejsi spisovatel!" Ziskal jsem momentum a oni ztraceli
cas. Do uzaverky volebnich mistnosti chybelo jiz jen dvacet minut.
Prestoze skola, kde se volby odehravaly byla naproti a z okna
jsem s chuti pozoroval nestarnouci zakyne gymnazia, vedel jsem,
ze za tech dvacet minut mne tam neodtahnou ani parem volu.
Mladsi Lopata si mne jeste jednou vyfotografoval zlobnym okem.
Starsi Intelektual se podival na vizitku na dverich a sarkasticky
poznamenal: "A Jeronym take nevoli, ze?" Ted jiz skoro
vitezne jsem odpovedel za starsiho bratra: "Ten taky nevoli!"
Intelektual nechtel zanechat spatny dojem lidoveho cloveka a polozil
posledni otazku: "A jaky je vas duvod, proc nevolite?"
"Protoze jste zavreli meho pritele Svatopluka Karaska a jeho
pratele" vyhrklo ze mne. "No vite, ja jsem od Bezpecnosti
a ja se mohu na tento pripad podivat, ale kazdopadne vam preji
hodne obcanske statecnosti do dalsiho zivota," skoncil s
potmesilym usmevem.
Od te doby jsem ani pana Intelektuala od Bezpecnosti ani pana
Lopatu (pravdepodobne ze stejneho podniku) nevidel. Zrejme se
vsak na pripad prece jen podival a zde je vysledek: Svatopluk
Karasek letos kandiduje za ctyrkoalici, trojkoalici, ci dvojkoalici,
ci za stranu Lidovou nebo snad za jeji "B" muzstvo US
(Uhelne sklady).
Yoko Ono udelala chybu. Pri letosnich volbach nemela byt sachovnice
ctvercova, ale trojuhelnikova. A pokud si chcete tipnout na viteze,
tak vyhraji bili, cerni totiz neprekroci petiprocentni hranici.
Jen to budu mit do Ottawy o trochu dal nez pres ulici do gymnazia
v Ohradni ulici. Casy se meni. A tehdy jsem si toho nedokazal
povazovat. Ale tehdy jsem take nemohl volit Karaska.
Ales Brezina